Znění nového zákona chce ministerstvo obrany v nejbližších týdnech předložit k připomínkovému řízení. Platit by mohl od 1. července 2023, informovalo ministerstvo na svých stránkách.
Slibuje si od něj zjednodušení a zefektivnění systému financování obrany státu a především dotažení klíčových projektů modernizace české armády.
Ministerstvo obrany nedávno začalo vyjednávat o dodávkách pásových obrněnců za desítky miliard a také o nákupu 24 nejmodernějších amerických stíhaček F-35.
„Aktuálně připravujeme největší akvizice v historii ČR. Válka na Ukrajině potvrdila, že abychom byli připraveni na současné i budoucí konflikty, je urychlená modernizace armády naprosto nezbytná, a že ji nelze odkládat,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová s tím, že k tomu je potřeba pružný systém financování.
Zákon tak přináší tři zásadní změny: přímo stanovuje, že Česko bude na svou obranu dávat minimálně 2 % svého HDP (hrubého domácího produktu), stanovuje způsob financování armádních strategických projektů a komplexně definuje obranné výdaje, za jejichž řízení má být ministerstvo obrany odpovědné.
Česko začalo vyjednávat se Švédskem o nových pásových obrněncích |
Zákon také nově uloží ministerstvu obrany povinnost vypracovat a nechat vládou schválit prioritní strategické projekty a umožní v průběhu let vytvářet zdroje k jejich průběžnému financování.
Pokud se z nějakého důvodu prostředky na tyto projekty během jednoho roku nevyčerpají, nemusí se vracet zpět do rozpočtu tak, jako dosud. Bude je možné převést do dalších let a použít je, až bude konkrétní projekt dotažen k podpisu smlouvy.
⚔️Zavedeme pružný systém financování obrany.
⚔️Uzákoníme, že stát bude na obranu vydávat 2 % HDP.
⚔️Každý rok vyčleníme úhrnnou sumu prostředků na všechny strategické projekty.
⚔️Zajistíme stabilní financování víceletých projektů.
https://t.co/yNvGC0cPCY https://t.co/6QRe7JRCqi
Jednoduše řečeno, obrana tak získá „zvláštní fond“, na kterém bude mít na strategické nákupy připraveny peníze.
Půjde o armádní projekty, které trvají více let, mají zásadní dopad na obranyschopnost státu a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun.
Tyto strategické projekty by podle nové legislativy měla schvalovat vláda. To má přinést její intenzivnější zapojení do zajišťování obrany.
Jako špatná hypotéka
Nový systém by měl odbourat dosavadní problémy, kdy ministerstvo obrany mělo sice potřebné peníze na nákup armádní techniky, ale z různých důvodů se nepodařilo uzavřít smlouvu, peníze jako nevyčerpané vrátilo a další rok už na projekt ve státním rozpočtu zkrátka potřebná suma nezbyla.
Černochová současný systém financování přirovnala k příkladu, kdy člověk získá hypotéku na dům a musí okamžitě a přesně říct, že v lednu bude mít základovou desku a za kolik, v únoru obvodové zdi a za kolik, v březnu střechu, ačkoli zatím ani neví, kdo ten dům bude stavět. „Do takovýchto detailů není možné plánovat, ale současný systém to po nás přesto chce,“ konstatovala.
Nový zákon rovněž uloží vládě, aby každý rok při plánování rozpočtu uvolnila minimálně 2 % HDP na obranu. Ministerstvo si od toho slibuje stabilitu pro plánování střednědobého výhledu. Černochová upozornila, že dvouprocentní hranice vyplývá z členství ČR v NATO.
Z třicítky spojeneckých zemí zatím ale zůstává v tomto ohledu Česko na samém chvostu. Sedmé od konce a daleko za Polskem, Slovenskem i Maďarskem. Podle údajů ze statistik NATO to bylo zhruba 1,33 % HDP.
Obrana NATO bude drahá. Česko zaostává, ale Fiala slíbil spojencům nápravu |
„Tímto krokem dáváme jasně najevo svou připravenost a vůli dostát našim závazkům. Jsme si vědomi nutnosti budovat svou obranyschopnost, protože Aliance bude silná, jen pokud budou všichni plnit, k čemu se zavázali,“ dodala.
Nový zákon pak má stanovit také pravidla pro ostatní resorty. Ty budou muset dávat ministerstvu obrany avizovat na tři roky dopředu své plány na investice, jež podle definice NATO spadají do obranných výdajů. Resort obrany pak následně posoudí, zda jde o obranné výdaje, a pokud ano, tak je zahrne přímo do obranného rozpočtu.
