Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. Posvěcení kandidatury Rohanové předcházely podpisy poslanců, kteří již nemají mandát. Ministerstvo vnitra se ale brání tím, že listinu uchazečka podala ještě v době, kdy mandát platný měli.
„Dokud nebudeme znát obsah podání, nebudeme se k tomu vyjadřovat,“ sdělila Denisa Rohanová. Marek Hilšer na dotaz iDNES.cz odpověděl, že o kroku skupiny svých podporovatelů-kolegů senátorů věděl a souhlasí s ním.
„Konzultovali jsme jej. Je skutečně nutné, aby bylo v této věci autoritativní stanovisko Nejvyššího správního soudu. A nikdo jiný, než navrhovatelé ostatních kandidátů ho iniciovat nemohou. Jde o férovost, zákonnost a ústavnost prezidentské volby, a to nejen té následující, ale i těch budoucích. Ohýbání ústavy a zákonů je třeba se aktivně bránit, chápu to jako povinnost každého ústavního činitele,“ uvedl Hilšer.
„Představte si, že by současní poslanci nebo senátoři navrhli kandidáty pro volbu v letech 2028 nebo 2033 „do zásoby“ a tím si prakticky prodlužovali svůj politický vliv do doby, kdy už třeba dávno nebudou mít mandát voličů. Jsme přesvědčeni, že časový rámec, ve kterém mohou poslanci a senátoři navrhovat kandidáta do prezidentské volby, je vymezený na jedné straně vyhlášením volby a na druhé straně volbou samotnou,“ dodal senátor a kandidát na prezidenta Hilšer.
Kromě toho se na NSS obrátilo dalších pět kandidátů, které vnitro do voleb nepustilo. Jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka.
Zatímco Karlu Divišovi chybělo 116 podpisů, jeho jmenovci Janečkovi 1909. Oba si ale stojí za tím, že mají šanci při přezkoumání. Jsou si podle svých slov jistí, že minimální počet podpisů, tedy padesát tisíc, mají.
„Odevzdali jsme celkem více než 73 tisíc podpisů, které jsme s mým týmem poctivě procházeli a nečitelné či špatně vyplněné podpisy jsme předem vyřadili. Po kontrole vybraného vzorku mi ale bylo Ministerstvem vnitra uznáno jen přes 48 tisíc z nich. Takto vysokou chybovost nelze statisticky dost dobře vysvětlit. Situaci zanalyzujeme a věřím, že najdeme příčinu. Každopádně se odvolám a v zákonné lhůtě požádám o přezkoumání,“ sdělil iDNES.cz Janeček.
Podobně mluvil i Diviš, který uvedl, že při tak těsném rozdílu věří, že po přepočtu určitě padesátitisícovou hranici překoná.
Vnitro pustilo do boje o Hrad jen devět z 21 kandidátů, odmítlo třeba Janečka |
NSS také přijal několik e-mailových podání od uživatele fantom98, za nimiž podle úředníků nejspíš stojí nezaregistrovaná kandidátka Terezie Holovská. Jejich obsahem byl návrh na zrušení kandidátních listin Tomáše Zimy, Pavla Fischera, Denisy Rohanové a Josefa Středuly. E-mailům ale chyběl elektronický podpis, a tak k nim soud podle svých slov nebude přihlížet.
Na Štědrý den, tedy 24. prosince 2022, připadá nejzazší termín pro registraci přihlášek na základě rozhodnutí soudu a pro vylosování volebních čísel kandidátů Státní volební komisí. O čtyři dny později začíná čtrnáctidenní lhůta pro rozhovory v médiích veřejné služby, která kandidátům poskytne celkem pětihodinový prostor.
Uchazeči vyřazení z prezidentské volbyTomáš Březina, Karel Diviš, Václav Hačecký, Roman Hladík, Terezie Holovská, Jiří Horváth, Libor Hrančík, Karel Janeček, Anna Kašná, Roman Lalik, Josef Roušal, Milan Tomeček, Pavel Zítko |
Činil se ale i aktivista Zítko z Kadaně. Tvrdil, že předložil minimálně požadovaných 50 tisíc podpisů. Po překontrolování petičních listin mu jich vnitro uznalo jen 15 589. Do voleb nepustilo ani Hladíka z Neratovic a Hrančíka z Olomouce, jenž se chtěl prezidentských voleb účastnit už v roce 2018.
O nové hlavě státu se rozhodne za šest týdnů
Lhůta pro zpochybnění registrace či neregistrace konkrétních kandidátů vypršela ve středu v 16:00. NSS musí rozhodnout do 15 dnů, nejzazším termínem je podle informací na webu soudu 15. prosinec.
Sedmičlenný volební senát NSS s předsedou Tomášem Langáškem se sešel již ve středu, bezprostředně po vypršení lhůty k podání návrhů. Protože má na přezkoumání rozhodnutí vnitra jen 15 dní, začal bezodkladně činit nezbytné procesní úkony. Obesílá účastníky řízení, žádá ministerstvo vnitra o spisový materiál. Účastníky řízení vyzval, aby ve vlastním zájmu sledovali úřední desku.
Volby se uskuteční 13. a 14. ledna 2023. Prvním dnem je pátek, kdy lze hlasovat od 14:00 do 22:00, druhým dnem je sobota, kdy se hlasuje od 8:00 do 14:00. Případné druhé kolo volby se koná 27. a 28. ledna.
V prvním kole je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů. Není-li takový kandidát, koná se za 14 dnů druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. Miloši Zemanovi skončí mandát 8. března 2023.
Rétorika jako rétorika, zastal se Bašta páté kolony. S Ruskem by vyjednával |
Termín prezidentské volby vyhlásil v červnu letošního roku předseda Senátu Miloš Vystrčil. Kandidáti jsou povinni si pro financování volební kampaně nejpozději do pěti dnů od vyhlášení voleb zřídit účet umožňující bezplatný a nepřetržitý přístup k zobrazování přehledu platebních transakcí na tomto účtu.
