„Myslím, že je vhodné prohlásit, že jsem proti akcím svého bratra. Vyjadřuji soustrast se všemi matkami, které truchlí kvůli zločinům islámské republiky od dob Chomejního po současnou éru despotického chalífátu Alího Chameneího. Jeho revoluční gardy by měly složit zbraně a připojit se k lidu dříve, než bude pozdě,“ píše sestra duchovního v dopise, který na Twitteru zveřejnil její syn.
Íránské úřady minulý měsíc zadržely její dceru, tedy neteř ajatolláha Chameneího. Faríde Moradchaníová, která pravidelně vystupuje proti vedení země, totiž íránskou vládu označila za „vražedný režim, který zabíjí děti“.
„Jako všem truchlícím matkám, i mně se stýská po mé dceři. Jestliže mou dceru zatkli násilím, je jasné, že použili tisíckrát více násilí na utlačované dívky a chlapce, kteří jsou vystaveni nelidské krutosti,“ pokračuje dopis Badri Chameneíové, která popisuje, že její rodina s nastoleným systémem nesouhlasila už po pár měsících od revoluce a že její manžel si kvůli boji s teokratickým režimem prožil různé těžkosti včetně deseti let ve vězení.
13. listopadu 2022 |
Zmiňuje, že s potlačováním nesouhlasných hlasů, zavíráním vzdělaných lidí, uvalováním nejtěžších trestů a vysokými počty poprav režim přišel „už na samém začátku“. Během následujících dekád prý hlas lidu mnohokrát tlumočila svému bratrovi, ajatolláh ji však neposlouchal a dál pokračoval v cestě nastolené vůdcem revoluce Rúholláhem Chomejním.
Proto s bratrem přerušila kontakt. „Doufám, že se brzy dočkám vítězství lidu a svržení tyranské vlády. Můj bratr nenaslouchá hlasu lidí, nesprávně za ně považuje hlasy svých žoldáků a chamtivců,“ dodává.
Chameneího sestra Badri:
Islamic Republic Leader Ali Khamenei's sister said:
My brother is not hearing the people's cry for freedom, he takes only the voice of those on his pay list surrounding him. I hope to see the victory of the people and overthrow of this tyranny ruling Iran soon.
#MahsaAmini https://t.co/14bVZ1uH9o
Ke kritice současné vlády se připojil i exprezident Íránu. Devětasedmdesátiletý Chátamí stál v čele země v letech 1997 až 2005. Nyní íránské činitele vyzval, aby uznali špatné aspekty své vlády a místo nespravedlivého chování vůči demonstrantům s jejich pomocí pokročili k lepší vládě, než bude pozdě.
„Svoboda a bezpečnost by neměly stát proti sobě... svoboda je pošlapána pod záminkou zachování bezpečnosti,“ dodal. Řekl také, že „krásný slogan“ manifestací „žena, život, svoboda“ ukazuje, že íránská společnost směřuje k lepší budoucnosti.
Neteř Chameneího zkritizovala íránskou vládu. Úřady ji zadržely |
Sám ajatolláh Chameneí v úterý vyzval k „revoluční rekonstrukci“ íránského kulturního systému. „Je nutné provést revoluci v kulturní struktuře země... nejvyšší rada by měla sledovat slabiny kultury v různých oblastech země,“ řekl Chameneí při setkání se státní kulturní radou.
V Íránu si ve středu připomínají Den studentů, který je výročím zabití tří studentů teheránské univerzity policií za vlády šáha Mohammada Rezá Pahlavího. Studenti tehdy protestovali proti návštěvě Richarda Nixona, viceprezidenta Spojených států. Ty tehdy pomohly svrhnout parlamentem zvoleného premiéra a vrátit k moci Pahlavího. Šáha pak v roce 1979 od moci odstavila islámská revoluce.
Tresty smrtiÍránské justiční orgány odsoudily pět lidí k trestu smrti kvůli úmrtí člena dobrovolné milice během listopadových demonstrací. Odsouzení se ještě mohou odvolat. Dalším jedenácti lidem soud udělil dlouhé tresty vězení, Mezi odsouzenými jsou i tři nezletilí. Podle AFP soudy udělily v poslední době už jedenáct trestů smrti v souvislosti s protesty. Podle obžaloby demonstranti člena dobrovolných milic obklopili, svlékli, zbili a pak pořezali nožem. Podle médií se čin stal v listopadu ve městě Karadž. Revoluční gardy také zadržely dvanáct lidí, kteří údajně tvořili sabotážní skupinu řízenou z ciziny. „Členové této sítě pod vedením kontrarevolučních agentů žijících v Německu a Nizozemsku měli v úmyslu vést sabotážní aktivity skrze získávání válečných zbraní a počínání proti národní bezpečnosti,“ uvedly gardy. |
Středou v Íránu také vrcholí třídenní stávka, jíž se účastní studenti řady škol i mnoho obchodníků v desítkách měst.
Chtějí tak zesílit nátlak na íránské vedení po téměř třech měsících protivládních demonstrací. Ty v polovině září zažehla smrt mladé íránské Kurdky Mahsá Amíníové, která kvůli špatně nasazenému hidžábu zemřela v policejní vazbě.
Během protestů, které jsou označovány za největší od roku 1979, už zemřelo na 470 lidí, včetně šesti desítek policistů. Asi 18 200 lidí bylo zatčeno, mezi nimi i téměř šest stovek studentů. Několik lidí už bylo kvůli protestům odsouzeno, z toho jedenáct lidí dostalo trest smrti.
Íránská vláda tvrdí, že protesty organizuje zahraniční exil a tajné služby západních zemí. To ve středu zopakoval také íránský prezident Ebrahím Raísí na teheránské univerzitě, kterou navštívil u příležitosti Dne studentů.
Podle něj se nepřátelé íránského národa snaží s pomocí „hrstky oklamaných lidí“ vytvořit zdání krize i na univerzitách.
„Protesty by měly být vyslyšeny, vždy budeme naslouchat studentům. Ale protesty jsou něco jiného než nepokoje, protesty vedou k reformám, zatímco nepokoje způsobují destrukci,“ uvedl Raísí.
Zmatky kolem mravnostní policie pokračují
Íránská polooficiální tisková agentura ILNA v sobotu uvedla, že íránský generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí oznámil rozpuštění mravnostní policie. Íránské ministerstvo vnitra to nepotvrdilo a podle několika místních médií byla prokurátorova slova špatně pochopena a hlídky dohlížející na aplikaci mravnostních zákonů i nadále působí v íránských ulicích.
3. října 2022 |
Nicméně zmatky kolem této části bezpečnostních složek dál pokračují. Mluvčí mravnostní policie Alí Chán Mohammadi v rozhovoru s íránským tiskem řekl, že poslání jeho jednotky skončilo a že úřady uvažují, jak se postavit k probíhající debatě o povinném zahalování žen a cudnosti. „Podle nás by se mělo zůstat u práva šaría a lidé by měli zákon dodržovat, abychom mohli vytvořit mírumilovnější atmosféru,“ cituje stanice RFE/RL jeho pondělní slova.
Ústupky protestujícím v Íránu už nemusí stačit. Pokud jsou vůbec skutečné |
Podle stanice je prohlášení mluvčího prvním potvrzením zrušení policejní jednotky ze strany výkonných orgánů. Do té doby se k situaci mravnostní policie nevyjádřily ministerstvo vnitra ani špičky bezpečnostních sborů.
Mezi úkoly mravnostní policie patřil mimo jiné dohled nad dodržováním náboženských pravidel včetně nošení šátků na veřejnosti. Jednotka vznikla v roce 2006 a zpočátku jen napomínala lidi, kteří pravidla nedodržovali. Později začala i zatýkat, píše RFE/RL.
