Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Dnes se velká pozornost upírá k tematice Krymu. A to je správně, protože Krym je ukrajinský a my se ho nikdy nevzdáme,“ citoval Zelenského portál Ukrajinska pravda. „Ruská válka proti Ukrajině, proti celé svobodné Evropě začala Krymem a musí Krymem také skončit,“ zdůraznil ukrajinský lídr v noci na středu.
Rusko podle Zelenského vytvořilo z poloostrova od jeho anektování v roce 2014 jedno z nejnebezpečnějších míst v Evropě. „Rusko přineslo na Krym rozsáhlé represe, ekologické problémy, bezvýchodnou ekonomickou situaci a válku,“ sdělil ukrajinský prezident.
Přítomnost Rusů na poloostrově představuje hrozbu pro Evropu i světovou stabilitu, řekl také prezident. Světové společenství začíná chápat, že udělalo chybu, když se v roce 2014 důrazně nepostavilo prvním agresivním krokům Ruska, dodal Zelenskyj.
V únoru a březnu 2014 převzala nad Krymem během několika týdnů kontrolu ruská armáda. Moskva sice zpočátku tvrdila, že na Krymu ruští vojáci neoperují, později ale ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že s připojením poloostrova k Rusku pomohli vojáci ruských speciálních sil.
V referendu vypsaném v březnu i přes nesouhlas Kyjeva se pro připojení Krymu k Rusku vyslovilo 96,8 procenta hlasujících. Podle Kyjeva a Západu ale bylo hlasování zmanipulováno Moskvou. Západní země reagovaly na anexi přijetím protiruských sankcí.
 |
Ukrajinská vojenská rozvědka se k událostem na vojenském letišti na Krymu podle listu Ukrajinska pravda odmítla vyjádřit. „Exploze postihly leteckou základnu okupantů, odkud vzlétala letadla bombardující Záporožskou, Mykolajivskou a Chersonskou oblast,“ zdůraznila ukrajinská tisková agentura Unian.
Kyjev se k odpovědnosti nehlásí
Poradce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl, že Ukrajina se k odpovědnosti za výbuchy nehlásí. „Samozřejmě ne,“ odpověděl Podoljak na kanálu nezávislé ruské televize Dožď na YouTube.
Nevyloučil, že za nimi mohou stát partyzánské skupiny, které podle něho nabírají na síle v regionech Ukrajiny okupovaných Ruskem. Zmínil při tom Záporožskou a Chersonskou oblast.
„Ukrajina dostala rakety o doletu 200-300 kilometrů a použila je,“ napsal bývalý poradce ukrajinského ministra vnitra Viktor Andrusiv, ale ruské ministerstvo obrany tvrdí, že munice na letišti prostě vybuchla, bez přispění dalšího faktoru, dodal Unian.
Na ruské letecké základně na Krymu explodovala munice |
Oleksij Arestovyč z ukrajinské prezidentské kanceláře zažertoval o zhoubnosti ruského zvyku kouřit v blízkosti střelného prachu a naznačil, že příště by na řadě mohl být Kreml. K účasti na explozích se nepřihlásilo ani ukrajinské ministerstvo obrany, které vydalo prohlášení, že „nemůže určit příčinu (požáru a explozí na letišti), ale připomíná pravidla požární bezpečnosti a zákaz kouření“.
„Mnozí předpokládají, že série silných výbuchů a požár na ruské letecké základně na Krymu, vzdálené nejméně 200 kilometrů od nejbližších ukrajinských pozic, je výsledkem útoku, který podnikli Ukrajinci. Ale důkazy o tom chybějí a ani dosud nebyly informace, že by spojenci předali Ukrajině rakety s takovým doletem. A ruské ministerstvo obrany tvrdí, že exploze jsou výsledkem nehody,“ napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Na letišti jsou podle TASS vojenská letadla a vrtulníky, včetně strojů vojenského námořnictva, a nachází se zde také výcvikové středisko pilotů námořnictva. Exploze si podle místních úřadů vyžádaly jednoho mrtvého z řad civilistů a devět zraněných, včetně dvou dětí.
Senátor Doubrava je na dovolené na Krymu, jednal se šéfem ruských okupantů |
Minulý měsíc na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na Krymu zaútočil dron, zraněno bylo šest lidí. Místní úřady pak zrušily oslavy Dne námořnictva. Od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině před 167 dny došlo v ruském zázemí k sérii požárů a explozí muničních skladů, skladů pohonných hmot a dalších zařízení.
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 po referendu, které nebylo mezinárodně uznané. Poloostrov, který zůstává pod ruskou kontrolou, byl ušetřen intenzivního bombardování a dělostřeleckého ostřelování, jaké se odehrávaly v jiných oblastech východní a jižní Ukrajiny od 24. února, kdy prezident Vladimir Putin nařídil ruským ozbrojeným silám vpadnout na Ukrajinu.
