Strategické velitelství STRATCOM musí informovat Kongres, pokud rozmístí mezikontinentální balistické střely (ICBM) a jejich odpalovací zařízení nebo když na rakety umístí více jaderných hlavic. Nedávno STRATCOM poslal Kongresu tajný dokument, který vyvolal spekulace, v čem Čína USA předběhla. Někteří republikánští senátoři nyní žádají jeho odtajnění.
V listopadu Pentagon zveřejnil zprávu o čínské vojenské síle (China Military Power Report), v níž uvádí, že USA stále mají v ICBM a jejich odpalovacích zařízeních početní převahu. Čína má dohromady 300 raket a odpalovacích zařízení, USA mají 400 střel a 450 odpalovacích zařízení.
Dokument STRATCOMu by se tak mohl týkat počtu nukleárních hlavic, uvádí server Defense News. „Musí to být hlavice,“ myslí si Jeffrey Lewis, ředitel East Asia Nonproliferation Project, jenž sedí v poradním výboru pro mezinárodní bezpečnost ministerstva zahraničí. „Zpráva o čínské vojenské síle odhaduje, že množství čínských jaderných hlavic přesáhlo 400,“ dodává.
Podle zprávy Pentagonu dokázala Čína svůj nukleární arzenál za dva roky zdvojnásobit. Původně Američané odhadovali, že se jí to povede za dekádu.
Američané udržují neustále v pohotovosti 400 raket třídy Minuteman III vybavených jadernými hlavicemi. Kdyby tedy Čína použila všechny své hlavice, na papíře by USA přeskočila.
Čína v některých vojenských oblastech předčí USA, přiznává Pentagon |
Lewis poznamenává, že čínská střela Dongfeng-41 může nést několik hlavic. V případě minutemanů každá raketa nese jednu hlavici.
Expert ovšem zároveň zdůrazňuje, že Spojené státy stále mají mnohem robustnější jaderný arzenál. „Nezáleží na tom. USA by mohly na své pozemní mezikontinentální balistické střely umístit více hlavic, ale my jsme se rozhodli to neudělat. Musíte spočítat ICBM a balistické střely odpalované z ponorek dohromady. A jakmile to uděláte, náš počet je mnohem vyšší než jejich. Je to jako účetní trik,“ uvádí.
USA mají k dispozici celkem 1 550 jaderných hlavic. I v celkovém počtu je však Čína může brzy předstihnout. Pentagon odhaduje, že v roce 2030 by Čína jich mohla mít 1000. O pět let později by už mohla dorovnat americká čísla.
Znepokojivá produkce plutonia
Analytička Patty-Jane Gellerová z Centra pro národní bezpečnost The Heritage Foundation poukazuje na to, že Peking při pokusu předběhnout USA jako jadernou velmoc těží ze zvyšující se kapacity vyrábět plutonium. V roce 2023 chce Čína v rámci snížení závislosti na uhlí otevřít novou generaci provozů schopných vyprodukovat plutonium použitelné i pro vojenské účely.
„S rychlým množivým reaktorem máte nyní k dispozici velmi velký zdroj plutonia pro zbraně. To mění horní meze toho, co by Čína mohla udělat ohledně další expanze svých jaderných schopností,“ varoval před zařízeními minulý rok velitel amerického strategického velitelství, admirál Charles Richard.
Čína vyvíjí zbraně jako divá a nás brzdí byrokracie, lamentují v Pentagonu |
Čína se pokouší vystupovat jako vůdčí hlas nerozšiřování jaderných zbraní, ke snížení jejich počtu opakovaně vyzvala USA i Rusko. Tvrdí, že své jaderné kapacity hodlá využívat jen k mírovým účelům a nehodlá nikdy nukleární zbraně použít jako první.
I přes válku na Ukrajině a ruské mamutí nukleární kapacity uvedly USA ve své národní bezpečnostní strategii Čínu jako svého hlavního geopolitického protivníka a hlavní hrozbu pro svou bezpečnost. Dodaly nicméně, že vlivem rostoucí čínského jaderného arzenálu jsou nyní v unikátní pozici, kdy musí odstrašit dvě jaderné moci zároveň, což znamená nutnou modernizaci jejich vlastních nukleárních sil.
1. listopadu 2022 |
