„Z výpovědí migrantů zadržených na polské straně vyplývá, že zástupci běloruských bezpečnostních složek nejen přivážejí migranty k hranici, ale snaží se také kvůli nim ničit její zabezpečení,“ řekla Michalská.
Polsko nedávno dokončilo stavbu pětimetrového plotu s žiletkovým drátem podél části hranice, kterým zareagovalo na migrační krizi z loňského roku. Tehdy se tisíce lidí z krizových oblastí, jako je Blízký východ nebo Afghánistán, snažily dostat přes Bělorusko do Evropské unie. Polsko i EU obviňují režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že uprchlíky využívá v hybridní válce proti sedmadvacítce.
Podle Michalské migranti vypověděli, že jim běloruští pohraničníci nařídili, aby se ukryli v křoví, a sami pomocí úhlových brusek, sekáčů a dalšího nářadí hraniční plot ničili. „Průchody pak Bělorusové posílají do Polska skupinky po dvou až pěti lidech, jen v bažinatém krajině jde o o větší skupiny,“ uvedla Michalská. Dodala, že v současnosti se hranici snaží ilegálně přejít okolo 80 lidí denně, dříve to býval za jediný den i desetinásobek.
Kromě pětimetrového plotu, který se táhne podél hranice v délce 187 kilometrů, na 202 kilometrech vzniká elektronická bariéra, jejíž součástí budou kamery pro sledování pohybu na hranici nebo kamery s termovizí. Polsko oba typy zabezpečení vyjdou na 1,6 miliardy zlotých (8,3 miliardy korun). Polsko sdílí s Běloruskem 418 kilometrů dlouhou hranici.
Ochránci lidských práv i mezinárodní organizace kritizují Polsko kvůli jeho přístupu k běžencům přicházejícím přes běloruské území. Zvláštní zpravodaj OSN pro práva migrantů Philip González Morales nedávno vyzval polské úřady, aby ukončily „velmi odlišné“ zacházení s ukrajinskými a neukrajinskými uprchlíky. Poukázal na to, že na rozdíl od Ukrajinců, jež z domova vyhnala ruská agrese, se migranti z jiných zemí potýkají s problémy při získávání povolení k pobytu a přiměřeného přístřeší a nedostává se jim stejné právní ochrany.
