Putin uvedl, že probíhá proces formování „spravedlivějšího světového řádu“, doprovázený odporem „unipolární hegemonie“. Kolektivní Západ podle něj „lpěním na minulosti“ a snahou „prosazovat politiku diktátu“ ve všech sférách od mezinárodních vztahů, po ekonomiku, kulturu a spor „vytváří nové problémy a krize“.
„Víme, že na Západě se už připravují scénáře, jak vyvolat nové konflikty na území Společenství nezávislých států (SNS),“ sdělil Putin na virtuální schůzce se šéfy rozvědek zemí SNS. Dodal, že „geopolitičtí protivníci“ Ruska jsou připraveni „rozpoutat krvavou válku“ a „barevné revoluce“ v jakékoli zemi.
„Stačí se podívat na to, co se nyní děje mezi Ruskem a Ukrajinou a na hranicích některých dalších států SNS. Všechno to je samozřejmě výsledek rozpadu Sovětského svazu,“ řekl také šéf Kremlu.
V minulých týdnech se opět rozhořel konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Napětí stoupalo i na hranicích mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem.
Rusko v únoru zahájilo invazi na Ukrajinu, kde od té doby padly už tisíce vojáků a zemřely tisíce civilistů. Ruská agrese zdecimovala ukrajinská města a vážně poškodila místní infrastrukturu.
ANALÝZA: Putin nemá čas, bývalé satelity SSSR tak začaly zlobit |
Putin ale invazi vysvětluje jako vynucenou reakci na nebezpečí, které pro Rusko údajně představovala „Západem ovládaná“ Ukrajina.
SNS vzniklo v roce 1991 jako volný svazek postsovětských států. Vedle Ruska k němu patří Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Tádžikistán a Uzbekistán. Ukrajina přístupovou smlouvu nikdy neratifikovala.
