V tureckém obchodním rejstříku se nová firma AZU International, která se označila za velkoobchodníka s IT produkty, objevila v březnu letošního roku. O týden později už začala dodávat americké počítačové součástky do Ruska.
Její rychle rostoucí podnikání však nezačalo od nuly. Gokturk Agvaz totiž řídí i německý velkoobchod s IT produkty Smart Impex. Ruské celní záznamy ukazují, že před invazí tato německá společnost dodávala americké a další produkty moskevskému zákazníkovi, který nedávno začal dovážet zboží právě od AZU International.
Agvaz však pro agenturu Reuters uvedl, že společnost Smart Impex přestala vyvážet do Ruska, aby vyhověla obchodním omezením. Prodává ovšem do zemí mimo EU, které většinu sankcí Západu vůči Moskvě neuplatňují. „Nemůžeme vyvážet do Ruska, nemůžeme prodávat do Ruska, a proto prodáváme jen do Turecka,“ řekl.
Záhadné dodávky z Číny i Estonska
Podle ruských celních záznamů proudily do Ruska za sedm měsíců (od dubna do konce října) počítačové a jiné elektronické komponenty v hodnotě 2,6 miliard dolarů (zhruba 60 miliard korun). Z toho nejméně 777 milionů dolarů (asi 17,7 miliardy korun) tvořil import výrobků západních firem, jejichž čipy byly nalezeny v ruských zbraňových systémech. Jde o americké společnosti Intel, Advanced Micro Devices, Texas Instruments, Analog Devices a o německou firmu Infineon Technologies.
#Russland erlangt weiterhin West-High-Tech
— Krus & Stern (@krus_stern) December 14, 2022
Drehkreuze des Schmuggels von Chips, Halbleitern u.a. sind Hongkong und die Türkei, meldet @SpecialReports, die russische Zollunterlagen auswerteten.#Russia #Sanktionen @Intel_DE #Ukraine️ https://t.co/IQr4q4Fq3R pic.twitter.com/MyAFhveUsC
Firma AZU International zdaleka není jediná, která i nadále zásobuje Rusko těmito komponenty. Britský think-tanke Royal United Services Institute (RUSI) zveřejnil šetření, v němž poprvé od války podrobně popisuje globální dodavatelský řetězec. Výsledné šetření identifikovalo hned několik nejasných exportérů i importérů.
Mezi nimi například Pixel Devices registrovaná v Hongkongu spojená s ruským podnikatelem Kirillem Nosovem. Ta ale na novinářské dotazy uvedla, že „neprodává produkty do vojenského sektoru a zakazuje svým zákazníkům přeprodávat je společnostem z obranného průmyslu“.
Ruské vojenské vybavení stojí na čipech ze Západu, ukazuje analýza |
Společnost Pixel Devices doplnila, že dodává IT vybavení do Ruska již několik let a je možné, že v letošním roce dodala produkty společností Intel a AMD v rámci dlouhodobých smluv.
Některé dodávky ale pocházely i ze zemí Evropské unie, například estonská společnost Elmec Trade Oü se sídlem v Tallinnu. Generální ředitel společnosti Alexander Fomenko se však po vzoru Pixel Devices odkázal na staré kontrakty uzavřené před válkou. Ty se podle něj zpozdily kvůli přerušení tranzitu v souvislosti s pandemií koronaviru.
V šetření se dále objevují společnosti jako Fortap se sídlem v Petrohradě či Titan-Micro, která za své sídlo označila dům v lese na severním okraji Moskvy.
Speciální školení za „železnou oponou“
Ne každá ruská společnost se ovšem zdráhá diskutovat o tom, jak se vypořádat se sankcemi. Moskevská firma Novelco dokonce radí ruským podnikům, jak pokračovat v dovozu zahraničního zboží.
V září uspořádala pro své klienty seminář na téma „jak najít alternativní způsoby dodávek zboží“ do Ruska. Ve 45minutové prezentaci nazvané „Taktika a strategie zahraničního obchodu jako kompenzace sankcí“ vyzval šéf společnosti Grigorij Grigorjev firmy, aby si vytvořily zásoby výrobků a diverzifikované skupiny dodavatelů z více zemí.
Polovina arzenálu pryč. Rusko zoufale shání čipy, zbývá mu jen sovětská výbava |
V rozhovorech pro ruská média a v řadě příspěvků na síti LinkedIn Grigorjev označil obchodní omezení vůči Rusku za rovnající se vztyčení „železné opony“ kolem jeho země.
Dále také uvedl, že Novelco založila pobočku v Istanbulu a nyní dodává zboží do Ruska. Jakmile zboží dorazí do Turecka, „zásilky jsou zpracovány pro reexport a náklad může pokračovat do Ruska leteckou, námořní, silniční a železniční dopravou,“ napsal Grigoriev.
Kde je čipům konec?
Existující celní záznamy neuvádějí, co se s těmito součástkami děje po jejich příjezdu do Ruska. Agentura Reuters uvedla, že sériově vyráběné čipy západních společností, které v mnoha případech nepodléhají vývozním omezením, se objevily v raketách a zbraňových systémech, které ruská armáda rozmístila na Ukrajině.
Pračka na palubě ruského vrtulníku. Další krádež, nebo zdroj čipů? |
V září ukrajinský premiér Denys Šmyha pro list Politico uvedl, že ruští vojáci kvůli nedostatku stále více spoléhají na staré zásoby zastaralé munice ze sovětské éry. Zoufalá touha po nejsofistikovanějších součástkách vyvrcholila v odstranění mikročipů z myček nádobí a ledniček.
Evropská komise pro Reuters dodala, že bere obcházení sankcí EU velmi vážně, protože „jde o praxi, která může podkopat účinnost těchto sankcí“.
