Věra Jourová podle TVN 24 na otázku novinářů, zda nedávná novela polského zákona o Nejvyšším soudu splňuje milníky plánu obnovy, sdělila, že nesplňuje. „Polsko se bude muset nad podmínkami zamyslet,“ řekla a zopakovala, že pokud je Polsko nesplní, exekutiva EU peníze z fondu obnovy nevyplatí.
„Polsko se bude muset přizpůsobit podmínkám, a pokud nebude mít dostatečnou odezvu v právně závazných pravidlech pro soudnictví, která budou odpovídat milníkům, peníze nevyplatíme. Ale opakuji to, co už řekla předsedkyně (Ursula von der Leyenová),“ uvedla Jourová.
Mluvčí Evropské komise podle televize nicméně sdělil, že Brusel zatím není ve fázi, kdy by mohl vynášet takové soudy.
Poláci dokončují plot na hranicích s Běloruskem, zaplatí za něj osm miliard |
Polský premiér Mateusz Morawiecki v reakci řekl, že Polsko a další členské státy EU mají ukazatele a stanovené cíle, kterých chtějí dosáhnout. „Některé ukazatele jsou plněny na 100 procent, jiné o něco méně. Tehdy začíná proces diskuse a vyjednávání s Evropskou komisí,“ řekl a dodal, že je optimistou, a myslí si, že Polsko obdrží první část peněz na obnovu na přelomu tohoto a příštího roku.
Novela zákona o Nejvyšším soudu
V polovině června polský prezident Andrzej Duda podepsal novelu zákona o Nejvyšším soudu, která likviduje kontroverzní disciplinární komoru, vnímanou kritiky jako nástroj vládnoucí strany k trestání neposlušných soudců.
Duda tehdy vyjádřil naději, že novela ukončí spor Varšavy s Evropskou unií o polskou justici a právní stát a uvolní téměř 36 miliard eur (přes 890 miliard korun) z mimořádného unijního fondu vytvořeného v reakci na koronavirovou krizi.
Na počátku června při návštěvě Varšavy šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, řekla, že komise začne Polsku peníze z fondu obnovy vyplácet, až budou platit nové polské předpisy týkající se soudnictví. „Schválení tohoto plánu souvisí s jasným závazkem Polska, že bude dodržovat nezávislost soudnictví,“ řekla tehdy von der Leyenová na tiskové konferenci s polským prezidentem.
