Andreje Babiše jako kandidáta by volilo nejvíce dotázaných, a to asi pětina. Na druhém místě skončil Petr Pavel s šestnácti procenty. Ve druhém kole by ale vyhrál Pavel. Dostal by přes 45 procent hlasů, zatímco Babiš skoro 30. V průzkumu je zahrnuto i skoro deset procent nevoličů a 16 procent nerozhodnutých, takže by vítěz měl bez jejich účasti v konečných číslech potřebnou nadpoloviční většinu hlasů.
Pavla častěji volili muži, zatímco ženy preferovaly v průzkumu Babiše. Rozdíly se ukazují i s věkem. Zatímco lidé ve věku od 18 do 29 let se projevili silně proti lídrovi ANO, se stoupajícím věkem nelibost v něj klesá. Zatímco mezi Čechy ve věku do 44 let je více voličů Pavla, lidé starší 60 let preferují Babiše. Toho častěji podporují také lidé bez maturity a voliči současného prezidenta Miloše Zemana.
Voliči Pavla jsou pak častěji lidé s maturitou nebo s vysokoškolským vzděláním, zaměstnanci, podnikatelé a studenti. Naproti tomu senioři jsou častěji voliči Babiše. Toho také preferují voliči ANO a SPD. Voliči STAN, ODS a Pirátů se vyslovili spíše pro Pavla.
Jako kandidát nepřicházející v úvahu v podstatě skončil Tomio Okamura, kterého by podle průzkumu nevolilo 72 procent. I tak by však měl větší šanci než Michael Kocáb nebo Josef Středula, kteří skončili na posledním místě.
STEM/MARK poukazuje na to, že své pozice posiluje ekonomka Danuše Nerudová, která by dostala shodně se senátory Miroslavou Němcovou, Petrem Fischerem a Milošem Vystrčilem po devíti procentech.
Vnímaná důležitost prezidentské funkce stoupla od posledního průzkumu agentury ze 71 na 82 procent. Třetina dotázaných by pak souhlasila s posílením prezidentských pravomocí. Současné pravomoci by zachovalo 48 procent lidí.
PŘEHLEDNĚ: Kdo bude bojovat o Hrad |
Rozdíly v charakteristikách „ideálního prezidenta“ se podle výsledků STEM/MARK projevují zejména mezi dotázanými voliči vládních stran a voliči opozice. Příznivci opozice se častěji shodovali na požadavku lidového a důrazného člověka s politickou zkušeností. Voliči vládních stran se pak jasně shodují na prozápadně smýšlejícím intelektuálovi. Lidé pak v rámci profilu upřednostňují nestranické kandidáty.
Kandidát by se měl věnovat tématům inflace, zdražování a spojování společnosti. „Oceněn by byl též člověk, který by dokázal prostřednictvím zahraniční diplomacie a širokých kontaktů vyjednávat o zásobování tuzemska energiemi,“ uvádí zpráva STEM/MARK.
Na otázku, zdali mezi již ohlášenými kandidáty na prezidenta našli lidé svého favorita, odpovědělo 41 procent negativně. Favorita nenašli nejčastěji aktuální nevoliči, voliči neparlamentních stran či voliči SPD. Favorita podle výsledků dosud nemá ani necelá třetina příznivců ANO.
Jak uvádí STEM/MARK, lidé ohledně volby prezidenta příliš nedají na doporučení ostatních. Významnější váhu by podle agentury mělo akorát doporučení od Andreje Babiše pro voliče ANO. Naopak současný prezident Miloš Zeman by svým doporučením ovlivnil pouze 10 procent voličů. „A to ještě nevíme, zda pozitivním nebo negativním směrem pro doporučovaného kandidáta,“ dodává agentura.
Prezidentská volba by měla probíhat příští rok v lednu. Konkrétní termín bude oznámen v pondělí 27. června, vyhlásí jej předseda Senátu Miloš Vystrčil.
