„To je historická chvíle. Je to jen proto, že Vladimir Putin předvedl, jak agresivní Ruská federace umí být,“ řekl šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer.
„Finsko je velmoc z hlediska pozemní armády. Může mobilizovat 250 tisíc vojáků. Švédsko má mimořádně silné loďstvo, bylo připraveno na vstup ještě dříve, než požádalo,“ uvedl Fischer.
Zástupci Švédska a Finska podepsali přístupové protokoly k Severoatlantické alianci 5. července.
K přijetí obou zemí do NATO je nutná ratifikace ve všech třiceti členských zemích aliance. Zatím vstup Finska a Švédska schválilo 23 zemí, zbývá sedm, mezi nimi Maďarsko a Turecko, které - jak zaznělo v úterý v Senátu - mohou být problematické.
Turecko usiluje o vydání sedmi desítek lidí ze Švédska a Finska. Jsou mezi nimi nezávislý novinář, napravený žhář nebo učitelka, která ujišťuje, že se už řadu let o tureckou politiku nezajímá.
Spory o vydání mohou ještě zkomplikovat vstup obou skandinávských zemí do NATO, protože turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil Stockholmu a Helsinkám, že nenechá v parlamentu ratifikovat jejich žádost, pokud Ankaře nevyhoví.
Ankara tvrdí, že žádá o vydání lidí, kteří spolupracovali s teroristickými organizacemi. Nejčastěji zmiňovaná je Strana kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu. Turecko ale považuje za teroristickou skupinu i kurdské oddíly YPG v Sýrii či příznivce duchovního Fethullaha Gülena.
Finsko a Švédsko projevily zájem o členství NATO kvůli válce, kterou Rusko rozpoutalo proti Ukrajině.
Cestu senátora Doubravy na Krym bude řešit mandátový a imunitní výbor
Pavel Fischer po jednání zahraničního výboru řekl, že cestou nezařazeného senátora Jaroslava Doubravy na Krym se bude zabývat mandátový a imunitní výbor. Podobné cesty ústavních činitelů, které může využít ruská propaganda, jsou podle něj velmi nebezpečné.
Nezařazený senátot Doubrava, který byl zvolen za Severočechy a před tím byl senátotem za komunisty, jednal na Krymu, který v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko, jednal se šéfem tamější ruské administrativy Sergejem Aksjonovem.
Podnět mandátovému výboru k prošetření Doubravovy cesty dal místopředseda Senátu Jiří Růžička, který byl zvolen za TOP 09 a hnutí STAN.
