Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Represe tohoto rozměru byly vidět naposledy v roce 1989, nyní už lehce opadly. Tvrdší represe v městech, kde opatření byla zavedena jako první, se během týdne ještě objevovaly,“ uvedl Gardáš v pátečním Rozstřelu.
„Osobně se přikláním k tomu, že proticovidová opatření byla v posledním roce nástrojem utužování režimu,“ míní a dodává, že strana podle něj začíná reflektovat vůli lidu.
Proočkovanost je v Číně podle Gardáše docela vysoká. „Je to zhruba přes 90 procent populace, ale u lidí nad 65 let je to jen 40 procent, tam by potenciálně mohl být problém,“ říká.
Čínský režim je technokratický
Čínský systém podle Gardáše využívá mocných zbraní technokracie. Systém označuje za „digitální leninismus“. Mluví například o velkých datech a programech k rozpoznávání obličeje přes umělou inteligenci, které režim využívá k předcházení nepokojům.
Komunikace mezi protestujícími je podle Gardáše velmi strohá. Informace ven z hermeticky uzavřené Číny se dostávají těžce. „Sociální sítě jsou omezené, ale skulinky pro komunikaci tam jsou. Informace se dostávají ven hlavně jinotaji. Zprávy publikované na sítích mizí do několika minut. Číňané nemůžou na síť napsat, že jdou demonstrovat,“ říká.
Politika nulového covidu je neudržitelná
Protesty se podle Gardáše v Číně šíří kaskádovitě. Restriktivní opatření, izolace lidí a zastavování výroby v továrnách vedly k sociálním, ale i ekonomickým dopadům a ovlivnily mezinárodní obchod.
„Politika nulového covidu je neudržitelná, vláda to proto přehodnocuje,“ říká Gardáš, ale dodává, že většina protestujících chtěla opatření jen lehce uvolnit.
„Kdyby protesty gradovaly a nabíraly na síle, tak je tam možné ohrožení režimu, ale protestující chtěli hlavně zmírnit covidová opatření a říct, že si zaslouží lepší zacházení. Přímé požadavky na odstup Si Ťin-pchinga sice také zazněly, ale byly marginální. Navíc by demonstrující nedosáhli cíle na zmírnění a ještě by to mohlo utužit represe. Troufnu si tvrdit, že Si Ťin-pching má své postavení jisté,“ říká sinolog.
Potlačování politických konkurentů a opozice
„Od svého nástupu Si Ťin-pching zkoncentroval svou moc. Potenciálních konkurentů se zbavil se začátkem vlády v roce 2012,“ říká.
Občanská opozice v Číně je limitovaná a utlačovaná. Tisíce kritiků komunistického režimu byly zatčeny. „Prezident se zbavil konkurentů a stal se předsedou všeho. Od roku 2018, roku změny ústavy, už limitován není. Má uvolněné ruce k doživotní vládě.“
Příkladem potlačení kritiky Si Ťin-Pchinga je podle Gardáše případ nositele Nobelovy ceny míru a disidenta Liou Siao-poa. Bojovník za svobodu a též uznávaný literární kritik byl režimem odsouzen za „podněcování k podvracení státní moci“ k jedenácti letům vězení. V roce 2017 Siao-po zemřel v domácím vězení. „Režim znemožnil i rozloučení s ním,“ připomněl Gardáš.
Čínský vůdce Si čistí vedení strany. Zbavil se premiéra, exprezidenta vyvedli |
Dokonce letošní říjnový 20. sjezd komunistické strany Číny se neobešel bez incidentu, strážci pořádku totiž vyvedli z pódia bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa. Nucené odvedení křehce působícího politika ze sálu vyvolalo ohlas na sociálních sítích i v západních médiích. „Podle všeho byl odveden nedobrovolně, bylo vidět, že je překvapený. Spekuloval bych, co měl na těch papírech, se kterými na sjezdu operoval,“ říká Gardáš.
„Komunistický režim se netají s tím, že má za cíl sjednocení celého čínského národa. Mají v úmyslu připojit Tchaj-wan,“ komentuje Gardáš možné plány Číny v následujících letech.
„Rusku Číňané pomáhají ve válce v ekonomické rovině s energiemi a ropnými produkty. Číně vyhovuje oslabený Západ a Evropa, ale i oslabené Rusko, kde má své eminentní zájmy třeba v průmyslu dřevařství a energií na Sibiři. Čína Rusko využije jako jakýsi surovinový přívěšek a následně může mít i mnohem větší mocenské ambice a vliv i na oslabeném evropském kontinentě,“ uzavírá a varuje sinolog Gardáš.
Test pro Si Ťin-pchinga: protesty v Číně sílí. Lidé už nechtějí karantény |
Čínská města mírní proticovidová opatření
Další čínská města v pátek rozhodla o zmírnění opatření proti koronaviru a umožnila, aby se znovu otevřela nákupní centra a začala jezdit veřejná doprava. Uvolňování restrikcí následuje po protestech z minulého týdne.
Za posledních 24 hodin přibylo v Číně 34 980 nových nákaz koronavirem, z toho 30 702 asymptomatických. Vzhledem k počtu obyvatel země, který přesahuje 1,4 miliardy, jsou denní přírůstky infekcí poměrně nízké, Čína ale na rozdíl od většiny zemí světa nadále uplatňuje politiku nulového covidu.
Demonstrace proti opatřením vyvolal nedávný požár v metropoli Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, který si vyžádal deset obětí. Objevily se totiž informace, že kvůli protipandemickým opatřením se lidé v Urumči nemohli dostat z hořící budovy a záchranáři zase nemohli k nim. Úřady to popírají.
Oficiální list Kuang-ming v pátek na svých webových stránkách napsal, že Urumči znovu otevírá hotely, restaurace, velké supermarkety a lyžařská střediska. Ve městě Čchung-čching na západě Číny obnovilo provoz množství zařízení od holičství po posilovny.
Čína po protestech mírní vyjádření o covidu. Boj je v nové fázi, říká strana |
Znovuotevření restaurací a obchodů hlásí například i Huhehot, metropole autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, kde byla také obnovena autobusová doprava. Ve městě Čcheng-tu na jihozápadě země již nejsou potřeba pro cestování autobusem a metrem negativní výsledky koronavirových testů. Kanton oznámil znovuotevření supermarketů a restaurací již ve čtvrtek. Pro přístup do restaurací tam již není nutné prokazovat se negativním PCR testem.
V řadě oblastí je také patrný ústup od neustálého hromadného testování. V jedné oblasti na východě Pekingu dostali například v pátek obyvatelé zprávu, že lidé, kteří „nejsou společensky aktivní“, jako senioři nevycházející z domovů, nemusí již pravidelně chodit na testy. Několik testovacích míst v oblasti již ukončilo činnost a počet testovaných lidí klesl o 20 až 30 procent, uvedl jeden z členů testovacího týmu.
Mnoho komunit v různých městech ale dál zůstává v přísném lockdownu a lidé se musí denně testovat, upozorňuje agentura Reuters. „Dobrá nálada není univerzální. Ačkoli spousta lidí si užívá znovunabyté svobody, je třeba poznamenat, že stovky dalších po celém městě setrvávají v uzávěře,“ řekl Reuters diplomat žijící v Kantonu.