Změna tamní politické elity je podle odborníků pouhou chimérou, v lepší zítřky už nedoufají dokonce ani tamní podnikatelé. Od voleb v roce 2018 nedošlo v Bosně a Hercegovině k téměř žádnému pokroku směrem k liberalizaci ekonomiky a zlepšení právního státu.
Mezitím si všichni tři členové nejvyššího správního orgánu země (Bosňáci, Srbové a Chorvati) vyměňují výhrůžky s takovou intenzitou, jakou Bosna nezažila od ničivé války v 90. letech minulého století.
Předvolební situace zdaleka není ideální. Poválečná autonomní srbská entita v Bosně často ztěžuje práci již tak slabé centrální vládě. Chorvaté zase vyhrožují „územní reorganizací“ v místech, kde žijí. A Bosňáci, kteří během války bojovali proti srbským a chorvatským separatistům, varují, že budou bosenský stát i jeho integritu bránit za každou cenu.
Bosna a Hercegovina
„Je tak velmi obtížné si vůbec jen představit, že by se současná politická elita mohla změnit,“ uvedl pro agenturu Reuters profesor sarajevské univerzity Asim Mujkić. Systém tamní etnonacionalistické politiky a institucí je podle něj v zemi příliš pevně zakořeněný.
Bosňané budou v nadcházejících volbách volit nové srbské, chorvatské a bosenské členy mezietnického předsednictva země, a také poslance v národních, regionálních a kantonálních shromážděních. (Poválečná Bosna a Hercegovina je rozdělená na Republiku srbskou a Federaci Bosny a Hercegoviny. Republika srbská se skládá z okresů rozložených do sedmi regionů. Federaci Bosny a Hercegoviny tvoří deset autonomních kantonů. pozn. redakce)
Experti: Daytonská dohoda ukončila válku |
Daytonské mírové dohody, které ukončily válku mezi Bosnou a Hercegovinou v letech 1992–95, však dnes víc než kdy dříve provází tehdejší slova mezinárodního vyjednavače a vojenského důstojníka Jamese Pardewa, který uvedl, že šlo o „dokument kompromisu“.
Přinesl mimo jiné také systém etnických kvót pro obsazování jednotlivých úrovní státní správy. Bosna se díky nim stala zemí s nejvyšším počtem vládních úředníků v přepočtu na obyvatele.
Mladí odcházejí, reformy nepřicházejí
Bosenští zákonodárci pobírají vůbec největší platy na Balkáně, a mimo to nejsou ochuzení ani o četné výhody plynoucí právě z tohoto postavení. Počet přijatých zákonů, které by řešily skutečné problémy, je však proti tomu neúměrně nízký. Jde zejména o zákony řešící nezaměstnanost, reformy trhu, ale i korupci či organizovaný zločin.
V březnu Mezinárodní měnový fond stanovil míru nezaměstnanosti v Bosně na zhruba 30 procent. Zahraniční investice jsou navíc v posledních letech vzácné kvůli politické nestabilitě a srbským hrozbám o odtržení. Pohybují se mezi pouhými 400 a 500 miliony eur (9,8–12,3 miliard Kč) ročně. Tato čísla navíc nezahrnují velkou šedou ekonomiku, kterou tamní zaměstnavatelé vytvořili, aby se vyhnuli placení vysokých daní.
„Politický vliv v Bosně je výhradně negativní a jen zřídka lze najít nějaké pozitivní dopady tamní politiky na ekonomiku,“ potvrdil agentuře Reuters ekonom Igor Gavran.
Bosna se drolí, národní tenze sílí. Země zůstává rozdělena podle etnického klíče |
Rozčarovaní z politického systému založeného na etnických a rodinných vazbách pak houfně emigrují ze země převážně mladí lidé. Podle údajů Populačního fondu OSN (UNFPA) opustilo od posledního sčítání lidu v roce 2013 zemi bývalé Jugoslávie téměř 300 000 lidí.
Ve změnu už nikdo nevěří
Vládnoucí strany pravidelně odmítají řešit zákony zaměřené na zmírnění daňové a regulační zátěže pro podniky i občany. Jsou to například zákony o snížení spotřební daně na pohonné hmoty a snížení DPH na základní potraviny. V březnu sice byly navržené, od té doby je už ale nikdo neschválil.
V srpnu zaznamenala Bosna jednu z nejvyšších inflací v celé Evropě, a to ve výši 16,8 procenta. Tamní zaměstnavatelé tvrdí, že se museli s rostoucími náklady vyrovnat úplně sami.
„Od prosince 2021 vzrostly v zemi ceny pohonných hmot o více než 50 procent, od vlády však nemáme žádnou odezvu,“ říká Edin Causević, ředitel mezinárodní přepravní společnosti Frigosped. „Je jim to všem jedno,“ dodává.
Bosna připomíná válečný skanzen, do zaminované země se lidé nevrací |
„Ani jedno opatření, které vládnoucí strany zavedly, nám neusnadnilo podnikání,“ potvrzuje Nagib Mujkić, ředitel společnosti Tisa Komerc, která vyrábí kovové a plastové součástky. „Často přemýšlím, jestli to vláda dělá záměrně, nebo proto, že jí chybí znalosti,“ dodává.
Nikdo z podnikatelů, s nimiž agentura Reuters hovořila, už nevěří, že se situace po volbách nějak výrazně změní. „Je směšné, že na kandidátkách je tak málo podnikatelů. Jsou tam hlavně lidé, kteří se přiživují na práci jiných. Lidé, kteří by mohli přispět k lepší společnosti, tam prostě nejsou,“ uzavřel Mujkić.
Šanci na změnu nepotvrdila ani nejnovější zpráva bosenské pobočky organizace Transparency International. Za dva měsíce zaznamenala okolo 1 300 případů zneužívání veřejných zdrojů pro politické účely. Podle listu Balkan Insight přišlo bosenské ústřední volební komisi bezmála čtyřicet stížností ohledně předčasné kampaně, porušení zákona o financování politických stran či zneužívání veřejných zdrojů.
