„Všechny mediální pseudokauzy z jara 2021 se objasnily a vše je opět v pořádku. Také se podařilo nemocnici provést nejtěžším pandemickým obdobím uplynulých let takto úspěšně,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí FNKV Tereza Romanová.
Romanová v původní tiskové zprávě uvedla, že Válek reagoval na čtvrteční žádost exministra Arenbergera. „Ministr zdravotnictví profesor Válek vyhověl včerejší žádosti ředitele FNKV Arenbergera o rezignaci na tuto funkci. Ředitelem nemocnice byl jmenován po úspěšném výběrovém řízení k 1. říjnu 2019,“ píše v textu. Rezignaci však záhy ministr Válek vyloučil s tím, že ho z funkce odvolal.
„Respektuji pana profesora Arenbergera jako špičkového odborníka v dermatovenerologické oblasti. Nové vedení se musí zaměřit především na otázku nastavení funkčních manažerských procesů a problematiku zadávání veřejných zakázek. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl, že prvním ze zařízení, kde bude vypsáno otevřené výběrové řízení na nového ředitele, bude právě Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Panu řediteli děkuji za odvedenou práci a přeji mu mnoho úspěchů v jeho další odborné práci,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Respektuji pana prof. Arenbergera jako špičkového odborníka v dermatovenerologické oblasti. Nové vedení se musí zaměřit především na otázku nastavení funkčních manažerských procesů a problematiku zadávání veřejných zakázek. https://t.co/r7W1JM9mcl
Řízením je pověřen náměstek FNKV Jan Votava, řízená má být vypsáno v nejbližší době.
Myslím, že ale nastal čas, řekl Arenberger
Mluvčí Tereza Romanová, které je podepsána pod tiskovou zprávou, uvedla, že nemůže za to, co vydává ministerstvo zdravotnictví. „Obraťte se na ně, je to jejich stanovisko. Zeptejte se ministerstva, proč to napsali takhle. Já jsem dostala takovou zprávu a tu jsme vydali,“ řekla.
Sám Arenberger pro iDNES.cz v pátek řekl, že jde o „související kroky“. „Já to vnímám jako související kroky. Požádal jsem o rezignaci a pan ministr mne odvolal,“ napsal v SMS.
Ministři covidu: Zapomenuté nemovitosti, PES, oběti autonehod či Sputnik |
V tiskové zprávě, která odchod exministra oznámila, nechybí ani jeho úspěchy. „Velmi záhy po nástupu začala pandemie covidu, ale až do současnosti se jim ji daří spolehlivě kapacitně i organizačně zvládat nejen co se týče hospitalizovaných a ambulantních nemocných, ale i v Česku unikátních odběrů metodou drive-in a zpracovávání PCR vzorků, antigenních testů, aplikace monoklonálních protilátek i zřízení a provozu velkokapacitního očkování v areálu i mimo něj,“ stojí ve zprávě.
Podle Romanové další pozitivní zprávou je, že v roce 2020 i 2021 ztrojnásobili počet zadávaných veřejných zakázek a zdvojnásobili jejich finanční objem oproti srovnatelnému předchozího období.
„Myslím, že ale nastal čas, abych se v celém rozsahu vrátil ke své medicínské odbornosti v čele dermatovenerologické kliniky a vědě a výzkumu ve FNKV. Proto jsem včera požádal pana ministra Válka o uvolnění z funkce ředitele FNKV, který mi dnes vyhověl,“ komentoval Arenberger.
Arenberger měl však v nemocnici problém i s bezpečnostní prověrkou. Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch totiž vyžadoval po všech ředitelích fakultních nemocnic, aby ji měli. Arenberger si o ni Nejvyšší bezpečnostní úřad požádal loni v červnu. Kvůli chybějící bezpečnostní prověrce exministr Vojtěch už dříve odvolal z pozice náměstka Romana Prymulu. Byl jediným ředitelem státní nemocnice, který ji neměl.
Arenberger požádal o bezpečnostní prověrku. Vojtěch chce i další kontroly |
Redakce iDNES.cz se průběžně zajímala, jak to s výsledky Arenbergerovy prověrky vypadá. „Proces je stále v běhu. Při podání odhadovala úřednice trvání do 9 měsíců,“ tvrdil Arenberger loni v říjnu.
V pátek Arenberger pro iDNES.cz uvedl, že jeho konec v nemocnici s prověrkou nesouvisí. „Tam ještě běží standardní lhůta a průběžné informace se ani účastníkům řízení neposkytují,“ sdělil.
25. května 2021 |
Inkasoval miliony korun za klinické studie
Arenberger byl ministrem zdravotnictví od 7. dubna 2021 do 25. května 2021. Stal se v pořadí čtvrtým „covidovým“ ministrem zdravotnictví v Česku. Ve funkci vydržel sedm týdnů. V porovnání s Blatným se lišil v jednom klíčovém názoru: ruské vakcíně Sputnik V chtěl dát šanci.
Po nástupu do funkce se kolem něj objevovala spousta otázek. Například média informovala o jeho záznamech ve složkách bývalé Státní bezpečnosti (StB), kde měl být veden jako takzvaný KTS. Tedy jako kandidát na agenta, jehož se Státní bezpečnost snažila získat, přičemž dotyčný však o jejích záměrech nemusel vědět.
Estébáci dali novému ministrovi zdravotnictví v září 1989 při jeho údajném získávání ke spolupráci krycí jméno KŮŽE. Podrobnosti neznáme, svazek vedený 3. oddělením 12. odboru Hlavní správy kontrarozvědky SNB (krycím názvem II. správa SNB, příslušné oddělení tohoto centrálního útvaru StB se věnovalo stážistům, stipendistům, ochraně mírového a ekologického hnutí) v kategorii kandidát tajné spolupráce (KTS) byl zanedlouho v prosinci 1989 zničen. V registru svazků je jako důstoj...ník StB, který svazek vedl, uveden mjr. JUDr. Vladimír Šedina (jeho osobní evidenční karta je dostupná zde https://www.ustrcr.cz/…/ka…/sprava2-1989/sedina-vladimir.pdf), původním povoláním zeměměřič. Zmíněná kategorie KTS byla ovšem přechodná a zdůrazňuji proto, že dotyčný nemusel s tajnou policí reálně vůbec spolupracovat. Proto Ústavní soud ČR rozhodl již v roce 1993, že nebude nadále zahrnuta do lustračního zákona. Krycí jméno patrně odkazovalo na povolání pana profesora, který je dermatolog. Píšu to zde proto, že mi volalo již několik novinářů, abych to nemusel opakovat.
„Estébáci dali novému ministrovi zdravotnictví v září 1989 při jeho údajném získávání ke spolupráci krycí jméno KŮŽE,“ popsal v minulosti historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Jenže to nebyl jediný problém, o kterém média informovala. V květnu poté server Seznam Zprávy upozornil na to, že Arenberger inkasoval miliony korun za klinické studie nových léků, které nevykázal ve svých majetkových přiznáních. Studie prováděl na živnostenský list jako kosmetické služby, což podle zákona nemohl.
Arenberger také vyvolal vůči sobě vlnu kritiky, když se jako ředitel vinohradské nemocnice nepřihlásil v povinném majetkovém přiznání k vlastnictví většiny svých nemovitostí. Jejich výčet doplnil, až když se stal ministrem a poté, co se jeho opomenutí provalilo na veřejnost.
Můj pradědeček a dědeček byli velkostatkáři
Místo původních pěti položek se najednou v jeho výpisu nemovitostí objevilo 67 záznamů upozornil server. Podle něj však ani tento údaj nezahrnoval zdaleka všechny položky.
Ve skutečnosti Arenberger podle média vlastnil sám, nebo spolu s manželkou mnohem vyšší počet nemovitostí - bylo jich více než 160. Vyplynulo to z kompletního výpisu posledního Arenbergerova majetkového přiznání, které deníku poskytlo ministerstvo zdravotnictví.
Sám Petr Arenberger původně rozsah svého majetku zlehčoval. „Každý si představí, že mám někde 50 baráků, tak to není, jsou to prostě kousky políček, které jsou rozprostřeny někde na Mělnicku,“ řekl 19. května 2021 pro CNN Prima NEWS.
„Můj pradědeček a dědeček byli velkostatkáři. Za komunistů jim to znárodnili, maminka byla kvůli tomu ve vyšetřovací vazbě. Teď se nám to podařilo zase zpátky zrestituovat, po rodičích jsem to zdědil, něco jsem dokoupil. No a jsem zase špatnej,“ vysvětloval pak ve videu, které zveřejnil na sociální síti.
@janofmoravia Ano, většinu pozemků jsme jako rodina dostali zpět v restitucích. Tehdy jsem nevěděl, že to bude pro někoho zase problém. https://t.co/NfEGVIpXg3
