„Nevěřte propagandě, kterou vidíte v televizi. Čtěte nezávislá média,“ stojí na jednom z nich. „Násilí a smrt jsou s námi pořád už tři měsíce – dávejte na sebe pozor,“ praví se na dalším. Anastasija se tak snaží lidem předat svůj vzkaz metodou, kterou označuje za bezpečnou a jednoduchou. „Nemohla jsem udělat něco velkého a veřejného,“ řekla v telefonickém rozhovoru AP.
„Chci lidi přimět k zamyšlení. A myslím si, že bychom měli ovlivnit jakýkoli prostor, jakýmkoli způsobem můžeme,“ dodala žena, která z obav o svou bezpečnost nechtěla zveřejnit své příjmení.
Někteří Rusové za vystupování proti invazi zaplatili vysokou cenu. V prvních dnech po jejím začátku úřady rychle potlačovaly demonstrace a zatýkaly lidi, kteří se zúčastnili protestních průvodů nebo dokonce jen drželi prázdné plakáty či pouhé náznaky odkazující na konflikt. Jelikož se vláda snaží kontrolovat narativ, kritická média skončila.
Zákonodárci schválili zákony zakazující znevažování armády a šíření „nepravdivých informací“ o tom, co Kreml označuje za „zvláštní vojenskou operaci“. Úřady zákaz použily vůči komukoliv, kdo se vyslovil proti invazi nebo hovořil o zvěrstvech, jichž se na Ukrajině údajně dopustili ruští vojáci.
Zatímco se válka protáhla do vlahých ruských letních dní, někteří Rusové se cítí provinile, že proti invazi nemohou dělat více, i v rámci nových omezujících zákonů. Jednou z nich je Anastasija. Poté, co ruská vojska 24. února vtrhla na Ukrajinu, napadlo jí prodat všechny své věci a odstěhovat se do zahraničí. Ale rozmyslela si to. „Je to moje země, proč bych měla odcházet? Pochopila jsem, že musím zůstat a vytvořit něco, co by pomohlo odtud,“ dodala.
Moskevský tiskař a umělec Sergej Besov také nemohl mlčet. Pětačtyřicetiletý muž tiskl a vylepoval po Moskvě plakáty reflektující politické dění už před invazí. Když Rusové před dvěma lety hlasovali o ústavních změnách, které umožňují ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi usilovat po roce 2024 o dvě další funkční období, Besov na svém starém tiskařském stroji vytiskl plakáty, na kterých stálo: „Proti“.
Po vtrhnutí ruských vojsk na Ukrajinu začal tisknout kupříkladu plakáty s nápisem: „Ne válce“. Poté, co některé z nich použili lidé na demonstraci na Rudém náměstí a policie je zatkla, Besov očekával návštěvu bezpečnostních složek i v tiskárně. Objevily se, když tam nebyl, a dva z jeho spolupracovníků obvinili z účasti na nepovoleném shromáždění tím, že vytiskli plakát, jenž se tam objevil.
Besov přestal tisknout slogan „Ne válce“ a uchýlil se k mírnějším vzkazům, jako je například heslo: „Strach není omluvou pro nicnedělání“. Nadále považuje za důležité, aby lidé vyjadřovali názor. „Problém je, že nevíme, kde jsou hranice. Je známo, že vás mohou stíhat za určité věci, ale některým lidem se daří proplouvat pod radarem. Kde je ta hranice? Je to hodně špatné a skutečně těžké,“ poznamenal.
Jedenatřicetileté umělkyni a hudebnici z Petrohradu Saše Skočilenkové se pod radarem zůstat nepodařilo a čelí závažným důsledkům za to, co považovala za relativně bezpečný způsob šíření informací o hrůzách války. Bezpečnostní složky ji zadržely kvůli tomu, že v supermarketu vyměnila pět cenovek u zboží za štítky s protiválečnými hesly.
Ruská invaze na Ukrajině ji skutečně zasáhla, vysvětluje její partnerka Sofija Subbotinová. „Měla kamarády v Kyjevě, kteří se skrývali v metru a volali jí. Mluvili o hrůze, která se tam děla,“ popsala Subbotinová, podle níž se Skočilenková rovněž obávala o osud dětí, kterým před dvěma lety na táboře na Ukrajině přednášela o herectví a filmové tvorbě.
„Opravdu se o ty děti bála, že jsou kvůli válce ohroženy jejich životy, že na ně padají bomby. Nemohla mlčet,“ popsala Subbotinová. Skočilenková teď čelí obvinění z šíření nepravdivých informací o ruské armádě, za což jí hrozí až deset let vězení. „Byl pro nás šok, že zahájili trestní stíhání, a v případě, který znamená obludný trest vězení na pět až deset let. Za vraždu se v naší zemi udělují kratší tresty,“ podotkla Subbotinová.
