Nesrovnalosti se objevily už u prvních ruských prohlášení popisujících vývoj války. Mluvčí ruského ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov například už 24. února hrdě ohlašovat zničení 74 ukrajinských vojenských zařízení. Sečtením uváděných 11 letišť, čtyř dronů, 18 radarových stanic, tři velitelských stanovišť, námořní základny a jednoho vrtulníku však vychází číslo 37, tedy polovina počtu zmíněného mluvčím.
Ministerstvo obrany též zprvu informovalo, že před vypuknutím konfliktu měla Ukrajina k dispozici 152 letadel, ale 26. června už Konašenkov uváděl, že Rusové zničili 216 ukrajinských letadel.
Podobně Rusové měli zničit mnohem více dronů Bayraktar (84), než kolik jich Ukrajina měla oficiálně v arzenálu (64). Rusové odhadovali počet ukrajinských obrněných vozidel na 2 416 před začátkem války, v průběhu války jich ale údajně zničili 3 800. Číslo neodpovídá skutečnosti, i kdyby se k vozidlům připočetly i ty poslané ze Západu (70), podotýká ve analýze hlášení ruského ministerstva obrany Proekt.. Právě destrukcí i západního materiálu Rusové odůvodňovali nekonzistentní počty.
U nejméně pětadvaceti vesnic Konašenkov uváděl minimálně dvakrát, že Rusové je „získali pod kontrolu“. U některých to bylo dokonce i třikrát. Jelikož ministerstvo neuvádí vyhnání z obsazených míst ukrajinskými silami, není jasné, zda mluvčí označoval opětovné dobytí vesnic ruskými jednotkami či zda je zmiňuje opakovaně, aby ukázal větší úspěchy invazní armády, než jaké ve skutečnosti jsou.
Konašenkov málokdy cituje detaily, takže v případě dvou vesnic stejného jména není ani jasné, jakou přesně Rusové dobyli. Také se vyskytly případy, kdy hovořil o neexistujícím místě, například o Pavlohradské oblasti. Na Ukrajině je ale jen město Pavlohrad, nikoli oblast.
Totalitární jazyk
Ruské ministerstvo obrany naopak nikdy nehovoří o ústupu ruských vojáků, ty vždy nazývá „plánovaným přeskupením vojáků“. Proekt poznamenává, že ministerstvo o těchto přeskupeních hovoří často, což naznačuje, že Ukrajincům se daří Rusy zatlačovat.
Ruské instituce se nadále úzkostlivě vyhýbají popisování konfliktu Ukrajiny a Ruska jako války, stále se drží termínu „speciální vojenské operace“. K pečlivému hlídání korektní terminologie se uchyluje i ruské ministerstvo obrany. Namísto „pouličních bojů“ tak hovoří o „čisticích operacích“ od „nacionalistů“, „bojovníků“ a „nacistů“, tedy ukrajinských vojáků. Rusko odůvodňuje invazi na Ukrajinu nutností ji „denacifikovat“.
Na začátku invaze Konašenkov rozlišoval také mezi dobrým „ukrajinským vojenským personálem“, tedy ukrajinskými vojáky, kteří s Rusy nebojovali a vzdali se jim, a „nacionalisty“ kladoucími odpor. Postupně ale od této klasifikace ustoupil.
ANALÝZA: Putin vykazuje všechny příznaky totalitního vládce. Vede džihád |
Používání eufemismů ke zmírnění násilných akcí a bagatelizaci vlastních neúspěchů je považováno za jeden z typických jevů totalitárních systémů. Nacisté například masové vyvražďování židů označovali „zvláštní zacházení“, vojenský ústup či porážku nazývali „úhybným přeskupením“, „pružnou obranou“, „zpětným úderem“ či „zvládnutou krizí“.
Rusko momentálně čelí podezření, že se stalo státem se silnými totalitárními prvky. Zřídilo například muzea „krutosti NATO“ připomínající severokorejské sinčchonské muzeum amerických válečných zvěrstev, omezilo svobodu projevu ohledně války v Ukrajině, ruští představitelé též opakovaně hovoří o „zrádcích“.
