Ještě před třemi měsíci působila Elmira Kiselová jako dětská psycholožka v domově pro hendikepované, dnes chodí v uniformě s puškou AK-47 přes rameno a její pacienti žijí v zákopech. „Jsem psycholožka se zbraní,“ líčí.
Devětačtyřicetiletá Kiselová je součástí týmu tří psychoterapeutek, které se staly důvěrnicemi bojovníků na jednom z nejnebezpečnějších úseků frontové linie na východní Ukrajině. Trojice patří k 110. brigádě nasazené na jižní frontě u města Huljajpole na okraji Donbasu.
„Je nás jen pár, ale naším úkolem je pomoci mnoha bojujícím ovládnout jejich strach a stres. Musíme je udržet v chodu. Je velmi důležité, aby zůstali na svých pozicích a chránili naše lidi,“ uvedla Kiselová
Za den vidí často až třicet bojovníků. Někdy na jejich dělostřeleckých pozicích, jindy v zákopech či na vojenské základně několik kilometrů od fronty. „Posloucháme je, povídáme si, pomáháme jim s dechovými technikami. Snažíme se jim zvednout náladu,“ dodává psycholožka.
Vojáci poprvé vidí smrt zblízka
Potřeba psychologické pomoci je tu podle ní velká. Mezi těmi, kteří zde bojují, jsou profesionální vojáci i dobrovolníci, již se přihlásili k ukrajinské teritoriální obraně po začátku invaze. „Poprvé vidí zabité lidi. Někdy své blízké přátele,“ popsala listu The Times další členka týmu, pětačtyřicetiletá Olesja Mosejková, která před válkou pracovala jako dětská psycholožka.
„Někteří jsou velmi mladí. Je důležité je obejmout a říct jim, že odvádí dobrou práci. Mnozí se velmi bojí. Čelíme tu ostřelování a nikdo neví, kdo zemře jako další,“ uvedla Mosejková, podle které mnoho bojovníků trpí záchvaty úzkosti. „Radíme jim, jak zůstat v klidu,“ dodává.
 |
Mosejková, která pochází ze Záporoží, se ukrajinské armádě nabídla v den ruského útoku. „Můj muž není v pořádku, tchán je na dialýze. Bála jsem se, že pokud nás obsadí Rusové, nebudou léky. Musíme je zastavit,“ uvedla.
Jedenáct týdnů od začátku invaze se Rusku zjevně nedaří v bojích tak, jak plánovalo. Poté, co se muselo po neúspěších stáhnout z okolí metropole i druhého největšího města Charkov, se nyní soustředí na ofenzívu na východě země. Zde se snaží o obklíčení ukrajinských sil, které mu brání v postupu.
Ukrajinci u Charkova dosáhli ruských hranic. Rusko ostřeluje Doněckou oblast |
Trojice psycholožek chodí ozbrojená, trénink má však minimální. „Střílela jsem jen na střelnici,“ líčí pětačtyřicetiletá Olga, poslední členka týmu, která nechtěla uvést své příjmení, neboť její muž a dcery se nachází pod ruskou okupací.
Žádná z psycholožek dříve nepracovala s lidmi trpícími válečným stresem a v této problematice se nyní dovzdělávají. „Četla jsem o tom, co se americká armáda naučila ve Vietnamu, o metodách, které přijala,“ líčí Mosejková.
Ti, kteří nasazení neustojí, jsou přeřazeni. „Nemůžeme lidi nutit bojovat. Někteří jsou tak vystresování, že se nemohou vrátit. Přidělí je do druhé linie, na kopání zákopů či zásobování,“ říká Olga. „Myslím, že po válce bude velký problém s posttraumatickou stresovou poruchou,“ obává se.
Válka zasáhla psychiku celého národa
Zdravotní systém na Ukrajině čelí kvůli válce přetížení a psychologů je všude nedostatek. Psychiatr Oleg Chaban z Národní lékařské univerzity v Kyjevě varoval, že potřeba psychiatrické pomoci v zemi „neúprosně poroste“, a to zejména poté, co odezní akutní fáze konfliktu.
„Duše potřebuje k zahojení delší dobu než rány,“ řekl listu Financial Times s tím, že mnozí potřebují psychologickou pomoc okamžitě. „Zaznamenali jsme nárůst stavů souvisejících se stresem, jako jsou úzkosti či nespavost. A také řadu příznaků postihujících děti, například pomočování,“ konstatoval Chaban.
Nemohou spát, koktají a pomočují se. Ukrajinské děti platí daň za válku |
„Lidé viděli zvěrstva, trpí úzkostmi z neznámého osudu svých blízkých. Mnozí jsou v šoku, trpí zoufalstvím a beznadějí. Každý na Ukrajině je nějakým způsobem traumatizován touto válkou,“ uvedla Valeriia Palijová, šéfka ukrajinské Národní psychologické asociace.
Zásadní problém podle ní představuje skutečnost, že v enormním stresu jsou nyní i samotní psychologové. „Někteří žijí pod okupací, jiní se museli schovávat ve sklepích,“ podotkla.
Palijová pochybuje, že bude mít Ukrajina dostatečné zdroje k léčbě emocionálně zjizvených obyvatel. „Naši odborníci budou při léčbě potřebovat silnou podporu kolegů z dalších zemí. Až válka skončí a my vyjdeme ze svých úkrytů, uvidíme všechnu tu hrůzu a uvědomíme si ztráty,“ podotkla.
