Ukrajina označila rozhodnutí USA odvolat rodiny diplomatů z Kyjeva kvůli hrozící ruské invazi za předčasné. Je to projev přílišné opatrnosti, uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko podle serveru RBK Ukrajina. Poznamenal, že Ukrajina respektuje právo států zajistit bezpečnost svých diplomatických misí, ale bezpečnostní situace na Ukrajině se podle něj v poslední době nijak dramaticky nezměnila.
USA nařídily rodinám diplomatů, aby kvůli hrozící invazi opustily Ukrajinu |
Americké ministerstvo zdůraznilo, že americké velvyslanectví v Kyjevě zůstává nadále otevřené a že oznámení neznamená evakuaci. Krok byl zvažován již nějakou dobu a není známkou zeslabení americké podpory Ukrajiny, konstatovalo ministerstvo. Britské úřady pak uvedly, že neví o žádné konkrétní hrozbě, na zastupitelském úřadu nicméně zůstane jen asi polovina pracovníků.
 |
Velvyslanectví USA v Bělorusku rovněž vyzvalo americké občany ke zvýšené ostražitosti a opatrnosti kvůli politickému a vojenskému napětí v regionu. „Stále se objevují poplašné zprávy o další neobvyklé ruské vojenské aktivitě poblíž ukrajinských hranic, včetně hranic s Běloruskem,“ upozornila ambasáda ve sdělení zveřejněném na svém webu.
„Občanům USA se doporučuje, aby se vyhýbali demonstracím a pravidelně kontrolovali možné plány pro odjezd v případě mimořádné situace,“ dodalo velvyslanectví.
Ukrajina splnila podmínku Ruska pro schůzku
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Ukrajina spolu se západními zeměmi se obávají, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi.
ANALÝZA: Zastavila by Rusy? Ukrajinská armáda zesílila, má však zřejmé nedostatky |
Rostoucí napětí nezmírnila ani páteční schůzka amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, kteří o situaci na Ukrajině jednali v Ženevě.
Ukrajinská vláda ale v pondělí splnila ruskou podmínku pro další schůzku ve středu v Paříži, když stáhla z parlamentu zákon s pravidly pro reintegraci Krymu a Donbasu.
Biden zvažuje vyslání vojáků
Americký prezident Joe Biden se svými poradci podle amerického listu The New York Times (NYT) o víkendu projednával různé možnosti dalších kroků poté, co ruský prezident Vladimir Putin hrozby vůči Ukrajině zesílil a diplomatická jednání jej zjevně nepřiměla k přehodnocení postoje.
Jedním z diskutovaných opatření bylo podle listu vyslání jednoho až pěti tisíc vojáků do Pobaltí a zemí východní Evropy. V případě, že by se bezpečnostní situace později výrazně zhoršila, mohla by se americká přítomnost v oblasti poměrně rychle až zdesetinásobit, uvádí NYT s odkazem na nejmenované činitele Bidenovy administrativy.
V pondělí bylo na pokyn Bidena a na základě doporučení ministra obrany Lloyda Austina uvedeno do pohotovosti 8 500 vojáků. „(Jednotky) jsou připraveny reagovat na řadu nepředvídaných událostí, včetně podpory sil rychlé reakce NATO v případě jejich aktivace,“ řekl Kirby. Zároveň poznamenal, že jde o „ujištění pro naše spojence v NATO“.
Mluvčí Pentagonu John Kirby však zároveň ujistil, že žádné rozhodnutí o nasazení těchto vojáků v Evropě zatím nebylo učiněno; nikdo z nich ovšem nemá být nasazen na Ukrajině.
Biden minulý týden řekl, že Putina varoval před možností navýšení americké vojenské přítomnosti v oblasti, pokud bude Rusko pokračovat s provokacemi vůči Ukrajině. „Pokud se skutečně rozhodne k tahu, tak zvýšíme přítomnost našich vojáků v Polsku, Rumunsku atd.,“ řekl tehdy prezident USA.
Podle polského ministerstva obrany jsou nyní v Polsku asi čtyři tisíce amerických vojáků a dalších tisíc příslušníků armád dalších zemí NATO. V Pobaltí je nyní asi čtyři tisíce vojáků aliančních zemí.
