Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Uvědomuji si, že mi nemůžete odpustit, ale přesto vás prosím o odpuštění,“ obrátil se jednadvacetiletý seržant Vadim Šišimarin na Katerynu Šelipovovou, která ve čtvrtek sledovala proces s vrahem svého muže přímo v soudní síni.
Voják civilistu Oleksandra Šelipova zabil 28. února, tedy čtyři dny po vypuknutí ruské invaze, v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Teď tvrdí, že mu to přikázali dva důstojníci a že nejdřív rozkaz odmítal provést. Jeden z nadřízených ho však přesvědčil, že by dvaašedesátiletý důchodce mohl ukrajinské armádě vyzradit jejich polohu. Právě totiž někomu telefonoval.
Šišimarin tak Šelipova nakonec několikrát střelil do hlavy z okna auta, které předtím ukradli. „Upřímně toho lituji. Byl jsem nervózní. Nechtěl jsem zabíjet. Prostě se to stalo,“ prohlásil v Kyjevě. Za vraždu nyní mladíkovi ze Sibiře hrozí doživotí, verdikt se očekává v pondělí. Slov odpuštění se Rus u vdovy rozhodně nedočkal. Žena už dříve uvedla, že mu přeje doživotní trest.
Žalobce i vdova chtějí doživotí pro ruského vojáka, který zastřelil civilistu |
A u soudu mu řekla, co má na srdci. „Řekněte mi prosím, proč jste sem přišli? Chránit nás? Před kým? Chránil jste mě před mým mužem, kterého jste zabil?“ konfrontovala ho. Voják na její otázky neměl odpověď, píše BBC. Právě slova o ochraně ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině opakuje Kreml coby důvod vpádu do cizí země.
Šelipovová se také vrátila do toho dne, kdy přišla o svého muže. Vzpomíná, že se šel jen podívat na ruský tank, který se Ukrajincům podařilo zneškodnit. „Hádala jsem se s ním, říkala jsem mu, že je nebezpečné chodit ven. Ale on na to odpovídal jen: ‚Budu v pořádku, je to hned za rohem. Uvidíme se později.‘ To bylo to poslední, co mi řekl,“ popsala.
Později před domem uslyšela střelbu a když konečně utichla, šla se Šelipovová podívat ven. Na ulici mezi dvěma stromy našla svého manžela. Už byl mrtvý. Prožila s ním devětatřicet let. „Byl pro mě všechno. Můj ochránce,“ řekla u soudu. Zesnulý děda dvou vnuků ostatně chránil nejen ji.
Podle listu The Independent totiž za Sovětského svazu sloužil v KGB jako bodyguard u nejvyššího představitele SSSR, samotného Leonida Brežněva. Po dokončení výcviku v Moldavsku v roce 1979 prý strávil dvě léta v jeho rezidenci na Krymu. O mužově službě v sovětské armádě informuje i Rádio Svobodná Evropa, o Brežněvovi se však nezmiňuje.
Ukrajinec vedl kolo a telefonoval. Zabil jsem ho, přiznal u soudu ruský voják |
Po odchodu z armády pak Šelipov pracoval jako traktorista. „Invaze ho rozzuřila. Pro nás všechny to byl obrovský šok. Nikdo to nečekal,“ říká nyní vdova. Přeje si, aby všichni ruští vojáci z její země co nejrychleji odtáhli zpět domů. Ví, že jí to manžela nevrátí, ale prý by jí to mohlo ulevit od bolesti. Nemá ani nic proti tomu, aby mladého vraha vyměnili za ukrajinské vojáky obklíčené v Azovstalu.
„Proč neminul? Dobře, nařídili mu střílet, ale mohl přece minout. Můj manžel mu nic neudělal. Je mi toho vojáka líto, protože je ještě dítě, ale podle mě nebude dobrým mužem. Zabil člověka, jak by mohl být dobrý? My jsme sem Rusy nepozvali. Nikdo je sem nezval proto, aby vraždili děti a naše muže. Jsem si stoprocentně jistá, že zvítězíme,“ věří vdova.
