„Rusové museli vědět, že odpověď ze strany USA a NATO stran jejich základních požadavků, ohledně přestavby evropské bezpečnostní architektury nebude kladná,“ komentuje poslední tahy v ostře sledované diplomatické partii Ondřej Ditrych.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek na americkou a alianční odpověď reagoval, že Západ navrhuje rozhovory jen o druhořadých otázkách, jako je rozmístění raket krátkého a středního doletu. Na stole tak stále zůstává možnost „vojensko-technických opatření“, kterými ruský prezident pohrozil před měsícem.
Ditrych je nicméně přesvědčen, že pravděpodobnost útoku na Ukrajinu se nezvýšila. „Pravdou však je, že Rusko se Západem vyjednává mafiánským způsobem. Drží Ukrajině pistoli u hlavy a zkouší, kam ho pustíme. Pokud Rusku jde něco velice dobře, tak to je hrát si s našimi strachy,“ míní ředitel Ústavu pro mezinárodní vztahy, podle nějž jednání už jeden ruský cíl splnila: dočkalo se jednání na velmocenské úrovni.
 |
Jaké kroky tedy Rusové mohou učinit, aby si ze strany Západu vymohli nějaké ústupky? Poměrně laciným krokem pro Rusko by podle Ditrycha bylo uznání nezávislosti separatistických kvazirepublik v Donbasu, což se ostatně už v současné době chystá projednávat Státní duma.
Podle Ditrycha nejsou vyloučeny ani vojenské kroky různé intenzity a rozsahu: od okupace pásu území, které by propojilo Krym s Ruskou federací přes získání kontroly nad těžební infrastrukturou na východě Ukrajiny až po okupaci celé levobřežní Ukrajiny.
„Krajní řešení je úplná invaze a okupace celé Ukrajiny. Tento scénář sice není vyloučený, je ale velmi nepravděpodobný, protože náklady pro Rusko by byly obrovské,“ myslí si Ditrych a připomíná, že ukrajinská armáda od roku 2014 prošla velkou transformací a byla by pro Rusko mnohem větší sousto.
Pokud Západ a Rusko neochvějně zůstanou na svých pozicích, je možné, že ten, kdo bude muset dělat ústupky, bude nakonec Ukrajina. Například v Donbasu. „Dovedu si představit, že tady k nějakým ústupkům dojít může, ale ne v tom rozsahu, že Ukrajina přistoupí na formální nezávislost těchto území, případně jejich připojení k Rusku,“ vysvětluje Ondřej Ditrych.
Nejtěžší hřích. Západ začíná litovat, že Ukrajině slíbil členství v NATO |
„Mohou to být velice dílčí kroky, ale ruskému režimu to může dopomoci deklarovat úspěch svého počínání, protože doma má informační převahu. Je to vlastně jeden z těch světlejších scénářů,“ dodává Ditrych s tím, že kompromis ohledně implementace Minských dohod by otevřel cestu pro stažení ruských jednotek z Donbasu.
Během vypjatých jednání se v západních médiích začal objevovat názor, že NATO by mělo přehodnotit svůj čtrnáct let starý slib Ukrajině a Gruzii, že jednou dosáhnou na členství v Alianci. Že politika otevřených dveří je anachronismus, Západ by měl respektovat strategické zájmy Ruska a zahraniční politice by měl dominovat realismus, nikoliv ideály liberální demokracie.
Ditrych ovšem s podobnými komentáři nesouhlasí. „Realismus v jednání s Ruskem je určitě potřeba, ale realismus hlavně znamená uvědomit si, že současný ruský stát je revizionistická mocnost, která se snaží změnit geopolitickou situaci ve svém sousedství. A její nejvyšší ambicí je obnova ruské, sovětské říše.“
Hlavně žádnou paniku. Západ bije na poplach, ale Kyjev zůstává v klidu |
Napětí kolem Ukrajiny podle něj neskončí, dokud bude v Rusku panovat současný režim. A protože Západ vnitropolitickou situaci nemůže nijak ovlivnit, musí se obrnit strategickou trpělivostí.
„Snad se nám i Ukrajině podaří tu zatáčku vybrat. Je to významný upgrade ruské nátlakové strategie, ale já pevně věřím, že se nám to podaří ustát a že nedojde k velkému konfliktu ani významným politickým ústupkům na straně USA nebo jejich evropských spojenců.“
