Poslechněte si rozhovor s redaktorkou Terezou Vlčkovou v Kontextu:
Oběťmi sexualizovaného násilí nejsou jen ženy, i když tvoří většinu obětí. Dotýká se také mužů. „Spousta z nich si to ale nechce vůbec přiznat či si to neuvědomuje. Dělala jsem rozhovor s Milanem Džavíkem a říkal mi, že trvalo několik let, než si uvědomil, že byl obětí své ženy. Muži to často berou jako ‚běžné hádky‘,“ říká Tereza Vlčková.
Násilí na partnerovi nepropuká podle Vlčkové hned. „Trvá, než se vztah prohloubí a než si dotyčný svou oběť ‚připraví‘. Ze začátku to paradoxně vypadá, že je vztah ideální až pohádkový. Manipulace ale začíná hned, první je o tom, že se snaží útočník dostat oběť do role, že on či ona je ten jediný a ideální a že si oběť už nikoho podobného nikdy nenajde,“ popisuje začátky.
Tereza VlčkováV redakci iDNES.cz působí od roku 2020 jako redaktorka domácího zpravodajství, tématům domácího a sexualizovaného násilí se ale věnuje přes čtyři roky. V seriálu Zrada přináší příběhy lidí, kteří zažili sexualizované či domácí násilí nebo zneužívání. Přeživším tak dává prostor sdílet s ostatními to, co prožili, a nechává zaznít jejich hlas. Přináší i rozhovory s odborníky. Všechny díly si můžete přečíst ZDE. |
S takovým postupem souvisí termín „love bombing“ čili bombardování láskou. U někoho jde o roky, někdy se partner staně obětí i jen za pár týdnů.
K sexuálnímu násilí dochází nejčastěji doma. „Přepadení v parku je mýtus, to je jen ustálená představa. Jde o jedno z deseti takových znásilnění,“ upozorňuje redaktorka.
Příběhy, které autorka seriálu Zrada zatím zmapovala, spojuje jedno společné. „Společným je potřeba nebo touha po lásce. Tím nemyslím fyzickou, ale třeba od sourozence, od otce, prostě být milovaná. U lidí, se kterýma jsem dosud mluvila, uplynula dlouhá doba od zneužívání. Člověk čeká zášť, ale já ji u obětí nenašla. Hledají spíše smíření,“ shrnuje.
„Přinesla jsem příběh, kdy hrdinka dokázala pachateli odpustit a nyní s ním je v kontaktu. Dokázala jej oddělit od člověka, kterým byl v dětství, a kterým je teď. Spousta lidí by hledala zlobu a touhu po pomstě ale tak to není,“ udává Vlčková příklad.
Jak vypadají varování, že si nás chce partner k sobě uvázat a udělat z nás svou oběť? V jaké situaci jsou oběti nejzranitelnější? Proč si vinu přičítá oběť? Můžou být obětí i děti? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!