Na druhém místě skončila se ziskem 20,2 procenta centristická strana Pokračujeme ve změně (PP) expremiéra Kirila Petkova. Podobné výsledky uváděly i průzkumy u voličů při odchodu z volebních místností zveřejněné v neděli. Do parlamentu se 240 členy se probojovalo též dalších pět stran.
Čtyřprocentní hranici naopak nepřekročilo populistické uskupení Je takový národ (ITN), které způsobilo pád Petkovovy vlády a otevřelo cestu k předčasným volbám. Bývalý premiér Petkov v pondělí oznámil, že do koalice s GERB nevstoupí, což ostatně sliboval už v předvolební kampani. Většinu v novém parlamentu by však neměla ani koalice, která podporovala jeho vládu.
Vládnout s Borisovem, který má za sebou množství korupčních skandálů, ovšem nechtějí ani strana turecké menšiny DPS, která je se ziskem 14 procent hlasů třetí, ani čtvrtí socialisté, kteří dostali devět procent hlasů. Deset procent získala nacionalistická a proruská strana Obrození.
Konečné oficiální výsledky s rozdělením mandátů, které budou zahrnovat i hlasy Bulharů odevzdané v zahraničí, se čekají ve čtvrtek, napsala agentura Reuters. Volební komise uvedla, že letošního hlasování se zúčastnilo zhruba 2,5 milionu Bulharů, což bylo nejméně od roku 1989.
Bulhaři pořád neumějí sestavit vládu, míří ke čtvrtým předčasným volbám |
Nedělní parlamentní volby v Bulharsku byly už čtvrté za necelé dva roky. Ani toto hlasování ovšem s velkou pravděpodobností nevyřeší patovou situaci na politické scéně. Političtí analytici očekávají dlouhé týdny jednání mezi parlamentními stranami.
Podle agentury DPA není vyloučeno, že nakonec zemi povede další úřednický kabinet jmenovaný prezidentem Radevem. To by nejspíše vedlo k vypsání nových předčasných voleb.
