Zbytek kandidátů na post hlavy státu v průzkumu dosáhl výrazně nižších preferencí než zmíněná trojice favoritů. Na čtvrtém místě by se umístil senátor Pavel Fischer s 6,4 procenty hlasů, 4,2 procenta hlasů by pak získal jeho kolega z horní komory Parlamentu Marek Hilšer.
Následují poslanec SPD Jaroslav Bašta s 3,6 procenty hlasů, předseda odborů Josef Středula s 3,1 procenty. Předposlední by se umístila šéfka České asociace povinných Denisa Rohanová, kterou by volilo 1,5 procenta lidí. Na posledním místě je bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Ten by si připsal 1,2 procenta hlasů.
„Andreje Babiše by nejčastěji volili lidé s nižším vzděláním a vyšším věkem. U nejstarší generace, tedy 66 let a více, dosahuje téměř poloviční podpory mezi všemi kandidáty,“ uvádí agentura Ipsos. Kromě voličů hnutí ANO by expremiéra velmi často podpořili i voliči KSČM či velká část sympatizantů SPD.
„Petra Pavla by stejně jako Danuši Nerudovou volili spíše voliči stávajících vládních stran. Oba kandidáty pak častěji podporují voliči s vyšším vzděláním a Danuše Nerudová má velmi silnou podporu u nejmladší generace,“ popsali dále výzkumníci.
„Pět statečných“ čelilo studentům. Pavel zaujal, Fischera potopilo manželství |
Ti v průzkumu sledovali i volební potenciál, tedy kolik procent hlasů by kandidáti získali, kdyby je volili všichni, kteří to zvažují. V této metrice by Pavel i Nerudová Babiše porazili.
Nejvíce hlasů by získal Pavel, a to 38,3 procenta. Nerudovou by volilo 37,1 procent lidí, Babiše 35,7 procent.
Jak autoři výzkumu upozorňuji, polovina voličů ještě nemá zcela jasno, pro kterého z kandidátů budou hlasovat. Předpokládaná volební účast u prvního kola prezidentských voleb by v listopadu byla 70 procent.
Výzkum probíhal od pátku 25. listopadu do pondělí 28. listopadu. Zúčastnilo se jej 1 009 respondentů starších osmnácti let.
