Vědci ve zprávě Wildlife Comeback in Europe analyzovali data o populacích padesátky divokých zvířat, konkrétně se jednalo o čtyřiadvacet druhů savců, pětadvacet druhů ptáků a jeden druh plaza. Vrátili se tak ke své zprávě z roku 2013 a porovnali, jak jsou na tom dané druhy dnes. A přidali i pár dalších.
Obecně je zajímala zvířata, jejichž populace se v posledních čtyřiceti letech zvětšily a začaly zabírat větší území. Chtěli tak ukázat, jak úspěšný může být návrat ohrožených druhů zpět do přírody, když se zavedou odpovídající zákony, obnoví se přirozené prostředí zvířat a ta se tam pak vypustí.
Tedy jak moc účinné je, když se do obnovy populací vloží člověk. „Většina zvířat se vrátila díky lidské snaze,“ říká jedna z autorek zprávy Louise McRae, jež působí v charitativní Londýnské zoologické společnosti.
Zraněný vlk nalezený u silnice podstoupí u specialisty v Praze operaci kyčle |
Srovnává, že zatímco neustálé čtení statistik o vymírání zvířat může být pro leckoho depresivní, nová souhrnná zpráva „je opravdu vzrušující, povzbudivá a inspirativní pro lidi jako já, aby pokračovali v tom, co dělají“.
Na zprávě se podílela padesátka vědců, kteří čerpali z databáze Living Planet Index, unijních směrnic o ochraně ptactva a červeného seznamu zvířat na pokraji vyhynutí, který sestavuje Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN).
15. července 2022 |
Mezi predátory se podle zprávy nejrychleji vzpamatovali vlci. Ti byli po několika staletích vybíjení v 70. letech téměř na pokraji vyhynutí, s „pouhými několika populacemi v kapsách na jihu a severovýchodě Evropy“, píše The Guardian. Ovšem díky postupnému zavádění zákonů na ochranu vlků a rostoucí toleranci lidí se počet vlků šedých v Evropě zvedl o 1 800 procent.
Nyní je tak na starém kontinentu kolem 17 tisíc vlků. Razantně se rozmnožila také populace orlů mořských. Těch nyní nad Evropou létá zhruba 25 tisíc. Mezi lety 1970 a 2018 jich přibylo o 445 procent. A to opět především díky příslušným zákonným opatřením a zákazu některých pesticidů, zdůrazňují experti. Z ptáků byli úspěšní i berneška bělolící, sup bělohlavý a volavka bílá.
 |
Správná legislativa pak přispěla i k pomalejšímu, ale rovněž nadějnému oživení medvědí populace, která se od 60. let zvětšila o 44 procent. „Soužití s masožravými druhy je pořád výzvou, ovšem přístup (lidí) se mění. Stále se učíme nové způsoby, jak žít po boku těchto druhů,“ podotýká McRae.
Odkazuje tak na fakt, že medvědy hnědé lidé ani dnes nevítají vždy s nadšením, jaké mají ochránci zvířat. Populární přitom občas nejsou ani býložravci. Mezi těmi slaví největší „comeback“ bobr evropský, jehož populace se od roku 1960 rozrostla až o 16 tisíc procent.
Kromě vlků a medvědů se ve zprávě objevuje i keporkak nebo bizon evropský. Ten své území od roku 1971 rozšířil o 400 procent. Hmyz a další druhy zvířat zůstaly ve zprávě nepovšimnuté.
Mimo jiné i proto, že k nim vědci neměli tolik dat. „Vybrali jsme si je, protože se jim daří tak dobře. Jak monitorování, tak ochrana mohou být občas vychýlené směrem k větším nebo charismatickým druhům,“ přiznává McRae.
„Sexy“ zvířata shrábnou vše. EU dává nejvíc peněz na ochranu medvědů či vlků |
„Tato nová zpráva vrhá světlo nejen na to, které druhy evropských divoce žijících zvířat se úspěšně zotavují, ale i proč se tak děje,“ vysvětluje pak výkonný ředitel společnosti Rewilding Frans Schepers s tím, že mezi nejúčinnější opatření vlád patřila změna ve využívání půdy zemědělci nebo směrnice EU o stanovištích ptáků.
Navzdory radostným zjištěním na celé planetě i nadále dochází k masivnímu vymírání zvířat. I mezi zkoumanými druhy se objevily ty, které zatím nemají tolik štěstí a jejich populace se dál zmenšují. Vědci zmiňují například ryse ostrovida, který se přitom teprve nedávno oklepal z historicky nejnižších čísel.
Vyhynutí momentálně hrozí až jednomu milionu druhů zvířat a rostlin. Právě na příkladu uzdravujících se populací medvědů a vlků se nyní chtějí vědci poučit a zjistit, jak by podobného úspěchu mohly dosáhnout další druhy živočichů.
