„Intenzivně pracujeme na základních tezích a parametrech zákona. Naše ambice je projednat je v červnu, červenci na platformě koalice. Od toho se odpíchneme a budeme zákon dopracovávat,“ prohlásil v pondělí Bartoš.
Podle něj v dubnu vznikly dva týmy. Vedle zástupců resortů a samospráv jsou v nich i experti z neziskového sektoru. Zákon má přispět ke zvýšení dostupnosti bydlení a zajistit i podporu lidem, kteří se ocitli v bytové nouzi. Obcím by měl nabídnout volitelné nástroje k řešení situace. Nastavit by měl také pravidla financování.
„Naší ambicí je připravit legislativu a vyvinout možná i politický tlak, protože kde je vůle, tam je i cesta. Chceme nabídnout portfolio možností řešení, aby neexistovala výmluva, proč municipalita tam, kde je situace tristní, ji neřeší,“ řekl ministr. Podle legislativního plánu by kabinet měl hotový návrh zákona o podpoře bydlení dostat v posledním čtvrtletí příštího roku, nová pravidla by pak měla začít platit od roku 2025.
Problémy má na 600 tisíc domácností
V Česku je podle statistik zhruba 4,5 milionu domácností. Podle loňské analýzy iniciativy Za bydlení problémy s bydlením tehdy mělo až 600 000 domácností. Z nich až 350 000 vydávalo za byt přes dvě pětiny svého příjmu, až 190 000 hrozila ztráta bydlení a až 60 000 žilo v nevyhovujícím prostředí.
Situaci zhoršuje zdražování. Podle výzkumu „Česko 2022: Život k nezaplacení“ agentury PAQ Research a Českého rozhlasu utrácí nyní víc než dvě pětiny příjmu za bydlení až 22 procent domácností, v přepočtu tedy skoro milion. V listopadu jich bylo 14 procent.
Podle expertů na sociální problematiku Česko potíže bez zákona o bydlení s rozdělením rolí státu a obcí i nastavením financování nevyřeší. V předminulém volebním období normu o sociálním bydlení chystala tehdejší Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců, shodu ale nenašla a legislativu neprosadila. Zákon slibovala ve svém programu v minulém volebním období pak i Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů, krátce po svém nástupu ho ale nahradila dotačním programem Výstavba. V roce 2020 se z něj v celé zemi postavilo 70 bytů.
Bartoš řekl, že peníze byly dosud „naprosto nepostačující“ a podmínky dotací nebyly pro obce vhodné. Podle ministra se dají nyní využít prostředky z Národního plánu obnovy na revitalizaci brownfieldů, kde mohou vznikat byty. Ty mohou vyrůst i díky spolupráci veřejného a soukromého sektoru v takzvaných PPP projektech (PPP - Public Private Partnership).
Podporu má získat družstevní bydlení i výstavba malometrážních bytů. Zvažuje se garantovaný nájem. Majitel by mohl svěřit svůj byt například do správy města, které by zaručilo včasné placení nájmu a údržbu.
Pomáhá i Housing First
Konference, kterou pořádalo ministerstvo práce a sociálních věcí, se týkala Housing First a budoucnosti sociálního bydlení v ČR. Projekty mají metodu Housing First ověřit. Lidé bez domova či ve vážné bytové nouzi s podporou získají běžný byt. Díky bydlení a pomoci pak dokážou řešit své problémy a vrátit se do života.
V Česku se přístup testoval už v roce 2017 v Brně. Po roce si nájemní smlouvu udrželo 96 procent sledovaných domácností. Výsledky ukázaly, že se děti vrátily do rodin, zlepšil se zdravotní stav rodičů i potomků, dospělí si našli práci a uspořily se veřejné peníze.
„(Kdybych neměla tenhle byt) skončila bych někde na LDNce a děcka v dětským domově... Ony (sociální pracovnice) prostě zachránily čtyři životy... A právě teď mi nechybí nic, jenom to zdravíčko.“
Samoživitelka, která díky Housing First získala bydlení
V návaznosti právě na brněnské výsledky ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s výzvou v rámci Operačního programu Zaměstnanost z roku 2018 za přispění Evropského sociálního fondu.. „Jde o první výzvu OPZ, která se zaměřuje přímo na koncept Housing First a testuje ho ve větším rozsahu,“ popsal v pondělí Ondřej Vrba z ministerstva práce a sociálních věcí.
O dotaci se mohly ucházet obce, organizace zřizované obcemi či neziskové organizace. Ministerstvo nakonec podpořilo 13 projektů na různých místech České republiky v celkem 9 obcích. Byty tak získali například lidé v Jihlavě, Plzni, Mostě nebo v Českých Budějovicích.
Nový domov v 187 soukromých a 87 obecných bytech našlo 705 lidí, z toho 385 dospělých a 320 dětí. Podle dat, které získalo ministerstvo sociálních věcí část z nich před umístěním do těchto bytů žila na ulici, někteří v azylových domech či ubytovnách. Přes 50 nájemci si následně díky novému bydlení našlo nově práci, většina klientů je jinak na rodičovské dovolené, nebo pobírá starobní či invalidní důchod.
Co je Housing First
|
Ministerstvo práce vyhodnocovalo také dotazníky, kteří dostali klienti před zaměstnáním. Doposud vyhodnocené výsledky například ukazují, že se tito lidé často setkali s diskriminací na trhu s bydlením. Co se týče vzdělání, většina měla jen základní vzdělání, třetina měla středoškolské vzdělání s maturitou nebo bez maturity.
Polovina domácností před Housing First bydlela na prostorech, které byly menší než 20 metrů čtverečních. Zcela bez vody žilo 18 procent domácností, bez tekoucí vody a bez elektřiny 12 procent. Nyní chce resort vyhodnotit, jak se jejich situace zlepšila poté, co získali nájemné bydlení.
„Díky Housing First se děti vrací z ústavů zpátky do rodin, kam patří, lidé ohrožení nouzí a chudobou mají šanci, že nakonec neskončí na ulici a ti, kteří na ulici už jsou, získávají naději, že bez střechy nad hlavou nezůstanou věčně. Projekt dosud pomohl k bezpečnému domácímu zázemí 320 dětem, celkem v těchto bytech žije 700 lidí a své nové bydlení si dlouhodobě dokázalo udržet téměř devadesát procent rodin, které dostaly šanci na nový začátek. To vše jsou dostatečně pádné důvody k tomu, abychom v podpoře a pomoci ohroženým obyvatelům pokračovali i nadále,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Další dotační výzvu v Operačním programu Zaměstnanost plus plánuje MPSV ještě letos. Na její přípravě se podílelo také ministerstvo pro místní rozvoj. To má poskytnout prostředky na zřizování sociálních bytů.
