„Podle zvyklostí v Pákistánu se očekává, že sňatky dětí zařídíte v rámci své širší rodiny,“ vysvětluje šestapadesátiletý učitel a otec osmi dětí Ghafúr Husajn Šáh, jenž si je vědom toho, že manželství mezi příbuznými s sebou nese rizika možného genetického onemocnění u dětí.
Poznal to na vlastní kůži. Na konci 80. let si vzal svou sestřenici z matčiny strany, poruchami trpí tři z jejich dětí. „Mozek syna se nevyvinul do normální velikosti, jedna z dcer má poruchu řeči, další má potíže se sluchem. Bojím se o ně. Kdo se o ně postará po naší smrti?“ říká muž.
Podle Šáha existuje v Pákistánu navzdory těmto rizikům velký sociální tlak na dodržování tradic, podle nichž se mezi sebou často berou právě bratranci a sestřenice. Ten, kdo odmítne nabídnout své děti k sňatku rodinným příslušníkům, riskuje podle Deutsche Welle ostrakizaci.
Šáh v rámci širší rodiny již provdal dvě dcery a oženil jednoho syna, přestože se v jeho rodině v minulosti objevila také různá onemocnění krve, slepota nebo poruchy učení. Lékaři jeho dětí mu sdělili, že na vině může být v případě jejich onemocnění právě blízká příbuznost rodičů.
Co kmen to specifická porucha, líčí lékařka
Podle zprávy z roku 2017 vedlo homogenní složení pákistánské populace, včetně vysoké úrovně příbuzenství, k rozšíření genetických poruch. „Specifické poruchy lze přiřadit konkrétním kastám či kmenům, kde je manželství v rodině běžné,“ líčí pediatrička se zaměřením na genetiku Huma Aršad Cheemaová, jenž působí v dětské nemocnici v Láhauru.
Pákistán řeší další vraždu ze cti. Matka upálila dceru kvůli tajné lásce |
Jednou z nejčastějších genetických chorob, které se nyní v Pákistánu vyskytují, je podle Cheemaové dědičné onemocnění krve zvané talasémie, které brání červeným krvinkám absorbovat kyslík.
„Genetické testování a prenatální screening dědičných poruch nejsou v Pákistánu široce dostupné,“ říká Cheemaová s tím, že řada zdravotnických zařízení rovněž postrádá kapacitu pro léčbu těchto poruch.
Duchovní na sňatku bratranců nevidí nic zlého
Zdravotní expert Seraj Daula z Karáčí se podle Deutsche Welle domnívá, že praktikování sňatků v rámci rodin lze vysledovat k islámským náboženským doktrínám. „Požádal jsem duchovní, aby v mešitách pomohli šířit osvětu o genetických chorobách a vysvětlili lidem, že sňatky bratranců a sestřenic přispívají k jejich nárůstu,“ uvedl Daula.
Duchovní, se kterými mluvil, to ale údajně odmítli s tím, že taková manželství jsou v souladu s islámským právem šaría a tradicemi proroka Mohameda – jedna z jeho manželek byla dcerou jeho tety.
Vražda ze cti v Itálii. Dívka si nechtěla vzít bratrance, strýc ji uškrtil |
Šáh se domnívá, že i kdyby vláda taková manželství označila za nezákonná, setkala by se s odporem a lidé by v nich pokračovali nadále. Podle studie z roku 2019 se za sestřenici z prvního nebo druhého kolena provdá polovina pákistánské populace, což je nejvíce na světě.
Na rozdíl od jiných společností v islámu platí věno ženich nebo jeho rodina nevěstě, a to v podobě peněz nebo darů. Pákistánci tak vidí jako výhodu, že v případě manželství bratranců a sestřenic zůstávají peníze v rodině.
Nová vražda ze cti šokovala Írán. Muž uřízl ženě hlavu a odnesl ji na náměstí |
Kmenové a kastovní tradice jsou podle Cheemaové v Pákistánu hluboce zakořeněné, zejména v rurálních oblastech. Sňatky mimo vlastní klan tu mohou vést k vraždám ze cti nebo kmenovým střetům. „Kastovní systém je zvláště rigidní v provincii Paňdžáb,“ uvedla lékařka.
Paňdžábská vláda proto v roce 2020 vytvořila pracovní skupinu zaměřenou na prevenci genetických chorob. Dětská nemocnice v Láhauru nyní nabízí bezplatné služby genetického screeningu.
Podle Dauly je však třeba udělat více pro to, aby se změnilo myšlení Pákistánců. „Možná, že kdyby vláda požádala všechny duchovní, aby šířili povědomí o rostoucím počtu genetických poruch, pak by tomu více Pákistánců věnovalo pozornost,“ myslí si.
