Žena měla na sobě kimono a na hlavě tradiční paruku. Předváděla kostýmovou hru coby jedna z postav populárního japonského manga komiksu Summer Time Rendering od Jasukiho Tanaky. Podle videa natočeného a sdíleného na sociálních sítích se událost odehrála ve městě Su-čou v provincii Ťiang-su. Informaci přinesl britský deník The Guardian.
Na videu mladá žena policistům nejdříve vysvětluje, že se pouze nechala fotit. „Kdybyste se fotografovala v hanfu (tradiční čínský styl oblečení), neřekl bych nic. Ale vy máte na sobě kimono! Jste opravdu Číňanka?“ ujišťoval se policista.
Japonsko má obavy z velkých sousedů, zvažuje zvýšit výdaje na armádu |
Žena se pak zeptala, proč na ni policista křičí, ten jí odpověděl, že je podezřelá z vyvolávání hádek a provokací. To je název souhrnného obvinění, které čínské úřady běžně používají proti disidentům, novinářům či aktivistům. Video končí krátce poté, co policisté ženu zadrželi a odvedli.
Číňanka později uvedla, že ji na policejní stanici vyslýchali asi pět hodin až do jedné hodiny ráno. Policisté jí také prohledali telefon a zmíněné kimono jí zabavili. Zároveň ji upozornili, aby o incidentu nediskutovala na internetu.
Stoupající vlna nacionalismu
Video zveřejněné na čínských sociálních sítích mezitím zhlédly desítky milionů lidí a brzy vyvolalo bouřlivou diskusi. Z příspěvků jasně vyplývá, že zvláště čínský nacionalismus je momentálně v zemi na vzestupu. Nepřátelství anebo přinejmenším despekt vůči Japonsku panuje v Číně již desítky let. Příčinou křehkých čínsko-japonských vztahů stále zůstává brutální invaze a okupace Číny Japonskem v první i druhé čínsko-japonské válce (1894–1895, 1931–1945) anebo válečná zvěrstva, jako byl masakr v Nankingu zorganizovaný japonskou císařskou armádou v roce 1937.
Vlnu nevole Číňanů vyvolávají také pravidelné návštěvy japonských politiků v šintóistické svatyni Jasukuni zasvěcené vojákům, kteří za Japonsko i v bojích proti Číně v průběhu let položili život. Pozadu však nezůstávají ani Japonci. V posledních letech se japonská vláda navenek stále více vymezuje vůči expanzivnímu chování Pekingu v regionu, zejména pak vůči Tchaj-wanu. Číně naopak nevoní japonské sbližování s USA a dalšími západními spojenci.
Ať už je úroveň čínsko-japonských vzájemných vztahů jakákoli, mnozí komentátoři na internetu se domnívají, že údajné zacházení s ženou bylo přehnané. Někteří diskutéři na sítích vyzývají, aby Číňané klidnili svůj ultranacionalismus anebo mírnili posuzování člověka podle oblečení, které nosí. Před pandemií přitom bylo půjčování kimona nebo lehčí jukaty na focení oblíbenou aktivitou nejenom čínských turistů v Japonsku.
„Mám pocit, že atmosféra mezi lidmi znejistěla natolik, že se mi nechce nic říkat,“ říká například jeden z diskutérů. „Jedna věc je ženu poučit, ale není to trochu moc, zatknout ji a obvinit ji z vyvolávání hádek?“ konstatoval jiný.
Čínské rakety dopadly u Japonska. Chováte se jako KLDR, vadí Tchaj-wanu |
Dalším diskutérům neuniklo ani podivné načasování celého incidentu. Stal se totiž 15. srpna, tedy přesně na výročí kapitulace Japonska po skončení druhé světové války před 77 lety. Komentáře tak naznačovaly, že žena měla být s ohledem na minulost o něco citlivější.
Prominentní čínský komentátor a bývalý redaktor deníku Global Times Chu Si-ťin se rovněž vyjádřil, že jednání mladé Číňanky není nezákonné a že by lidé měli mít možnost se svobodně oblékat. Na druhé straně podle něj existují citlivé otázky.
„Kimono by v naší společnosti nemělo být zakázáno, ve skutečnosti žádný takový zákaz neexistuje. Ale když ho někdo chce nosit, radím mu, aby věnoval pozornost okolí... aby se pokud možno nestal středem zbytečných kontroverzí,“ dodal Chu Si-ťin
Jen nedlouho po incidentu s kimonem v Su-čou začala čínská státem kontrolovaná televizní stanice CCTV propagovat hashtag na sociálních sítích, který podle The Guardianu lidi vybízí k nošení tradičního čínského hanfu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
