„Jsme si vědomi bezpečnostní situace v Evropě a toho, co mají jednotlivé členské státy dělat, takže i Česko se hlásí ke zrychlení tohoto závazku a chce ho dosáhnout do roku 2024,“ oznámil na summitu v Madridu premiér Petr Fiala.
Česká republika podle něj podporuje také zvýšení společného financování Severoatlantické aliance. „Protože to slouží jako prostředek k tomu, abychom zvýšili akceschopnost Aliance a mohli reagovat na nové výzvy,“ konstatoval.
Z údajů, které Aliance během vrcholné schůzky zveřejnila, vyplývá, že všechny členské země včetně Česka ve zvyšování výdajů na obranu dál pokračují. Osmým rokem po sobě od ruské anexe Krymu, která zapůsobila jako budíček po letech škrtů, a navíc ve světle ruské invaze na Ukrajinu.
Všechny členské země se zavázaly, že budou do roku 2024 dávat na obranu dvě procenta HDP (hrubého domácího produktu). Za předchozí vlády chtělo Česko hranice dosáhnout v roce 2025. Slib v současnosti plní devítka členských zemí na čele s Řeckem, Spojenými státy a Polskem. Dvouprocentní hranice dosáhlo také například sousední Slovensko. Velmi blízko jsou Rumunsko a Francie.
Česká republika si i přes prokazatelně rostoucí rozpočet na obranu v meziročním srovnání pohoršila o jedno místo a patří jí sedmá příčka od konce. Na obranu dává podle předběžných čísel 1,33 procenta svého HDP.
Horší z třicítky spojenců jsou Kanada, Slovinsko, Turecko, Belgie, Španělsko a Lucembursko. A mimo statistiky stojí pochopitelně Island, který armádu v pravém slova smyslu nemá. Před Česko se v poslední době dostaly země, které donedávna byly za ním – Itálie, Portugalsko nebo Albánie.
„Spojenci velmi pozitivně vnímali, že Česká republika splní své slovo, které dala v roce 2014. Je to ukázka vysoké kredibility České republiky,“ uvedl bezprostředně ze summitu český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga propočty nasvědčují tomu, že od roku 2014 spojenci investují dohromady do obrany navíc 350 miliard dolarů. S novými hrozbami a výzvami, zaměřením se na nové domény v podobě vesmíru nebo kyberprostoru či klimatických změn a udržení si technologické výhody ale spojenci podle něj musí v tempu pokračovat.
Stoltenberg upozornil, že 19 spojeneckých zemí má jasné plány, jak slibu dosáhnout do roku 2024. A dalších pět má konkrétní závazky, že cíle dosáhnou o něco později.
„Dvě procenta jsou stále častěji považována za podlahu, nikoli za strop,“ konstatoval.
Výdaje na obranu členských zemí NATO vyjádřené procentem HDP. Údaje pro rok 2022 jsou zatím předpokladem.
Připomněl, že před ruskou anexí Krymu v roce 2014 dávaly na obranu stanovená dvě procenta pouze tři země a výdaje klesaly v celé Evropě. Za nedostatečné investice nevybíravě kritizoval především evropské spojence v předchozích letech bývalý americký prezident Donald Trump a hrozil dokonce, že by Spojené státy mohly ze svých závazků na společnou obranu ustoupit.
Stoltenberg avizoval, že posílení obrany kvůli odstrašení Ruska jako hlavní hrozby a další výzvy v podobě vzestupu Číny si vyžádají v příštích letech nemalé investice. Od vybudování nových skladů pro předpřipravenou techniku, přes investice do nových technologií a infrastruktury až po vylepšování velení a řízení a podporu partnerských států.
„Vždycky byla dvě procenta minimální úroveň, základní číslo. Vidíme Polsko, které je na třech procentech, pobaltské země, které dávají dvě a půl procenta,“ uvedl Landovský.
Připustil, že pokud se bude bezpečnosti situace zlepšovat, spojencům se podaří úspěšně naplnit cíle, které povedou k bezpečnějšímu světu, nic nebude bránit tomu, aby se výdaje na obranu v budoucnu opět snížily.
„Bylo by ale bláhové si myslet, že jen transferem peněz do ekonomických odvětí a zanedbáním obrany se můžeme dostat někam do lepších zítřků. Bezpečnost je základem ekonomiky a ne naopak,“ dodal.
Například britský ministr obrany Ben Wallace nastínil, že Londýn bude muset posílit investice do obrany, aby země byla schopná čelit hrozbám nejen z Ruska, ale i z Číny a dalších zemí.
„Rusko není jediným problémem: asertivní Čína je připravena zpochybnit systém založený na pravidlech a demokracii, terorismus se šíří napříč Afrikou, íránské jaderné ambice k dnešnímu dni stále nejsou nevyřešeny, hrozby rostou,“ uvedl. Wallace proto navrhuje, aby Británie do roku 2028 zvýšila obranný rozpočet až na 2,5 procenta HDP. Letos by to mělo být asi 2,12 %.
Na summitu se ukazuje jednota, síla a odhodlání čelit hrozbám, které ohrožují demokratické země.
Rád bych také zmínil, že se zde hlásíme k našemu závazku dávat 2 % HDP na obranu. Toho chceme dosáhnout v roce 2024, tedy o rok dříve, než jsme plánovali.
S plánem na zvyšování obranných výdajů přispěchalo také Španělsko, které summit NATO hostí a dosud patří mezi „poslední“. Premiér Pedro Sánchez přislíbil, že jeho země splní závazky v roce 2029. V současnosti Madrid, který zároveň slaví 40 let členství v Alianci, dává na obranu jen lehce přes jedno procento HDP.
Podle analytika prestižní americké Atlantické rady a někdejšího náměstka v Pentagonu Wayna Schroedera by výdaje na úrovni dvou procent měly být považovány za naprosté minimum vzhledem k tomu, že Aliance schválila novou Strategickou koncepci a počítá s masivním posilováním obrany a odstrašujících schopností.
„Pokud by všichni spojenci splnili nebo překročili závazek (odsouhlasený v roce 2014), měli by k dispozici téměř sto miliard dolarů pro investice do připravenosti, schopností a kapacit,“ konstatoval.
