„Vyjednávání musí začít v následujících dvou měsících, jinak nastanou dramatické změny a vznikne napětí, které nebude jednoduché překonat. Ideálně by se hranice měla vrátit k statusu quo ante (stavu před konfliktem),“ řekl Kissinger. Mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem jsou nyní pozastavená.
Ukrajina by se v mírových rozhovorech měla podle Kissingera vrátit ke stavu před 24. únorem, tedy před začátkem ruské invaze. Rusko mělo tehdy pod kontrolou ukrajinský poloostrov Krym anektovaný v roce 2014 a neformálně i část Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly samozvané proruské republiky.
Rusko v jednáních Ukrajinu žádá, aby uznala, že Krym je ruský a že separatistické oblasti jsou nezávislé. Ukrajina považuje Krym i části Doněcké a Luhanské oblasti za vlastní oblasti násilně a neoprávněně uzmuté Rusy a proruskými rebely.
„Pokračovat s válkou i za tento bod by už nebylo o svobodě Ukrajiny, ale o nové válce proti Rusku,“ řekl v pondělí podle listu The Telegraph Kissinger. Rusko označil za nepostradatelnou část Evropy, která pomáhá vyvažovat zdejší mocenské struktury. Účastníky WEF také 98letý diplomat varoval, že ponižující porážka Ruska může vést k širší destabilizaci.
Ukrajinští činitelé takovou podmínku míru odmítají a požadují navrácení všech území zpátky Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj, který v pondělí rovněž vystoupil na WEF, dříve uvedl, že jeho země přijme jen úplné stažení ruských vojsk a to, že se Moskva vzdá nároku na všechna ukrajinská území.
„Tak jednoduše, jak Kissinger navrhuje odevzdat kus Ukrajiny, aby zastavil válku, tak by dovolil postoupit Polsko a Litvu,“ napsal na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Je dobře, že Ukrajinci v zákopech nemají čas ‚panikářům z Davosu‘ naslouchat. Mají trochu moc práce s obranou svobody a demokracie,“ dodal poradce.
As easily as Mr. #Kissinger proposes to give part of to stop the war, he would allow to take Poland or Lithuania away. It's good that Ukrainians in the trenches do not have time for listening to “Davos panickers". They’re a little bit busy defending Freedom and Democracy. https://t.co/2zraPDummx
S odevzdáním území nesouhlasí ani Ukrajinci, vyplývá ze zveřejněného průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS). Převážná většina (82 procent) Ukrajinců podle něj odmítá, aby Ukrajina postoupila Rusku jakoukoliv část území ve snaze dosáhnout co nejrychleji míru, a to i za cenu ohrožení nezávislosti a dlouhého konfliktu. Opačný názor, tedy že by Moskva měla výměnou za mír a nezávislost získat některé z ukrajinských území, zastává deset procent oslovených.
Ukrajina může vyhrát, tuší Západ. Začíná se bát možného kolapsu Ruska |
Henry Kissinger je považován za jednoho z nejvýznamnějších tvůrců americké zahraniční politiky v jejích novodobých dějinách. Za svou roli při ukončování vietnamské války dostal Nobelovu cenu míru. Oceněn byl i Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Je též ale vnímán jako velmi kontroverzní postava. Kritici jej osočují, že jeho strategií ve Vietnamu bylo bombardovat „všechno, co se hýbe“ a z podpory nedemokratických režimů bez ohledu na lidská práva.
