„Vladimir Putin uvedl, že ruská strana pečlivě prostuduje písemné odpovědi na návrhy dohod o bezpečnostních zárukách, které 26. ledna obdržela od Spojených států a NATO, a poté rozhodne o svých dalších krocích,“ uvedl Kreml v prohlášení o rozhovoru šéfa Kremlu s francouzským protějškem Emmanuel Macronem.
Putin podle něj Macronovi nicméně zároveň sdělil, že odpovědi USA a NATO nezohlednily „tak zásadní obavy Ruska jako je zabránění rozšiřování Severoatlantické aliance, odmítnutí útočných zbraňových systémů v blízkosti ruských hranic a návrat vojenských kapacit a infrastruktury bloku v Evropě do stavu z roku 1997.“ Oba státníci se podle agentury TASS dohodli na pokračování dialogu mezi Moskvou a Paříží o problematice bezpečnosti v Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že Rusko se o válečný konflikt nesnaží. „Pokud to bude záviset na Ruské federaci, válka nebude. Nechceme války, ale nedovolíme, aby byly hrubě pošlapávány nebo ignorovány naše zájmy,“ uvedl ministr.
„Americká reakce je téměř vzorem diplomatické slušnosti,“ řekl dále Lavrov. „Od NATO je však odpověď tolik ideologizovaná, tolik dýchá výjimečností Severoatlantické aliance, jejím zvláštním posláním, jejím mimořádným předurčením, že jsem se trochu styděl za ty, kdo tyto texty psali,“ dodal.
Minulý měsíc Moskva vyzvala Washington, aby zaručil, že nepřipustí další rozšíření NATO na východ, ukončí vojenskou spolupráci s bývalými sovětskými republikami, stáhne z Evropy jaderné zbraně a nerozmístí tam žádné útočné zbraně, které by ho mohly ohrozit. Ve středu Moskva obdržela na své bezpečnostní návrhy od Washingtonu a NATO odpovědi.
Na požadavek nerozšiřování NATO neodpověděly USA pozitivně, vadí Rusku |
Už ve čtvrtek Lavrov prohlásil, že odpovědi USA na bezpečnostní návrhy Ruska postrádají kladnou reakci na klíčový požadavek nepřípustnosti rozšiřování NATO na východ, ale dávají prostor k zahájení vážného dialogu o tom, co označil jako druhořadé otázky. V pátek prohlásil, že v reakci Západu v těchto podružných otázkách vnímá „zárodky racionality“, podotkla agentura TASS, podle níž jde o omezení rozmístění raket středního a kratšího doletu.
Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) formálně zanikla v roce 2019 poté, co od ní odstoupily USA i Rusko. Obě velmoci se předtím vzájemně obviňovaly z jejího porušování.
Lavrov coby další body možného vyjednávání zmínil také opatření s cílem deeskalace napětí a budování důvěry, posunutí vojenských cvičení dále od hranic oddělujících NATO a Rusko či pravidla pro předcházení nehodám mezi válečnými loděmi a letadly. Ruský diplomat prohlásil, že Moskva navrhla projednání těchto otázek už před lety, ale Washington a jeho spojenci se tím až dosud nezabývali.
Mýtus o nerozšiřování NATO? Slib spojenci Moskvě formálně nikdy nedali |
Jednalo se o jedno z nejsmířlivějších vyjádření Moskvy k ukrajinské krizi, která přerostla v jednu z nejvypjatějších situací mezi Moskvou a Západem od konce studené války, zhodnotila agentura Reuters Lavrovova slova.
Spojené státy Lavrov podle Reuters zároveň obvinil, že využívají vládu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k vyvolávání napětí ve vztazích s Moskvou. Prohlásil, že Rusko by možná mělo zvážit preventivní opatření na ochranu svých diplomatů na Ukrajině. Reagoval tak na fakt, že USA a některé další západní země nedávno dočasně stáhly rodiny svých diplomatů z Kyjeva. „Znamená to, že vědí něco, co ostatní nevědí? Možná bychom i my měli v očekávání nějakých provokací z jejich strany přijmout preventivní opatření pokud jde o naše diplomaty,“ poznamenal Lavrov.
21. ledna 2022 |
