Pozměňovací návrh zdůvodnil potřebou zajistit peníze na sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti.
„Navrhované zvýšení vybraných dávek odráží legislativní úpravy a neočekávaný vývoj čerpání odvíjející se od energetické krize a války na Ukrajině,“ napsal Jurečka ke zdůvodnění svého návrhu.
Později řekl, že vychází z dohody s koaličními partnery včetně ministra Stanjury. Dohodu v koalici potvrdil šéf poslanců ODS Marek Benda.
Na dávky nemocenského pojištění má jít o 2,3 miliardy korun víc kvůli vyšší nemocnosti související s dopady covidu-19. Na dávky pomoci v hmotné nouzi má jít o 1,465 miliardy více kvůli vysokému čerpání mimořádné humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny. O 900 milionů korun se má navýšit částka na příspěvky na péči, které dostávají lidé s tělesným postižením.
Výdaje na podpory ministr Jurečka navrhl navýšit o 900 milionů korun, dávky sociální podpory a pěstounské péče o 535 milionů korun v souvislosti s navýšením normativů pro výpočet příspěvku na bydlení od října.
O půl miliardy korun má vzrůst částka, kterou má ministerstvo práce na výplatu důchodů. Výdaje na dávky lidem se zdravotním postižením chce ministr Jurečka zvýšit o 400 milionů korun.
Zvýšení schodku o dalších 38 miliard korun navrhli poslanci za ODS Ivan Adamec a za STAN Tomáš Müller. „Jedná se o navýšení výdajů o 8 miliard korun v souvislosti se zajištěním příspěvků na úhradu nákladů za energie a navýšení výdajů o 30 miliard korun na zajištění finančních prostředků pro podnikatelské subjekty v souvislosti s mimořádným růstem cen energií,“ zdůvodnili svůj nárvrh.
Přijetí obou pozměňovacích návrhů podaných vládními poslanci by znamenalo zvýšení letošního schodku na 375 miliard korun.
Vezměme 30 milionů Hradu, navrhli poslanci
Snížit výdaje Kanceláři prezidenta republiky o 30 milionů korun navrhuje pětice vládních poslanců - lidovec Šimon Heller, šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek, Pavel Žáček z ODS, Ondřej Lochman z hnutí STAN a Pavel Klíma z TOP 09.
„Prezident Zeman nepracuje, nejezdí na zahraniční návštěvy, nepřijímá návštěvy a svoji práci dělá možná na 15 procent. Jeho okolí zneužívá tento stav a ve velkém utrácí za nic. Není fér, aby všichni šetřili a na Hradě pokračoval hradní mejdan,“ řekl Heller.
Není fér, aby všichni šetřili a na Hradě pokračoval mejdan, řekl poslanec |
Vládní poslanci poukazují také na počínání prezidenta Miloše Zemana po pravomocném odsouzení ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka, kterého pak Zeman omilostnil.
„Celých 30 milionů, které navrhujeme odebrat Kanceláři prezidenta republiky, chceme vzít z rozpočtu Miloše Baláka, který je zodpovědný za správu Obory Lány. Člověku, který byl pravomocně nezávislými soudy odsouzen za manipulaci veřejných zakázek a díky prapodivné milosti prezidenta Zemana může vykonávat svoji činnost i nadále. Z tohoto důvodu chceme vzít peníze právě jemu, abychom snížili riziko, že s našimi společnými financemi se nebudou dít manipulace, podvody a další nekalosti,“ uvedl Heller.
A co by se mělo dít s penězi odebranými Hradu? Úřad vlády by na protidrogovou politiku dostal 12 milionů korun a ministerstvo školství na podporu mládežnických spolků 18 milionů korun.
Vy jste povinen navrhnout úspory, vyčetla ministrovi Stanjurovi Schillerová
Kriticky na výzvu ministra Stanjury, aby poslanci přišli s úsporami, reagovala šéfka poslanců ANO a exministryně financí Alena Schillerová.
„Vy jste povinen navrhnout úspory, nemáte připraveno nic,“ řekla Schillerová. Vyčetla Stanjurovi, že prosadil ve vládě návrh rozpočtu na příští rok, který počítá s virtuálními příjmy.
Vláda totiž dosud dosud ani nepředložila návrh na zdanění mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví. Právě tento příjem má přitom krýt zastropování cen silové elektřiny a plynu. Stanjura by kvůli tomu podle Schillerové měl rezignovat.
Její kolega, exministr průmyslu a obchodu za ANO Karel Havlíček, vyzval vládu, aby ustoupila od dříve schváleného úsporného tarifu a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie a ušetřené peníze místo toho použila na další snížení stropu pro cenu silové elektřiny a plynu. Úsporný tarif je podle něj bývalého ministra a nyní místopředsedy Sněmovny překonaný.
„To jen budeme utrácet peníze a domácnosti to nepocítí,“ řekl Havlíček.
Když jsme schvalovali rozpočet, nevěděli jsme, že Putin vtrhne na Ukrajinu, upozornil ministr
Stanjura ve Sněmovně uvedl, že zastropování ceny elektřiny a plynu nahradí v příštím roce úsporný tarif.
Navrhovanou změnu rozpočtu na letošním rok zdůvodňuje ministr financí dopady ruské invaze na Ukrajinu a vysokou mírou inflace. „Když jsme schvalovali rozpočet na rok 2022, nevěděli jsme, že Putin vtrhne na Ukrajinu,“ zdůraznil Stanjura.
Jedním z dopadů ruské agrese byl příchod uprchlíků z Ukrajiny. Kvůli tomu byla schválena humanitární dávka 5 tisíc korun měsíčně a výdaj 8 miliard korun. Později parlament humanitární dávku snížil na částku ve výši životního minima. Ta je pro dospělého nyní 4620 korun měsíčně, pro dítě do 18 let a nezaopatřené do 26 let jde teď o 3320 korun.
Ve čtvrtek projednávali poslanci úpravy rozpočtu ve druhém čtení, kdy mohli předkládat pozměňovací návrhy.
Stanjura řekl, že na rozdíl od klasického projednávání rozpočtu, kdy poslanci nejprve kývnou na výši schodku a pak už mohou jen přesouvat peníze uvnitř rozpočtu, bude možné o všech pozměňovacích návrzích hlasovat a případně tak ještě i schodek navržený vládní novelou upravit.
