Americký prezident Joe Biden sklidil kritiku, když naznačil, že reakce Západu na ruskou agresi vůči Ukrajině bude záležet na tom, zda se bude jednat „o menší vpád“ či něco jiného. „V NATO jsou rozdíly v tom, co jsou země ochotny udělat, v závislosti na tom, co se stane,” řekl šéf Bílého domu.
Podle listu The Washington Post jsou však rozdílné pohledy evropských zemí patrné i bez toho, aby o nich mluvil americký prezident. Vypovídající ilustrací jiného postoje k ukrajinské krizi bylo to, že se britská letadla převážející protitankové zbraně na Ukrajinu vyhnula Německu. Britské letectvo si cestou přes Severní moře a Dánsko prodloužilo cestu o několik hodin.
Britští i němečtí činitelé popírali, že by Německo odmítlo britský požadavek převézt zbraně přes německý vzdušný prostor s tím, že žádná taková žádost nebyla podána.
„Abychom se vyhnuli konfrontaci, abychom se vyhnuli zostuzení Německa, formálně jsme nepožádali o přelety,“ vysvětlil šéf obraného výboru britského parlamentu Tobias Ellwood. Podle něj nic lépe nevystihuje „absenci jakéhokoli koordinovaného úsilí NATO pomoci spojenci NATO a evropskému spojenci“.
 |
Německo zastává dlouholetou politiku nevyzbrojování jakýchkoliv stran konfliktu, s ohledem na svou temnou historii. Podle listu The Wall Street Journal Berlín tuto zásadu aplikuje i ve vztahu k třetím zemím. Estonsku údajně odmítá povolit zaslání těžkých zbraní Ukrajině, protože pochází z Německa.
Přehnané, říká Kyjev o odchodu diplomatů. Po Američanech mizí i Britové |
Za svůj postoj je nyní Německo terčem silné kritiky. Podle ukrajinského ministra zahraničních věcí Dmytra Kuleby němečtí představitelé neochotou poskytnout Ukrajině zbraně či váháním nad možným odpojením Ruska od mezinárodního bankovního systému SWIFT „podkopávají jednotu a povzbuzují Vladimira Putina k novému útoku na Ukrajinu“. Starosta Kyjeva, bývalý boxer Vitalij Kličko, dokonce mluví o „zradě přátel“.
Vzestup Británie
List The Guardian s odkazem na zdroje blízké britskému premiérovi Borisi Johnsonovi tvrdí, že předseda vlády vyslovil obavu, že někteří světoví lídři „nechápou rizika, která představuje šikanující Rusko“. Podle listu je jasné, že mířil na Německo, které už dříve kritizoval za plynovod Nord Stream 2, jenž považuje za „hlavní strategický problém pro evropskou bezpečnost“.
Berlín je pod tlakem, aby prostřednictvím plynovodu zatlačilo na Rusko, list The Wall Street Journal ale poukazuje, že Německo po odstavení svých jaderných elektráren je na ruském plynu závislé více než kdy jindy.
Jednota Západu vůči Rusku se drolí, Bidenova slova vytočila Ukrajince |
Obava, že Rusko využije v případě hrozby sankcí plyn k potrestání západních zemí, rezonuje i ve více soběstačné Británii. Ostrovní království se nicméně staví do čela protiruského odporu. Zatímco dříve se Británie bála, že britské zbraně poslané na Ukrajiny skončí ve špatných rukou, nyní je vůdčím hlasem volajícím po ozbrojení země.
Podle analytiků je britská „silová politika“ je výsledkem dlouhodobější frustrace z toho, co Britové vnímají jako ruské provokace. Například jde o otravu dvojitého agenta Sergeje Skripala. Podle Kima Darrocha, bývalého poradce pro národní bezpečnost za premiéra Davida Camerona, chce Británie asertivnějším postojem také ustanovit svou pobrexitovou nezávislou identitu a projevit se jako vlivný hráč. A v neposlední řadě Johnson projevem rozhodnosti může odvést pozornost od vážného skandálu s porušováním koronavirových pravidel.
Že Velká Británie hodlá hrát tvrdě, ukazuje neobvyklé zveřejnění zpravodajských informací, podle nichž Kreml chystá do čela Ukrajiny dosadit proruské vůdce. Rusko informace odmítlo jako nepodložené.
Úskalí nejednotné komunikace
Podle listu The Financial Times tato strategie veřejné diplomacie má svá úskalí. Londýn neposkytl žádné důkazy a jeho prohlášení se setkalo se všeobecným zmatením. Británie si zúžila prostor pro zákulisní jednání, která by mohla přinést průlom v situaci, podotýká list.
„Mlčení by mohlo být v Moskvě vnímáno jako souhlas, takže je zapotřebí Rusku neustále připomínat, že existuje jednotná fronta a že bude následovat ostrá reakce,“ tvrdí Andrew Lohsen z think-tanku Center for Strategic and International Studies. „Problém je, že čím déle to trvá, tím se zvětšuje šance na přehmaty a chyby,“ dodal.
Analytik: Putin do akce nasadí letectvo a dělostřelectvo, ale Kyjev neobsadí |
Za jeden z těchto největších převratů považuje list Financial Times výzvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k Evropou vedenému vyjednávání s Moskvou. Macron svůj plán zřejmě s nikým nekomunikoval a setkal se se značným nepochopením. „Premiér dal v posledních dnech svým protějškům jasně najevo, že nyní není čas tváří v tvář spirále agrese na hranicích zahájit rozhovor o strategické autonomii Evropy nebo radikálních změnách evropské bezpečnostní architektury,“ uvedla Johnsonova kancelář.
Rozepře mezi hlavními západními evropskými státy znepokojují východoevropské a pobaltské státy, které proto doufají, že se mohou spolehnout na USA. Podle listu The Washington Post se však obávají, že zmatená strategie klíčových představitelů Evropy oslabí ochotu Spojených států plnit své bezpečnostní závazky.
