„Celkové počty ostrých vzletů a typ plněných úkolů nelze blíže specifikovat a to z důvodu stupně utajení a ochrany naší jednotky. Můžeme však potvrdit, že se zvýšil počet cvičných i ostrých vzletů v porovnání s naším posledním nasazením v roce 2019,“ uvedla na dotaz natoaktual.cz Vlastimila Cyprisová z Generálního štábu.
Tehdy čeští letci působili ze základny v estonském Ämari a během čtyřměsíční mise zaznamenali celkem 13 ostrých startů, takzvaných „Alpha Scramble“.
Museli startovat hlavně k „němým“ ruským vojenským letounům, které nekomunikovaly s řízením letového provozu, neměly letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače.
Po ruském vpádu na Ukrajinu a posílení východního křídla NATO včetně Pobaltí je ale situace úplně jiná. Čeští letci s pěti stroji JAS-39 Gripen a španělští stíhači s osmi letouny EF-18 Hornet převzali ochranu pobaltských republik od 1. dubna.
Gripeny odletěly chránit Pobaltí, mohou narazit na ruské válečné stroje |
Podle litevského ministerstva obrany, které případy eviduje, podnikli letci NATO za poslední dva týdny (od 28. března do 10. dubna) už 20 ostrých startů.
Většinu z nich ovšem tvoří zvláštní hlídkové lety podél ruských a běloruských hranic, které alianční velitelství zavedlo bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu 24. února a které vzhledem k situaci řadí do kategorie ostrých pohotovostních startů.
Kolik z nich mají na kontě čeští letci, ale litevské ministerstvo obrany ani český generální štáb nespecifikují.
Nicméně, z údajů vyplývá, že v posledních dvou týdnech alianční stíhači startovali ve třech případech přímo k „němým“ ruským vojenským strojům. Konkrétně 6. a 7. dubna k těžkým transportním strojům Il-76 mířícím z Ruska do ruské militarizované exklávy Kaliningradu a pak 8. dubna identifikovat ruský letoun An-26 ve stejném směru.
Němé vojenské letouny představují riziko
Litva, Lotyšsko ani Estonsko vlastní stíhací letouny nemají, proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru střídají od roku 2004 spojenci z NATO. Za úkol mají identifikovat neznámé letouny, které se objeví blízko vzdušného prostoru a z různých důvodů nekomunikují s řízením letového provozu.
Za „němé“ ruské vojenské lety jsou označovány stroje, které se objeví blízko vzdušného prostoru spojenců a nekomunikují s řízením letového provozu, nemají letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače a nebo vše dohromady. To může být nejen předzvěst možného útoku v tom nejhorším případě, ale také problém pro civilní stroje na letových trasách.
Pohotovostní stíhačky mají za úkol neznámé letouny identifikovat a vyprovodit je do bezpečné vzdálenosti.
#NATO Allies have increased the number of fighter jets on alert✈️
They’re conducting around the clock air patrols over Bulgaria , Estonia , Latvia , Lithuania , Poland and Romania to secure Allied air space https://t.co/q794ny35mA
Důvodem pro ostrý start pohotovostních stíhaček pak může být také případ, kdy civilní letoun z jakéhokoli důvodu ztratí spojení s řízením letového provozu - ať už jde o technický problém nebo třeba o únos.
Čtyři ruské letouny narušily vzdušný prostor Švédska. Nezodpovědné, zní reakce |
Ruské vojenské lety v regionu směřují převážně do ruské militarizované exklávy Kaliningradu a nazpět do Ruska. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu ale ruské bojové stroje narušily například i vzdušný prostor Švédska.
A ruské letouny nyní také operují v běloruském prostoru, odkud odpalovaly střely na cíle na ukrajinském území.
Loni podle údajů litevského ministerstva obrany zaznamenali alianční letci nad Baltem 112 zásahů k ruským letounům. Za první tři měsíce letošního roku je to už 32 případů z celkových 84 ostrých startů.
Zatímco v lednu musely pohotovostní stíhačky NATO do vzduchu jen dvakrát, v únoru to bylo už 10 případů a v březnu dosud nevídaných 58 startů.
Rusové posílají nad Balt formace
A z pohledu aliančních pilotů šlo v řadě případů o „zajímavá“ setkání. Například 17. března stíhačky startovaly ke skupině čtyř těžkých transportních letounů Il-76 mířícím z Ruska do Kaliningradu, předtím 16. února k formaci čtyř bojových strojů Su-27 a Su-35 a stroje Il-22 a nebo 8. února k formaci čtyř stíhacích bombardérů Su-34.
#GoodMorning @NATO allies from the cockpit of a @SpainAirForce F-18.
#WeAreNATO
@EjercitoAire https://t.co/7wFp5YwC4S
Pouze jediný stroj z této čtveřice měl zapnutý automatický radarový odpovídač, umožňující jeho identifikaci. Stejně jako zbylá trojice ale nekomunikoval s řízením letového provozu a neměl letový plán.
NATO v posledních týdnech významně posílilo vojenskou přítomnost v Pobaltí. Do regionu vyslaly stíhačky nad rámec běžné ochrany také další země, včetně USA s letouny F-35 a F-15 nebo Francie se čtyřmi stroji Mirage 5F. Ve vysokém stupni pohotovosti spojenci ale kvůli ruské invazi udržují 130 stíhaček po celé Evropě.
„Hlídkování sil NATO ve vzdušném prostoru pobaltských států bylo vždy velmi důležitým prvkem obrany a nyní to vidíme jako nikdy předtím. Bezpečnostní prostředí v regionu se zhoršuje,“ uvedl náměstek litevského ministra obrany Margiris Abukevičius.
