Prvních šest letounů z 90. stíhací perutě 3. amerického křídla přelétlo z domovské základny Elmendorf-Richardson na Aljašce už ve středu na základnu RAF Lakenheath v Británii. Druhá šestice má dorazit na základnu v Suffolku.
Minimálně jedna skupina se pak má podle velitelství amerických vzdušných sil v Evropě přesunout příští týden na 32. základnu taktického letectva v polském Łasku a vyztužit misi NATO Air Shielding.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu spojenci už od února posilují vzdušnou a protivzdušnou obranu po celé východní hranici a rozmísťují další bojové letouny i jednotky protiraketové obrany.
„Mise vytvoří takřka souvislý štít od Baltského k Černému moři, což zajistí, že spojenci NATO budou lépe schopni chránit a bránit území Aliance, obyvatelstvo a své jednotky před vzdušnými a raketovými hrozbami,“ uvedlo americké velitelství.
Letectvo má pro stroj primárně určený k vybojování vzdušné nadvlády ve svých plánech speciální úlohu. Letounu vybavenému pokročilými senzory říkají „vysavač dat“. Díky svým schopnostem může vést do leteckých úderů další stroje, fungovat jako včasná výstraha a předávat informace o nebezpečí či je navádět k cílům.
„Nevyrovná se mu žádný současný nebo vyvíjený stíhací letoun, což z něj činí vysoce strategickou platformu pro podporu NATO Air Shielding,“ konstatovalo americké velitelství.
Letoun Raptor je prvním strojem páté generace v operačním nasazení na světě. Je považován za technologický klenot a proto je chráněn zvláštním americkým zákonem, který zakazuje jeho vývoz. Zájem o F-22 přitom projevilo několik zemí včetně Izraele nebo Japonska.
Původně Pentagon počítal, že pořídí až 750 strojů. Kvůli neustálému zpožďování vývoje i výroby a prodražování projektu bylo nakonec do výzbroje zařazeno jen 187 těchto letounů.
Stroj využívá technologii stealth a celý povrch je opatřen speciálním nátěrem pohlcujícím radarové záření. Dva výkonné motory umožňují let nadzvukovou rychlostí bez použití přídavného spalování – takzvaný supercruise.
Letoun technologicky překonává všechny současné protivníky. Jen pro zajímavost, při srovnávacích testech dokázal jeden F-22 simulovaně sestřelit hned osm strojů F-15, aniž by jejich piloti věděli, odkud nebezpečí vlastně přišlo. Přesně podle principu „first-lock, first-shot, first-kill“, tedy kdo první vidí a zaměří protivníka, první střílí a první dosáhne sestřelu.
Při jednom z prvních ověřovacích cvičení Red Flag na Aljašce v roce 2006 tucet raptorů v simulovaných soubojích sestřelil 108 protivníků bez vlastních ztrát.
.@usairforce F22 Raptors have landed in Lakenheath on route to 32nd Tactical Air Base, Łask
The fifth generation fighters will provide support to #NATO's Air Shielding mission ensuring the security of Allied air space
Read more: https://t.co/SERIZxHqQv
#AlwaysVigilant https://t.co/9ZlJtlp1ro
Mimořádné kvality F-22 ale nejsou zadarmo, výrobní cena jednoho exempláře přesahuje 200 milionů dolarů.
Premiérovým bojovým nasazením byly údery na pozice Islámského státu v roce 2014 v Sýrii. Překvapivé byly pak útoky na drogové laboratoře Tálibánu v Afghánistánu v roce 2017, při kterých bylo zničeno sedm výroben a velitelské centrum islamistů.
V Evropě nasadili Američané letouny naposledy v roce 2018 a mimo jiné také právě v Polsku. Během několikatýdenního nasazení se tehdy američtí letci zapojili do řady cvičení se spojenci pro zvýšení operační připravenosti.
Od ruské anexe Krymu v roce 2014 vysílal Pentagon stroje Raptor na krátkodobá turné každoročně. Mottem podobných misí bylo doslova „kdekoli na světě během 24 hodin“. Americké letectvo takto demonstruje, že k nasazení pokročilých letounů stačí jen velmi krátká doba a nepočetná jednotka obslužného personálu.
Od února Pentagon vyslal do Evropy pro odstrašení Moskvy na 32 bitevních vrtulníků Apache (Polsko a Pobaltí), 18 stíhaček F-15 (Polsko), 12 nejmodernějších letounů F-35 (Polsko a Německo), 8 stíhaček F-16 (Rumunsko) a 6 letounů EA-18G pro elektronický boj (Německo).
Na červnovém summitu NATO pak americký prezident Joe Biden navíc potvrdil vyslání dvou letek nejmodernějších stíhaček F-35 do Británie, zvýšení počtu torpédoborců ve španělských přístavech ze čtyř na šest a vytvoření nového armádního velitelství v Polsku.
