Spory o vydání mohou ještě zkomplikovat vstup obou skandinávských zemí do NATO, protože turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil Stockholmu a Helsinkám, že nenechá v parlamentu ratifikovat jejich žádost, pokud Ankaře nevyhoví.
Ankara tvrdí, že žádá o vydání lidí, kteří spolupracovali s teroristickými organizacemi. Nejčastěji zmiňovaná je Strana kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu. Turecko ale považuje za teroristickou skupinu i kurdské oddíly YPG v Sýrii či příznivce duchovního Fethullaha Gülena.
Podle Bülenta Keneşe, který žije už řadu let ve Stockholmu, jsou hlavním důvodem žádosti o vydání jeho kritické názory na Erdoganovu vládu. Keneş byl šéfredaktorem největšího anglicky psaného deníku v Turecku Today’s Zaman, jehož aktivity zastavily v roce 2016 úřady. Deník byl k vládě velmi kritický. Podle Ankary byl novinář členem Gülenova hnutí, které úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče.
„Všechna tvrzení jsou smyšlená. Jsem nezávislý novinář a nejsem členem žádné organizace,“ uvedl Keneş.
O tureckou politiku se nezajímá, přesto země žádá o její vydání
O tureckou politiku už se mnoho let nezajímá pětačtyřicetiletá učitelka Aysen Furhoffová. Když jí bylo 17, byla členkou turecké komunistické strany a v Turecku strávila pět let ve vězení za podrývání ústavního pořádku. Ve Švédsku dostala azyl, protože ji ve vězení mučili. Tvrdí, že s PKK spolupracovala několik měsíců před 25 lety. Proto nechápe, proč Turecko žádá o její vydání. „Kohokoliv jsem (v Turecku) znala, je buď mrtvý nebo ve vězení,“ uvedla.
Fatih je původem Kurd a už mnoho let žije ve Finsku. V roce 2008 podpálil spolu s dalšími čtyřmi muži vchod do tureckého velvyslanectví v Helsinkách. Za to u finského soudu dostal 14 měsíců odnětí svobody s podmínkou a musel uhradit ambasádě škodu. Svého činu dnes lituje, odmítá ovšem jakoukoliv spolupráci s PKK. Hlavním důvodem žádosti o vydání je podle něj jeho kurdský původ. Před několika lety ale získal finské občanství, což ho před vydáním do Turecka ochrání.
Ne tak rychle. Pokud nevydáte teroristy, na NATO zapomeňte, vzkázal Erdogan |
Na konci června Turecko, Švédsko a Finsko podepsaly memorandum, které odblokovalo pozvání obou skandinávských zemí do NATO. V dokumentu se trojice zemí zavázala k větší spolupráci proti terorismu. Později turecký prezident uvedl, že Švédsko a Finsko dostaly seznam přes 70 lidí, o jejichž vydání Turecko usiluje. To ale představitelé obou zemí odmítli. Ankara pohrozila, že nenechá žádost o vstup do NATO ratifikovat, což by celý proces zablokovalo.
BBC uvádí, že vydání lidí ze Švédska a Finska do Turecka ztěžuje řada faktorů. O vydání rozhodují soudy, nikoliv politici. Soudy souhlasí s vydáním, jen v případě, že nejde o občany obou zemí, v zahraničí jim nehrozí perzekuce a stíhaný čin je trestným činem i ve Švédsku či Finsku.
