Náročný rozvod, který se táhne řadu let a který doprovází spor o péči o potomky. Nebo třeba rozhodování o odebrání dítěte z péče v reakci na nález OSPODu.
To jsou jen některé situace, kdy se i nezletilí mohou dostat do kontaktu s velmi formálním prostředím soudu. Ten ale zpravidla není na práci s dětmi připravený. A mnohdy tak nedokáže zajistit dostatečně citlivý přístup.
Stále více dětí žije ve střídavé péči nebo u otce. Reflektovat to má i výživné |
„Velmi záleží na jednotlivých lidech – někdo má citlivý přístup a někdo to s dětmi neumí. Právníci nejsou většinou vzděláni v psychologických dovednostech ani neznají potřeby dětí. Zároveň mnohdy nemají dostatek času na ošetření potřeb dítěte tak, jak by to potřebovalo,“ popsala právnička Halka Jaklová z poradny Aperio zaměřující se na pomoc rodinám.
Třeba v případě složitého rozvodu tak může celá situace vést až k tomu, že si dítě odnese od soudu trauma. „Dovedu si velmi dobře představit případy, kdy necitlivé vyžadování informací soudem o rodičích může způsobit uzavření se dětí do sebe a jejich nekomunikaci, nebo i trauma na celý život. Většina dětí totiž své rodiče miluje, ať jsou kýmkoliv, a přirozeně je nechce očerňovat,“ dodala.
Nová pozice na „překonání propasti“
Právě to, jak soudy zacházejí s dětmi a s dalšími zranitelnými osobami, chce nyní ministerstvo spravedlnosti zlepšit. A to především zavedením pracovní pozice soudního pracovníka, který by s těmito účastníky řízení komunikoval. Nakolik to pomůže, nyní testují na devíti okresních soudech v rámci projektu Zlepšení přístupu zranitelných skupin osob ke spravedlnosti, který bude ukončen na konci roku 2023.
Na vyhodnocení celého „pokusu“ je podle resortu zatím brzo. Na daných soudech si ale celou věc chválí. Třeba na Okresním soudu v Chrudimi. „V rámci výkonu mé práce se pozice soudního sociálního pracovníka výrazně osvědčila, neboť se mi dařilo mnohem více naplňovat potřeby zvlášť zranitelných osob,“ uvedla například Soňa Soukupová, soudkyně tamního opatrovnického úseku.
Soudní sociální pracovníkPozice soudního sociálního pracovníka je nyní zřízena na devíti okresních soudech, a to v Jeseníku, Kladně, Kroměříži, Mostě, Novém Jičíne, na Praze 8, v Tachově a ve Vsetíně. V minulosti byla i v Chrudimi. |
Podobně mluví i Radka Heresová, předsedkyně okresního soudu v Mostě, kde sociální pracovnice působí od začátku května 2020. Soudní sociální pracovník podle ní pomáhá zranitelným osobám a rodinám překonávat propast, který při přístupu k soudu automaticky cítí.
„S lidmi jedná osobně, často v jejich domácnosti či v jiném přirozeném prostředí,“ popsala.
Konkrétně v Mostě se pracovnice zaměřuje především na agendu ohrožených dětí. „Využívá na vědě založené hodnocení ohrožených dětí, ve spolupráci s OSPOD identifikuje problémy rodiny a snaží se s rodinou najít a realizovat účinné prostředky, které pomohou jejich situaci řešit. Jedná s účastníky, předestírá jim různé varianty řešení případu, pobízí je k aktivnímu přístupu k problémům, poskytuje poradenství,“ popsala Heresová.
A zdůrazňuje ještě jednu věc - účastníci jsou díky přítomnosti sociální pracovnice, kterou znají, uvolněnější a jednání probíhá snáze a v klidnější atmosféře. „Všechny rodiny, se kterými je sociální pracovnice v kontaktu, mají její telefonní číslo a vědí, že jí mohou v případě potíží v pracovní době volat. Po dohodě pak za nimi přijde do domácnosti, nebo si je pozve přímo na soud,“ uvedla.
I směnný provoz hraje svou roli ve sporech o péči, uvedl Ústavní soud |
V Chrudimi už pozice zanikla. A podle Soukupové je rozdíl znát. „Jednoznačně mohu prohlásit, že mi tato spolupráce chybí,“ uvedla. Jak se obě soudkyně shodly, taková pozice na soudy patří a měla by pokračovat i po ukončení pilotního programu.
To potvrzuje i ministerstvo spravedlnosti, které navzdory tomu, že projekt ještě probíhá, již řeší, jak pokračovat. „Testování pozice přitom přináší pozitivní ohlasy od všech zapojených subjektů a ministerstvo již nyní usiluje o to, aby tato pozice pokračovala na soudech i po ukončení projektu,“ uvedl Michal Pleskot z tiskového odboru resortu. Některé soudy pak dokonce vzaly věc do vlastních rukou a pozici si vytvořily samy.
Za dětmi pro radu
Že by takoví pracovníci na soudech pomohli, si myslí i právnička Jaklová. „V principu by tento pracovník mohl být přínosem, pokud by měl odpovídající vzdělání a citlivý přístup a zastupoval by jen zájmy dítěte, tedy pokud by jeho zájmy byly pro pracovníka primární. Tím myslím, že by chránil dítě před necitlivým zásahem kohokoliv, případně i soudu,“ uvedla.
Ministerstvo spravedlnosti každopádně nyní zkoumá i další způsoby, jak soudní prostředí „polidštit“ a dětskou zkušenost zlepšit. Aby toho docílilo, došlo si pro radu právě za těmi, kterých se to týká, a v rámci již zmíněného projektu vytvořilo dětské fokusní skupiny.
Ty jsou celkem čtyři - skupina dětí se zkušenostmi s rozvodovým řízením, dětí se zkušenostmi z dětských domovů, dětí se zkušenostmi s pěstounskou péčí a dětí se zkušenostmi se soudnictvím ve věcech mládeže. První dvě se již sešly, třetí a čtvrtou to během tohoto podzimu teprve čeká.
V praxi tak dojde k jednodennímu sezení, kde se děti podělí o své zážitky. „Poté sestavíme závěrečnou zprávu, kde budou sepsána doporučení směřující k práci soudců přímo od zúčastněných dětí,“ uvedla Markéta Poslušná z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti.
