První sérii videí „Víme, co máme“ ministerstvo obrany představilo na podzim 2020, kdy kvůli tehdejším omezením s koronavirovou pandemií bylo pro firmy obranného průmyslu obtížné nabízet zahraničním partnerům své produkty.
Zatímco pilotní série představila kapacity českého obranného průmyslu, druhá se zaměřuje na české výzkumné instituce a firmy v oblasti nastupujících moderních technologií.
„V dnešním světě nejsou jen konvenční hrozby, na které si vystačíme s tradičním obranným průmyslem. Nové formy hrozeb vyžadují nasazení nejmodernějších technologií,“ uvedl náměstek ministryně obrany pro průmyslovou spolupráci Tomáš Kopečný, který seriálem stejně jako v první sérii provází.
Hlavním cílem druhé série „Víme, co máme“ je podpora a popularizace kapacit v nových a převratných technologiích v České republice a především těch, ve kterých hrají české firmy a instituce významnou roli. Konkrétně půjde o umělou inteligenci, autonomii a robotiku, kybernetickou bezpečnost a vesmírné technologie.
Ministerstvo chce nejen ukázat schopnosti českých firem zahraničním zákazníkům nebo investorům, ale také podnítit zájem mezi firmami, univerzitami a jejich zaměstnanci a studenty, aby se zapojili do vývoje nastupujících a přelomových technologií.
Hned první díl se proto věnuje právě robotice a autonomním systémům. „Praha není jenom most a hrad. Tady se pokládaly základy robotiky,“ uvádí ve videoklipu Kopečný s odkazem původ slova robot i bájného pražského Golema.
První díl představuje například robotického psa, kterého experti z fakulty elektrotechniky ČVUT vylepšují tak, aby byl plně autonomní nebo speciálního hlubinného robota pro průzkum jeskynních prostor či bezpilotní multifunkční vrtulníky liberecké firmy LIAZ.
Podle Kopečného kampaň cílí na české i zahraniční publikum. Celkem šest videí druhé série proto vzniklo v české a anglické verzi a dohromady představují na tři desítky firem a institucí. Videa bude ministerstvo zveřejňovat postupně na svém webu a sociálních sítích, ale k vidění budou také například na veletrzích.
Nové, takzvané disruptivní technologie (EDTs) jsou přitom jedním z bodů, na kterých intenzivně v posledních letech pracuje NATO v rámci modifikace své dlouhodobé obranné strategie.
Technologie s revolučním potenciálem klasifikuje do celkem sedmi kategorií: velká data a pokročilá datová analýza, umělá inteligence, autonomie, kvantové technologie, vesmírné technologie, hypersonické zbraňové systémy a biotechnologie a další technologie pro vylepšování člověka.