„Vítejte v ELI Beamlines, podíváme se spolu do jednotlivých hal přímo až k laserům, ale nejdříve se převlečeme,“ vítá redaktora iDNES.cz a fotografa mluvčí výzkumného centra Michael Vích.
Sérií chodeb nás zavedl až před dveře šatny. U nich se zastavil a postupně dal obě nohy do přístroje, který mu na boty přilepil speciální fólie. „To je kvůli prachu, musíme udržet pracoviště stoprocentně čisté,“ vysvětlil.
Naděje, že tím slibované převlékání končí, ale brzy pominula. Už o pár minut později jsme se soukali do celotělových modrých kombinéz, na boty si dali ještě další návleky. „Ještě čepičky a vousenky,“ culil se Vích.
V oblecích do čistých prostor začíná být stále tepleji a my postupujeme hlouběji do samotného srdce objektu. „Mám si vypnout mobil?“ ptám se ještě na poslední chvíli, Vích se seniorním výzkumným pracovníkem Tomášem Laštovičkou se jen usmívají. „V této části budovy není signál, proto tady máme speciální telefony,“ vysvětlují mi a ukazují přístroje připnuté na svých kombinézách.
Největší centrum pro civilní výzkum
Představa, že uvidím laser alespoň částečně připomínající ten z Hvězdných válek, ale bere brzy za své. „Lidé si to často myslí, ale je to nesmysl,“ míní Vích, zatímco přicházíme do jedné z prvních místností. Pracovníci nám vysvětlují, že jde o lokální kontrolní místnost. „Zde pracujeme, když je v hale v provozu laser. V té době tam nikdo nesmí být,“ objasňuje Laštovička.
„Bylo by to životu nebezpečné kvůli radiaci a laseru. Střílí ve vysokých intenzitách během velmi krátkých časových intervalů. Vzniká tak krátký elektromagnetický puls, který ale stačí na to, aby poškodil elektroniku,“ doplňuje.
Během provozu laseru jsou pracovníci z bezpečnostních důvodů v kontrolní místnosti. (21. listopadu 2022)
„Každá hala nabízí něco jiného. Máme tu čtyři laserové systémy de facto v pěti halách, protože ten nejvýkonnější laser zabírá svým ohromným vakuovým kompresorem jednu celou halu. Dále je tu pět experimentálních hal, do kterých vedou laserové svazky a probíhají zde konkrétní experimenty. Testovali jsme tu například čipy pro CERN, spolupracovali jsme s nimi už třikrát,“ říká Vích.
To už vstupuje do haly o velikosti hangáru. Jen místo letadel jsou všude stoly s počítači a předměty připomínající trubky od klimatizace. „Tudy prochází laser pomocí soustavy jednotlivých sklíček. Paprsek se rozpojuje a spojuje,“ vysvětlují mi pracovníci.
V místnosti potkáváme vědkyni z Indie. „Hotová Teorie velkého třesku,“ směje se mé poznámce, že to, co vidíme, je fascinující.
Rebelství proti stereotypům mě nakoplo k hvězdné kariéře, říká fyzička Falk |
„Máme tady zaměstnance z Indie, Itálie a dalších zemí. Experimentální čas je pro naše uživatele v podstatě zadarmo, jsme součástí evropské infrastruktury. V podstatě to funguje tak, že si uživatel, který k provedení svého experimentu potřebuje naše technologie, podá žádost. Posoudí ji odborná komise, a pokud je schválena, může se experiment realizovat. Za dob covidu-19 nám výzkumníci posílali vzorky a dělali jsme experimenty a dělali jsme experimenty za ně,“ přiznává Laštovička a dodává, že technologie a zařízení řadí centrum na špici mezi výzkumnými institucemi pro civilní výzkum.
Konec pod Akademií věd
Vích říká, že vedení ELI Beamlines zvažuje možnost, že by se v centru daly dělat i placené experimenty, pak by nebylo nutné projít schvalovacím kolečkem. To je ale prozatím vzdálená budoucnost. Tou bližší je změna podílení se na hrazení nákladů a vlastnictví.
Doposud patří centrum do správy Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, od 1. ledna 2023 bude ale spadat pod ELI ERIC - mezinárodní výzkumné konsorcium, které momentálně tvoří čtyři země. Itálie, Litva, Maďarsko, Česká republika. Německo a Bulharsko jsou pozorovatelské země s vizí brzkého členství.
„Budeme si dělit náklady, takhle to bylo prozatím primárně na Akademii věd a našem ministerstvu školství, kdežto tímto docílíme toho, že se na nákladech budou podílech všechny zapojené země,“ těší ho, zatímco si s fotografem se zájmem prohlížíme větší či menší zrcátka a změti kabelů napojených do jednotlivých zařízení.
Představa, že za nepřítomnosti lidí tudy problikává vysoce výkonný laser, pomocí nějž se daří posouvat vědu kupředu, je fascinující.
Laštovička se od nás odpojuje, místo něj přichází absolvent matematicko-fyzikální fakulty Štěpán Vyhlídka. „Studoval jsem katedru chemické fyziky a optiky a dělal jsem tady svoji doktorandskou práci,“ přibližuje své zaměření a ukazuje na vakuový kompresore. Ten více než cokoliv jiného připomíná loď z Hvězdných válek.
V dané vakuové komoře dochází ke zkrácení laserového pulsu. Jedná se o největší vakuový kompresor nejen v České republice. (21. listopadu 2022)
Celé zařízení má více než pětapadesát tun a skládá se z pěti částí. Pospolu by jej nebylo možné do budovy a konkrétního patra dostat. „Uvnitř dochází ke zkrácení laserového pulsu. Je to nejrozměrnější kompresor pro civilní výzkum v Česku,“ objasňuje Vyhlídka.
Průlomový výzkum může zachraňovat životy
To už přicházíme do poslední haly, která se částečně od ostatních něčím liší. Je celá bílá, vzdušná a obří posuvná vrata připomínají hangár takovým způsobem, že si tentokrát skutečně připadám jako v Lucasově sérii o příbězích z předaleké galaxie.
„Právě se nacházíme v experimentální hale, kde probíhá předklinický výzkum pro budoucí aplikace v léčbě rakoviny. Jedná se o takzvanou protonovou terapii, která není ničím neznámým a v léčbě se normálně využívá. Urychlení protonů se standardně provádí pomocí urychlovače, což je drahé a náročné na prostor. Zařízení, kde by se protony urychlovaly laserem, by bylo menší, kompaktnější a dalo by se prodávat komerčně a každá větší nemocnice si jej mohla zakoupit,“ vysvětluje Vích.
Dále se zde pomocí laserů vytváří prostředí, jaké je přímo v jádru nějaké konkrétní hvězdy a simulované prostředí následně zkoumají. „Lidé si myslí, že otevřeme střechu a střílíme na planety, ale takhle to nefunguje,“ směje se Vích.
Nové laserové centrum v Břežanech získalo architektonickou cenu MIPIM |
Kromě studia jaderné fúze v nedávné době v centru spolupracovali s Národním muzeem na zkoumání středověkých mincí.
