Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu byl „v krizovém režimu“, řekl jeden z aliančních diplomatů o sobotním setkání na německém ministerstvu zahraničí v Berlíně. O den dříve turecký prezident Recep Tayyip Erdogan šokoval kolegy z NATO prohlášením, že členství Finska ani Švédska nemůže podpořit.
Çavuşoglu nejenže stanovil podmínky pro přijetí finské a švédské žádosti, ale také zvýšil hlas na švédskou ministryni zahraničí Ann Lindeovou. Tři diplomaté NATO to v rozhovoru s Reuters shodně označili za „trapné“ porušení protokolu.
„Pro nás to byl historický okamžik. Çavuşoglu přesto prohlásil, že ho otravuje ‚feministická politika‘ Lindeové, čímž vnesl do jednání hodně dramatu,“ uvedl další diplomat, který zároveň popisoval velmi napjatou atmosféru na setkání. Kvůli ní se mnozí spojenci rozhodli raději mlčet, aby uklidnili situaci.
„Snažili jsme se pochopit, co náš turecký kolega chce – víte, co opravdu chce,“ řekl diplomat, který kvůli citlivosti tématu stejně jako ostatní hovořil pod podmínkou anonymity. „Bylo to trapné,“ dodal.
Turci si netroufnou plány NATO vetovat. Z Baltu bude alianční moře, míní expert |
Hlavní požadavky Ankary jsou, aby severské země zastavily podporu kurdských militantních skupin přítomných na svém území a zrušily zákazy prodeje některých zbraní do Turecka. Turecký diplomatický zdroj uvedl, že Çavuşoglu prezentoval postoj Turecka uctivě, a odmítl údajné tvrzení Lindeové, že turecký nesouhlas se vstupem je způsoben feministickou zahraniční politikou Švédska, píše Reuters.
„Její komentáře nepomáhají švédské kandidatuře do NATO. Naopak prohlášení od Finska jsou pečlivě připravená,“ uvedl zdroj. Švédské ministerstvo zahraničí na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo.
Obě severské země v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu podaly ve středu žádost o vstup do NATO. Krok se setkal s chladným přijetím ze strany Ruska, které tvrdí, že hrozba rozšiřování NATO byla hlavním důvodem, proč poslalo vojáky na Ukrajinu.
Zatímco náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že vstup Finska a Švédska do NATO je „vážnou chybou“ s „dalekosáhlými důsledky“, prezident Vladimir Putin v pondělí uvedl, že jejich žádost o vstup do NATO nepředstavuje pro Rusko přímou hrozbu.
Mrzutá nálada na sobotním jednání byla o to překvapivější, že diplomaté ještě na začátku května agentuře Reuters sdělili, že všech 30 členských států podporuje vstup Finska a Švédska do Aliance kvůli bezpečnostním výhodám, které by tento krok přinesl.
NATO chce přijmout Finsko a Švédsko rychle, intenzivně řeší turecké výhrady |
Spojenci z NATO chtěli dokončit vstup v rekordně krátkém čase a tím upevnit svou pozici ve vztahu k Rusku. V pondělí nicméně Erdogan prohlásil, že švédská a finská delegace ani nemusí jezdit do Ankary, jak se původně plánovalo.
Prezidentova kancelář ve středu uvedla, že klíčový Erdoganův poradce hovořil s kolegy ze Švédska, Finska, Německa, Spojeného království a Spojených států. Pokrok v jednáních je podle ní možný pouze v případě, že budou splněna turecká očekávání.
Jiný zdroj agentury obeznámený se situací poskytl povzbudivější hodnocení současného stavu. Podle něj rozhovory se Švédskem byly pozitivní a otevřely dveře pro návštěvy delegací příští týden. Středeční telefonické rozhovory se přesto uskutečnily až po pěti dnech snah Finska a Švédska o kontakt s Erdoganovou kanceláří, dodal zdroj s tím, že „to vše kalí vodu, ale nebrzdí to celkový plán přistoupení“.
Ankara tvrdí, že zákaz vývozu zbraní – přijatý skandinávskými zeměmi v reakci na vojenský vpád Turecka do severní Sýrie namířený proti kurdským ozbrojencům v roce 2019 – je pro budoucí členy bezpečnostního paktu nevhodný.
Turecká státní televizní stanice TRT uvedla, že Švédsko a Finsko neschválily žádost Turecka o vydání 33 osob s údajnými vazbami na skupiny, které Ankara považuje za teroristické.
Turecku se nelíbí Švédsko a Finsko v NATO. Hostí teroristy, řekl Erdogan |
Předseda zahraničního výboru švédského parlamentu Kenneth Forslund uvedl, že by se mohlo najít řešení, ale v jiných oblastech. „Že by Švédsko začalo vyhošťovat lidi, kteří nejsou považováni za teroristy podle seznamu teroristů Evropské unie, je naprosto nemyslitelné,“ řekl.
Diplomaté v evropských hlavních městech říkají, že už dříve zažili Erdoganovo diplomatické balancování na hraně, které nakonec vedlo k dohodě. Turecko – nepředvídatelný, ale strategicky klíčový člen NATO – pod Erdoganovým vedením prosazuje nezávislou zahraniční politiku, ale zůstává velkým přispěvatelem do misí NATO.
Nové napětí mezi Washingtonem a Ankarou přichází právě ve chvíli, kdy se zdálo, že se po pěti letech rozporů v otázce Sýrie, sbližování Turecka s Moskvou a omezování práv a svobod v zemi začaly vzájemné vztahy zlepšovat.
Zdroj blízký procesu uvedl, že Çavuşoglu na veřejnosti zaujímá tvrdý postoj, na který tlačí Erdogan. Existuje však riziko, že zahraniční spojenci Turecko izolují, pokud Ankara zajde příliš daleko. Erdogana čekají v polovině roku 2023 volby a jeho výpady proti Evropě nahrávají domácím nacionalistickým náladám.
Spojené státy stále věří v řešení. Šéf americké diplomacie Antony Blinken na nedělní tiskové konferenci řekl, že rozhovory o neshodách mezi Tureckem, Finskem a Švédskem pokračují. „Pokud jde o proces členství, jsem zcela přesvědčen, že dosáhneme shody,“ řekl.
|
Svůj souhlas Ankara podmiňuje vydáním lidskoprávních aktivistů
Mezi více než dvěma desítkami lidí, jejichž vydáním ze Švédska podmiňuje Ankara svůj souhlas s rozšířením NATO o Švédsko a Finsko, je mimo jiné dlouholetý bojovník za svobodu slova v Turecku Ragip Zarakolu. O Zarakoluovo vydání požádala Ankara švédskou vládu už v roce 2018, následující rok švédský nejvyšší soud vydání zamítl.
Podle šéfredaktora opozičního serveru Ahval Yavuze Baydara čítá seznam 21 lidí, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu hovořil o třiceti „teroristech“. Baydar uvedl, že na seznamu jsou kurdští aktivisté, které Ankara viní z napojení na organizaci Strana kurdských pracujících (PKK), ale také Turci, které turecká vláda považuje za spojence hnutí duchovního Fethullaha Gülena, levicoví aktivisté či alevité (v Turecku druhá největší náboženská komunita po většinových sunnitských muslimech).
Podle Baydara jsou to aktivisté, politici i novináři. Kromě Zarakolua, jehož zmiňují i švédská média, Baydar nikoho dalšího nejmenoval. Někteří aktivisté, jejichž vydání Ankara požaduje, i ve švédském tisku hovořili anonymně.
Erdogan tvrdí, že Turecko nemůže podpořit rozšíření NATO o dvě severské země z bezpečnostních důvodů, a žádá vydání těchto lidí, které označuje za „teroristy“. PKK, která od 80. let vede na jihovýchodě Turecka ozbrojený boj za práva Kurdů, považují za teroristickou i EU či USA. Gülenovo hnutí označuje za teroristické turecká vláda, která někdejšího Erdoganova spojence viní ze snah ji svrhnout. Připisuje mu i zosnování pokusu části turecké armády o puč z roku 2016; hnutí označuje jako FETÖ (Fethullahova teroristická organizace) a jeho příznivce, i jen domnělé, pronásleduje a vězní.
Kurdové, jichž ve Švédsku žije na 100 000 a ve Finsku asi 15 000, jsou v Turecku dlouhodobě diskriminováni. Erdoganův režim poslal do vězení řadu kurdských aktivistů a politiků včetně poslanců a snaží se u ústavního soudu domoci zákazu prokurdské parlamentní strany. Kvůli boji s PKK má Erdoganova vláda už několik let vojáky i v iráckém a syrském pohraničí, které sousedí s jihovýchodním Tureckem obývaným velkou kurdskou menšinou. Na severu Sýrie vytváří Ankara, jak tvrdí, „bezpečnou zónu“, kam vrací syrské uprchlíky. Zároveň tam ale vyhnala z domovů desítky tisíc kurdských obyvatel.