Macronova Evropa sahá od Kavkazu po Island, tuží ji kabely i vzdělání

  16:44
Evropa musí být silná a prosperovat, nikoli jen přežívat. Tak lze shrnout projev francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na dvoudenním summitu čtyřicítky evropských zemí v Praze, který proběhl i z jeho iniciativy. Státy se podle něj musí zaměřit mimo jiné na důležité bezpečnostní a kybernetické otázky, užší spolupráci v rámci geografického prostoru Evropy i na kvalitu vzdělávání, vědy a výzkumu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je autorem myšlenky neformální summit...

Francouzský prezident Emmanuel Macron je autorem myšlenky neformální summit lídrů evropského kontinentu zorganizovat. (6. října 2022) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Ačkoli summit nepřinesl závazná stanoviska a ani to nebyl jeho cíl, hodnotí jej francouzský prezident Emmanuel Macron kladně. „Jde v první řadě o to, abychom spolu byli schopni a ochotni mluvit. Už to samo o sobě je obrovský úspěch,“ shodoval se i s českým premiérem Petrem Fialou, jehož vláda, nyní zároveň předsedající Evropské unii, dvoudenní summit v Praze uspořádala.

Za všechny zúčastněné pak Macron vyjmenoval sedm hlavních bodů, které budou prioritní pro další evropská setkání a jimiž se bude zabývat hned druhý evropský summit tohoto formátu v moldavském Kišiněvě. Setkávání zástupců široké Evropy by měla probíhat dvakrát do roka. O čem tedy byla a ještě bude řeč?

Energetika

Evropa podle Macrona potřebuje mít sjednocenou a koordinovanou strategii v oblasti energetiky tak, aby se ceny energií opět dostaly na nižší úroveň. O to již usilují členské státy Evropské unie, ale nyní se debata rozšířila o další evropské státy.

„Diskutovali jsme v Praze o našich potřebách s přítomnými producenty plynu jako je Norsko a Ázerbájdžán. Potřebujeme naše zdroje diverzifikovat a snížit závislost na státech, které nám nejsou blízké hodnotově ani geograficky,“ řekl Macron s tím, že usiluje o užší spolupráci zejména uvnitř širšího prostoru Evropy.

„Potřebujeme také lepší propojení elektrické sítě napříč Evropou a zaměřit se na obnovitelné zdroje a zdroje budoucnosti,“ dodal.

Není to fér, omezte ceny plynu v celé EU, žádají politici. Německo je proti

Podobně jako během pandemie covidu i v nynější energetické krizi Macron prosazuje společné nákupy plynu a elektřiny s jednoduchou logikou: Čím větší bude objem nákupu, tím nižší cena se dá vyjednat. Zároveň prosazuje vzájemnou solidaritu: státy, které budou mít dočasný problém své závazky platit, nebo které by měly například během zimy kritický nedostatek energie, by se měly moci spolehnout na pomoc evropského společenství, ať už prostřednictvím podobných finančních nástrojů jako během pandemie, nebo cílených půjček a investic.

S tím ovšem podle Macrona musí souviset i systém sankcí tak, aby nedocházelo ke zneužívání této solidarity.

Ochrana kritické infrastruktury

Nedávné útoky na plynovod Nord Stream podle Macrona ukázaly, jak křehká a zranitelná je evropská infrastruktura – ať už se to týká plynovodů, podmořských a nadzemních kabelů nebo vesmírných družic. Evropa jako celek podle něj potřebuje společný plán, aby tyto prvky zásadní pro svou existenci dokázala ochránit.

Zatímco řada evropských států nemá vypracované plány, jak v takovém případě postupovat, je Francie jedním ze států, který se například na hrozbu útoků pod hladinou moře posledních několik let snaží systematicky připravit.

Stíhačky, lodě i domobrana. Norsko zvýšilo ochranu své ropné infrastruktury

Vzdělání a evropské univerzity

„Chceme vytvořit integrovanější vzdělávací politiku v oblasti univerzit a univerzitního vzdělávání. Spustili jsme již projekt propojování nejdůležitějších evropských univerzit, aby mohly posílit vzájemnou mezinárodní spolupráci tak, aby mladí Evropané dostávali to nejlepší možné vzdělání,“ řekl Macron.

Tuto myšlenku Macron poprvé obsáhleji představil již ve svém projevu na pařížské Sorbonně v roce 2017. V té době se měla týkat vytvoření sítě dvaceti nejlepších univerzit Evropy, které by si navzájem vyměňovaly studenty a nabízely přednášky alespoň ve dvou různých jazycích.

Další a mnohem širší krok, který zahrnoval větší počet univerzit, pak Macron avizoval před začátkem francouzského předsednictví Rady EU v první polovině letošního roku. Koncem června pak ve Versailles proběhlo první setkání zástupců tří set evropských univerzit ze zemí Evropské unie i mimo ni.

Nyní v Praze se tato myšlenka posunula o další krůček dál. Cílem má být nejen užší spolupráce a vysoká kvalita vzdělávání, ale také podpora vědy, výzkumu a inovací.

Kybernetické útoky

„Ať už jsou to útoky ze strany Íránu nebo Ruska, potřebujeme strategickou mezinárodní spolupráci v boji proti kybernetické kriminalitě, stejně jako ohledně šíření propagandy a desinformací,“ uvedl Macron.

To vše je podle něj nyní ještě palčivější úkol v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, kdy kybernetické útoky desinformační kampaně cílí na Evropu ještě silněji než dosud.

Hackeři už okradli Čechy o miliardu. Škoda je oproti loňsku dvojnásobná

Obnova Ukrajiny

Zatímco dosud se obnova válkou zničeného Ukrajiny očekávala zejména od Evropské unie, měla by se na ní na základě dohody na pražském summitu podílet celá Evropa. Nápad podle Macrona vzešel od ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala s cílem zajistit zemi co nejrychlejší cestu k ekonomické, politické a společenské stabilitě.

Regionální spolupráce

Macron zároveň zmínil důležitost regionální spolupráce s okrajem Evropy. „Je dobré mít v tomto formátu přístup k důležitým regionálním tématům a oblastem, jako je Baltské, Černé a Severní moře nebo Kavkaz. Tamní problémy, v nichž jsme vystaveni regionálním mocnostem, které nechtějí spolupracovat, se dotýkají Evropské unie i Evropy jako celku,“ zdůvodnil plánované užší vazby v rámci Evropy.

První jednání širšího formátu evropských zemí, Evropského politického společenství. V popředí (zleva) německý kancléř Olaf Scholz, nizozemský premiér Mark Rutte a francouzský prezident Emmanuel Macron. (7. října 2022)

Migrace

Posledním dodatečným bodem pak byla migrace. Podle Macrona je nutné mít „společnou imigrační politiku od Balkánu pro Británii“ tak, aby Evropa mohla přijímat lidi prchající před válkou a útlakem, ale zároveň aby mohla účinně bojovat proti pašerákům a obchodníkům s lidmi.

Macronův dlouhodobý ideál

O své vizi silné a jednotné Evropy, která dokáže v současném světě nejen obstát, ale zároveň také určovat světové dění, Emmanuel Macron mluvil už v roce 2017 během své kampaně před tehdejšími prezidentskými volbami. Snaha o silnější spolupráci byla také hlavním sdělením jeho projevů v následujících letech, zejména řeči na Sorbonně v září 2017, tedy jen několik měsíců poté, co prezidentské volby vyhrál.

Příjezd státníků na první jednání širšího formátu evropských zemí. Český premiér Petr Fiala a francouzský prezident Emmanuel Macron (vpravo). (6. října 2022)

Středem pozornosti byla Evropská unie, nyní se během pražského summitu zaměřil na celou geografickou oblast Evropy, jak uvedl v projevu na tiskové konferenci po ukončení prvního dne summitu:

„Je to velmi dávná idea, která se v Praze konečně stala realitou. Sešli se tu zástupci 44 suverénních států zastupující celý kontinent, aby společně diskutovali o současných problémech. Nezáleží na tom, zda jde o státy, které jsou členy Evropské unie, o státy, které se členy chtějí stát, nebo o ty, kdo z Unie vystoupily nebo se k ní nikdy nechtějí přidat.

To, co máme všichni společné, je geografická poloha: všichni žijeme na jednom kontinentu, od Kavkazu po Island. Jsou to naše společné dějiny, které nás spojují, zároveň jsme ale vytvořili více dějin, než jsme schopni strávit. A naší dětskou nemocí jsou občanské války.

S tím vším se snažíme vypořádat v rámci Evropské unie, nyní se o totéž snažíme na úrovni celého kontinentu. Všech 44 přítomných států odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu a vyjádřilo Ukrajině podporu. Je důležité, že v dnešní rozdělené době dokážeme najít shodu.“

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Ivan Korčok těsně zvítězil v prvním kole prezidentských voleb na Slovensku

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Agrofertu kontrolují kalhotky, zda tam zaměstnankyně nemají řízek, řekl Babiš

20. března 2024  17:05

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš na tiskové konferenci popřel, že by v holdingu Agrofert byli...

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

VIDEO: S hlavou v oblacích. Prezident Pavel popřál hezké Velikonoce z letadla

28. března 2024  16:41

O tom, že má prezident Petr Pavel adrenalinové zážitky v oblibě, není pochyb. Dokázal to i ve...

Překvapení. Jurečka na Hradě kladně hodnotil návrh ANO na druhý penzijní pilíř

28. března 2024  5:55,  aktualizováno  16:40

Prezident Petr Pavel zkoušel smířit pohled vlády a ANO na důchodovou reformu. Řekl, že účastníci...

Prokázala se vazba teroristů na Kyjev, oznámili Rusové. Bílý dům hned reagoval

28. března 2024  16:05,  aktualizováno  16:25

Ruský vyšetřovací výbor tvrdí, že získal důkazy o vazbách mezi pachateli teroristického útoku z...

Pěstitelé v problémech. Cena vína prakticky neroste a jeho spotřeba klesá

28. března 2024  15:58

Spotřeba tichých vín, tedy ne šumivých ani perlivých vín, v České republice v loňském roce dál...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...