Expert: Z kohoutku se covidem nenakazíte. Životaschopný není virus ani v kanálu

Tým Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze pod vedením profesora Jana Bartáčka už dlouhé měsíce monitoruje přítomnost RNA viru SARS-CoV2 v odpadních vodách pražských kanalizací. Loni na konci léta v nich experti zachytili jeho zvyšující se výskyt ve vzorcích, a předpověděli tak nástup podzimní vlny. Jan Bartáček přijal pozvání do Rozstřelu, v němž popsal nejaktuálnější výsledky svého výzkumu.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Bartáčkův tým má nejaktuálnější čísla z minulého čtvrtka. Tehdy ještě překvapivě vzorky nezachytily extrémní nárůst varianty omikron. „Od Vánoc jsme naopak zaznamenali významný pokles přítomnosti RNA viru SARS-CoV2 a ještě ani v minulém týdnu nenastal očekávaný nárůst. Ten by se měl objevit až z aktuálních úterních vzorků, na jejichž analýzu teď čekáme.“

Do kanálu s kyblíkem

Profesor z VŠCHT v Rozstřelu podrobně popsal, jak jeho tým vzorky z odpadních vod získává. Rozhodně to neznamená, že se vědci brodí špinavými kanály, kde do kyblíku sbírají páchnoucí exkrementy.

„Vlastní odběry provádějí příslušní pracovníci vodovodů a kanalizací. Ti mají vyškolené lidi, kteří odebírají vzorky. My to děláme jen výjimečně. V případě nátoku na Pražskou čistírnu vod je na místě k dispozici speciální kontejner, což je vlastně místnost s odběrovým zařízením. A tam se dělají odběry celoročně,“ popisuje Bartáček.

V případě menších lokalit, například u škol, jsou odběry komplikovanější a tam se musí vzorky odebírat z šachet přímo v kanalizaci. A právě u škol mohou být odběry z odpadních vod mnohem efektivnější a často i levnější než plošné antigenní testy.

Pokud by se ze školní kanalizace odebraly vzorky dvakrát týdně, následné rozbory okamžitě odhalí, zda jsou ve škole nakažení žáci nebo učitelé. Následné PCR testy pak mohou cíleně odhalit ohnisko nákazy.

Podobný pilotní projekt se podle Bartáčka ve spolupráci s VŠCHT uskutečnil v městské části Praha 9 a Lysolaje. „Například na jedné škole se neočekávalo, že má nějaké nakažené žáky, případně jen nízké počty. My jsme získali vzorky z kanalizace a cítili jsme zvýšené koncentrace. V tu chvíli se škola otestovala plošně PCR testy a zjistilo se, že je tam 2,5 procenta nakažených. Přitom ve stejnou dobu našly antigenní testy skutečně pouze mizivé počty nakažených.“

Varovali jsme před podzimní vlnou

Experti z VŠCHT získali pozornost veřejnosti na konci loňského léta, kdy z odpadních vod zjistili, že v pražské kanalizaci roste koncentrace kopií RNA viru SARS-CoV2. Příslušné úřady ale podle Bartáčka nedbaly varování a nezabránily příchodu výrazné podzimní vlny.

„Z pohledu státních institucí v té době příliš vážně tahle problematika brána nebyla,“ posteskl si profesor z VŠCHT. „Řada epidemiologů byla skeptická k tomu, že bychom mohli dosáhnout takové přesnosti a že by naše data mohla k něčemu být. To se začíná měnit až teď. Pan ministr Válek už zmínil, že je třeba monitoring odpadních vod zavádět. Navíc už máme rozběhnutou spolupráci s Prahou 9,“ doplňuje.

Jan Bartáček v Rozstřelu hovořil i o tom, zda se může virus SARS-CoV2 vyskytovat v kohoutkové vodě. Podle něj je to prakticky nemožné. „Technologie, celý proces přípravy pitné vody i skladování v podstatě na téměř 100 procent znemožňují to, že by se životaschopný virus dostal do pitných vod.“

„To už je pravděpodobnější, že se nalezne životaschopný virus v odpadních vodách. Ale ani v tomto případě nic nenasvědčuje tomu, že by to tak bylo. Zjišťovali jsme to my a podobné experimenty probíhaly i v zahraničí. Takže ani odpadní, natož pitná voda nejsou nebezpečné,“ ujišťuje Bartáček.

Pitná voda jako výsada ČR

Podle něj je pitná voda v Česku naší velkou výsadou. „Se západní Evropou jsme jedním z mála míst na světě, kde se dá pít z kohoutku tak kvalitní voda. Máme velmi dobrou vodu. Samozřejmě se neustále provádí monitoring její kvality, občas se někde nadlimitní koncentrace různých látek najdou, ale je to tak každoročně do dvou procent testů.“

„Pokud jde o rozdíly mezi jednotlivými městy nebo kraji, tak tam není zásadní rozdíl geografický, ale spíše ve velikosti měst a obcí. Liší se různé vodárenské systémy. Samozřejmě ty velké se hlídají podstatně intenzivněji, lépe se řídí a mají velmi kvalitní obsluhu, narozdíl od nejmenších systémů,“ míní profesor z VŠCHT.

Problém pak mohou představovat rozvody v konkrétních budovách. „Pokud stojí voda v rozvodech nějaké starší budovy celou noc nebo několik dní, tak se do určité míry může její kvalita o něco zhoršit.“

Bublinky přítomné ve sklenici vody natočené brzy ráno nebo po víkendu však nemusí znamenat, že by tato voda musela být závadná. „Nejspíš jsou to bubliny vzduchu, který se v ní rozpustí při určité teplotě a při nějaké době stání. Ty se pak relativně rychle uvolňují. Ale není to vážný problém a voda je v pořádku,“ uzavírá profesor z VŠCHT.