V Česku meziročně ubylo majetkových i násilných trestných činů, naopak přibylo mravnostních činů a trestných činů páchaných v kyberprostoru. Nejčastěji jsou zločiny v kyberprostoru majetkové skutky, loni jejich počet vzrostl o 1,5 tisíce na 9 518, přičemž objasnit se policistům povedlo čtvrtinu.
Nejvíce zločinů páchají lidé v Praze a Moravskoslezsku
Pokles kriminality zaznamenala policie loni ve všech krajích, nejvíce trestných činů evidovala v Praze a v Moravskoslezském kraji, nejméně v Karlovarském kraji, kde policisté zaznamenali největší rozdíl, meziročně tam klesl počet trestných činů o 15,1 procent na 3 754 skutků.
Mezi hlavní důvody celkového poklesu patří podle mluvčího policejního prezidia Ondřeje Moravčíka loňská opatření proti šíření epidemie nemoci covid-19, optimalizace statistik, změna hranice škody u trestných činů na deset tisíc korun a také lepší práce policistů.
I když kriminalita klesla, zaznamenala policie růst škod způsobených trestnou činností. Z předloňských 16,7 miliardy stouply škody na 21,3 miliardy korun. Objasněnost trestných činů loni vzrostla o jedno procento na 57,3 procenta.
Majetková kriminalita byla stejně jako v minulých letech nejčastějším druhem trestných činů, loni policisté evidovali 77 562 majetkových skutků, o 4,5 tisíce méně než v roce 2020. Významný nárůst, téměř o polovinu, ale policie zaznamenala u krádeží vloupáním, opačný trend evidovala u krádeží prostých.
Méně trestných činů bylo loni i v kategorii násilné či hospodářské kriminality. Loni policisté evidovali 105 vražd, o 25 méně než v roce 2020, uvedlo policejní prezidium. Neobjasněných zůstalo pět z nich.
Hledá se nový policejní prezident. Mezi zákonem definovanými funkcionáři |
Naopak mravnostních trestných činů přibylo o 444 na 3 049 skutků. Příčinou nárůstu je podle Moravčíka lepší vyhledávací činnost policie či medializaci případů známých osobností, která je spojena s větší ochotou obětí podobné případy oznamovat. Za nárůstem ale také stojí masivní využívání elektronických komunikačních prostředků zneužívaných pro páchání mravnostní kriminality.
Kriminalita v Česku od roku 2013 klesá, výjimkou byl rok 2019, kdy stoupla o 3,5 procenta. Předtím se naposledy zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii odcházejícího prezidenta Václava Klause. Tehdy počet trestných činů vzrostl o sedm procent na více než 325 tisíc, přičemž více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.
