Mezi hromadou odpadků, které v lesích u Žítkové zůstaly po skupinách běženců, leží spacáky, dětské bryndáčky či boty. Místní lidé tady nedávno vyklidili dvanáct pytlů ze dvou míst, na kterých se cizinci zdržovali.
„Teď, po zavedení kontrol na hranicích, je situace mnohem klidnější, z tohoto pohledu mají smysl. Ale to, že chráníme naše území, neřeší primární problém,“ líčí starostka Žítkové Šárka Šusteková.
 |
Od začátku prázdnin přes obec proudily skupinky uprchlíků poměrně často. Co běženci nepotřebovali, nechali v lese a pokračovali jen s malým batohem nebo ledvinkou. Někteří byli ostražití a snažili se nebýt vidět, jiní šli po hlavní silnici.
„Připadalo mi, že chtějí, aby pro ně policie přijela,“ vypráví Šusteková. Do konfliktů s místními se nikde nedostávali. Jen občas někde zaklepali na okno a chtěli vodu. „I když je tu zadržela policie, dávali jsme jim na obci vodu, než je převezli. Víc nechtěli,“ říká starostka.
Hlídky operují na hranicích od minulého čtvrtka. Za tu dobu se proud běženců zpomalil. „Na začátku jsme zajišťovali více než sto osob denně a za poslední operační den to byl jeden migrant,“ potvrdil vrchní inspektor krajského policejního ředitelství Petr Jaroš. „Ale byl bych v tom optimismu opatrný, neboť pokles evidujeme až v posledních pár dnech,“ dodal.
Během čtvrtečního dne a noci zajistili policisté dalších 31 běženců, a to u Starého Hrozenkova, Horní Lidče a Brumova-Bylnice. Od začátku zavedení kontrol zabránili vstupu do země 76 cizincům a 50 lidí vrátili na území Slovenska.
V lesích je množství turistických tras
Hlídají silniční přechody, železnici a více než stokilometrovou zelenou hranici. Na ni vyrážejí ze tří základen, které policie zřídila v Uherském Brodě, Slavičíně a Karolince. Hlídky se střídají ve dvanáctihodinových směnách ve dne i v noci.
„Některá místa střeží motorizované hlídky, jiná vzhledem k terénu mají na starost hlídky pěší. Zaměřují se na předem vytipované úseky státní hranice, kde je i vyšší předpoklad nedovoleného přechodu hranice,“ poznamenal Jaroš.
Pro policisty to není nic nového, zelenou hranici střežili od rozdělení Československa až po vstup obou zemí do schengenského prostoru v roce 2007. Jde o specifické území protkané množstvím turistických tras a chodníků.
„Policisté znají terén, mají k dispozici mapy, za tmy používají noktovizory pro noční vidění,“ popsal krátce po zavedení kontrol náměstek krajského policejního ředitele pro vnější službu Bohdan Varyš.
Během týdne tisíc uprchlíků ve třech krajích
Stejně jsou zajištěné hranice na území Moravskoslezského a Jihomoravského kraje, kudy prochází hranice se Slovenskem. Právě odtud se k nám současná migrační vlna přelévá. Tvoří ji převážně občané Sýrie, kteří míří dál, nejčastěji do Německa, Nizozemska nebo Rakouska.
Syřany, které policie zadrží až na našem území, převáží eskorty na migrační pointy, v případě Zlínského kraje do Holešova. Pokud pocházejí z jiné země, což se ale děje v naprostém minimu případů, míří na některé z krajských ředitelství. Pouze Syřané totiž mají status válečného uprchlíka. Jako takoví by ale měli zůstat v první bezpečné zemi a do Česka tedy vstupují nelegálně. Po zjištění jejich totožnosti dostanou příkaz k opuštění země.
„Dělají to neprodleně, nemají zájem se tady zdržovat. Také se dosud nedopustili žádné trestné činnosti ani nespáchali přestupek,“ konstatoval Varyš.
Někdy policisté narazí na samotné běžence, jindy s nimi zajistí převaděče, často také cizince. Během prvního týdne kontrol se přes kraj vydal Iráčan, Syřan, Litevec či Ukrajinec. „Jsou různých národností a reagují zřejmě na nabídku rychle vydělaných peněz,“ mínil Jaroš. Převaděčství je však trestný čin, za který hrozí až pětileté vězení.
Ve všech třech krajích se za týden podařilo zadržet 1 142 nelegálních migrantů a 39 převaděčů. Na Slovensko se vrátilo 450 lidí. Původně byly kontroly naplánovány na deset dnů, ve středu však ministr vnitra Vít Rakušan oznámil, že budou pokračovat až do 28. října. Vláda pak má možnost prodloužit je ještě jednou o dvacet dnů.
