Pan premiér Petr Fiala ve středu řekl, že lidé by měli za bydlení platit maximálně 30 procent ze svých příjmů, v Praze pak 35 procent. Náklady nad to by měl platit stát. Jak si to vy vykládáte?
Já si myslím, že pan premiér se spletl, nebo nezná přesnou konstrukci příspěvku na bydlení.
Zároveň bych rád připomenul, že občané zaplatí maximálně 30 % (v Praze 35 %) svých příjmů za bydlení, včetně všech poplatků za energie, vodu a teplo.
Nepojal to tedy premiér jako neomezenou pomoc domácnostem?
Nezavádí se nic nového, vlastně jen pojmenovává dávku, kterou dlouhodobě český systém má a lidi ji využívají málo. Jedna z podmínek je, že ji mohou využít ti, kteří vydávají za bydlení více než 30 nebo 35 procent příjmu domácnosti. Ale druhá podmínka je samozřejmě to, že se příspěvek vyplácí do výše takzvaných normativních nákladů, což je de facto zastropování té částky.
Premiér se dopustil kiksu, u příspěvku na bydlení zapomněl na strop, říká ekonom |
Kdyby částka nebyla zastropovaná, co by to znamenalo?
Například to, že si kdykoliv, kdo nemá žádný příjem, může pronajmout byt na Staroměstským náměstí a může platit nájem třeba šedesát tisíc. Bez příjmu by mu stát dorovnával celou tu částku, a to je absurdní. Myslím si, že panu premiérovi nedošel, kontext, jak to je.
Vnímáte to tak, že se premiér opravdu spletl? Mluvčí vlády Václav Smolka trvá přesto na tom, že se premiér vyjádřil správně.
Podle mě se stoprocentně spletl, protože to by byla opravdu naprostá revoluce, která by stála i stovky miliard korun. Pokud by stát garantoval, a to tam zaznělo, že vláda garantuje lidem, že nebudou za bydlení dávat víc než 30 procent, vedlo by to ke kompletnímu popření úsporného jednání. Já bych pak mohl topit na pětadvacet stupňů, dávat si dvakrát denně teplou vanu a já nevím bůhví co všechno, a když by to pak stálo více než 30 procent příjmu, stát by mi to všechno zaplatil. To je naprostý nesmysl, to nemohl myslet vážně. A teď možná jen nechce přiznat chybu.
Normativní náklady jsou zastaralé
Už jste to naznačil, přesto se zeptám znovu. Jak příspěvek na bydlení vypadá v současné době, podle čeho se konkrétně řídí?
Příspěvek na bydlení se řídí zákonem o státní sociální podpoře. U příspěvku na bydlení se neposuzuje majetek. To znamená, že někdo může mít našetřené i peníze, ale pokud prokazatelně za bydlení vydává více než 30 procent svých čistých příjmů, v tu chvíli má nárok na příspěvek na bydlení, avšak maximálně do výše normativních nákladů, které jsou stanoveny vládním nařízením každý rok.
Normativní náklady by měly odrážet reálné ceny, za které se v daném místě dá bydlet. Problém je, že ty jsou v tuto chvíli nastaveny podle odhadů z listopadu 2021, kdy nikdo netušil, že energie porostou takovým způsobem. Jsou tedy velmi zastaralé a je potřeba je novelizovat.
Měla by je tedy nyní upravit vláda.
My po tom voláme už několik měsíců, stejně jako Dan Prokop a další lidé, kteří se touto problematikou zabývají. Je pro nás nepochopitelné, že to vláda zatím neudělala. (Premiér Petr Fiala ve čtvrtek řekl, že vláda zváží úpravu normativních nákladů na bydlení, které slouží pro výpočet výše příspěvku na bydlení. Příští týden požádá příslušné úřady o údaje pro případné navýšení částek, pozn. red.)
Jsou podle vás u příspěvku i nějaké jiné parametry, které podle vás nejsou nastaveny správně?
Příspěvek na bydlení má dva problémy. Jeden je procesní, i když vláda to od 1. července částečně zjednodušila. Dokládat náklady musí ale člověk dvakrát ročně, přitom náklady poslední dobou jenom rostou a nedává to smysl. Myslím si, že by se vyplácení příspěvku lidem, kteří jsou nejohroženější, jako jsou například senioři, mělo výrazně usnadnit.
Druhá věc je, že konstrukce normativních nákladů výrazně zvýhodňuje větší rodiny a naopak jedno- či dvoučlenné domácnosti, což jsou typicky osamělí senioři, jsou velmi hendikepované, zvlášť pokud bydlí v menších městech. Pro ilustraci: ve městě do deseti tisíc obyvatel normativní náklady říkají, že strop příspěvku je 6 700 za nájem, energie, vodné a stočné, dnes jsou přitom často vyšší jen samotné náklady na energie. Je to nesmyslně nízko postaveno.
Zmínil jste zjednodušení žádosti o příspěvek. Ani to tedy nepomohlo, případně nepomůže, aby o tuto dávku žádalo více lidí?
Ono to možná počet žádostí o příspěvek zvětší, ale nedostatečně. Proces žádání je pořád složitější než byl před rokem 2018, ale vláda odmítla se vrátit k tomu jednoduššímu mechanismu. Myslím si, že je to dáno spíše neochotou úřednického aparátu na ministerstvu.
PŘEHLEDNĚ: Jak funguje příspěvek na bydlení a kdo na něj má nárok |
Ještě dotaz techničtějšího charakteru: třeba pro případ, je-li člověk v nájmu a energie jsou napsané na vlastníka bytu. Jak může nájemník doložit, že energie platí a může si je pro účel příspěvku na bydlení započítat do nákladů na bydlení?
Pokud jsou energie napsané na majitele, pro účely příspěvku na bydlení nájemník doloží nájemní smlouvou, kde je rozepsaná struktura nákladů na energie.
