Rok 2021 byl s průměrnou teplotou 8 stupňů Celsia ve srovnání se statistikami z posledních čtyřiceti let v normě, šlo ale o druhý nejchladnější rok v posledním desetiletí, uvedl začátkem ledna Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jde tak o změnu oproti minulým sedmi rokům, kdy byly teploty nadprůměrné. Každý z předchozích pěti, tedy roky 2015 až 2020, patřily mezi nejteplejší v moderní historii.
Jeden méně teplý rok neznamená změnu nastoleného trendu globálního růstu teploty, ke kterému dochází i v České republice. Na našem území se průměrná roční teplota dlouhodobě zvyšuje, od šedesátých let se oteplilo téměř o dva stupně a tempo růstu je dvakrát vyšší než je světový průměr (cca 1 stupeň Celsia oproti roku 1961).
Infografika Průměrná roční teplota v ČR od autora Fakta o klimatu, licencovaný pod CC BY 4.0.
Se zvyšováním teploty se pojí častější suchá období. „Pokud se dříve oteplí, vegetace začne růst dříve, vyčerpá se voda z půdy a není dostatek srážek, tak může v květnu nebo v červnu docházet k vážným problémům,“ vysvětluje klimatoložka a fenoložka Lenka Hájková z oddělení biometeorologických aplikací ČHMÚ a dodává, že při vyšších teplotách nastává větší výpar vody z krajiny.
Zásadní pro vznik sucha je také rozložení srážek. Statistiky říkají, že roční úhrn srážek je sice na našem území stále podobný, s klimatickou změnou jsou ale srážky méně časté a zároveň intenzivnější. „V poslední době sledujeme výrazně častější extrémní jevy, tedy, že velké množství srážek dopadne na povrch v kratším časovém úseku například ve formě přívalového deště a pak následuje dlouhé období sucha,“ říká expertka z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze Kateřina Černý Pixová.
Hrozba pro zemědělce
Dle slov Hájkové sice voda v půdě aktuálně nechybí, ale s postupující klimatickou změnou může v České republice sucho udeřit znovu. Tento scénář zažili zemědělci v minulých letech. Mezinárodní tým vědců, který spolupracoval s Ústavem výzkumu globální změny české Akademie věd zjistil, že sucho ve střední Evropě mezi roky 2015 a 2018 bylo nejzávažnější za posledních 2110 let. Sucho tehdy zasáhlo celé území České republiky.
Sucho má na zemědělskou produkci zásadní vliv. Kompenzace vyplacené v důsledků sucha násobně převyšují ostatní škody způsobené například mrazem či povodněmi. V roce 2017 byly jako kompenzace ztrát z důvodů sucha vyplaceny přibližně 2 miliardy korun.
Kateřina Černý Pixováexpertka na zemědělství z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze
|
„Sucho v minulých letech zasáhlo všechny zemědělce, ale řekl bych, že více ty konvenční,“ sdělil Jiří Prachař, zakladatel a vedoucí projektu Farmářská škola, který učí české zemědělce šetrnému přístupu k půdě. Sám sucho zažil, když pracoval na ekologické farmě v Německu, kde sice museli kvůli nedostatku vody významně investovat do závlah, avšak díky bohatým osevním postupům si poradili se suchem dle jeho slov lépe.
„Sucha nás také zasáhla, ale musím říct, že rozdíl ve výnosech nebyl tak markantní. Dlouhodobě máme výnosy poměrně stabilní,“ popisuje své praktické zkušenosti spolumajitel firmy Probio, ekozemědělec Martin Hutař.
S častějším suchem a méně pravidelnými srážkami musejí zemědělci do budoucna počítat a úměrně tomu by měli upravit zemědělské postupy, shodují se experti.
Nepřipravená krajina
Olej do ohně přilívá degradovaná půda. Současný většinový způsob zemědělské produkce a kondice půdy hraje suchu do karet. „Celkovou vodní bilanci v krajině ovlivňuje i její stav. Zejména pak stav půdy. Zdravá, živá půda s optimální strukturou dokáže pojmout obrovské množství vody a snadněji odolá i extrémním vlivům. Vlivem stávajícího způsobu hospodaření však není většina půdy v tomto ‘zdravém’ stavu,“ komentuje Černý Pixová.
Expert na zemědělství z Hnutí Duha Martin Rexa poukazuje, že krajina vlivem nešetrného zacházení dlouhodobě ztrácí schopnost zadržovat vodu a není tak připravená na vyšší teploty a méně četné srážky.
Naše krajina a půda nejsou vůbec připraveny na klimatickou změnu, jejímž jedním z hlavních projevů je a bude právě sucho. Máme zde obrovské bloky polí, které nejsou oddělené krajinnými prvky, a chybí tedy bariéry pro zadržování vody. Půda postrádá kvůli nedostatku organické hmoty a nadpoužívání chemie schopnost vodu zadržovat. Z místo více než 8 miliard kubíků vody je schopna zadržovat jen 5.
Martin Rexakoordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha
K degradaci půdy dochází celosvětově. Podle poslední zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu jsou erozní procesy v průměru 10 až 20 krát rychlejší než procesy, které půdu tvoří. To v praxi znamená, že živou půdu postupně ztrácíme před očima. V Česku ohrožuje polovinu půd střední až silná eroze, uvádí Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy.
Odborníci poukazují, že klíčově je, aby voda v krajině zůstávala a půda se stávala živější. „Vodu v půdě musíme zadržovat, jelikož české zemědělství je na atmosférických srážkách závislé,“ komentuje Hájková z ČHMÚ.
Meze, které slouží k zadržování vody u Vizovických vrchů.
Konkrétní postupy zadržování vody přibližuje odbornice Černý Pixová. „Kromě zvýšení možností infiltrace optimální strukturou půdy je nutné do krajiny dostat prvky, které zpomalují odtok vody z krajiny: mokřady, které dokážou nasát velké množství vody a zásadně také pozitivně ovlivňují její kvalitu, drobné vodní prvky dobře distribuované v krajině, remízky, cesty či další liniové prvky, které zpomalí povrchový odtok vody.“
Zemědělci by dále dle odborníku měli mít vlastní závlahové systémy, či pěstovat plodiny, které jsou vůči suchu odolnější.
Oživení půdy
Někteří z českých zemědělců se směrem, o kterém hovoří oslovení odborníci, vydávají. „V reakci na změnu klimatu využíváme agrolesnické systémy jako jsou remízky, stromy a keře mezi poli, které pozemek ochlazují a zadržují vodu,“ popisuje zemědělec s dlouholetou praxí Jiří Prachař.
Benefity Prachař spatřuje i v odlišném přístupu ke hnojení. „V konvenčním zemědělství se plodiny hnojí povětšinou minerálně. Takto hnojenou rostlinu nemotivujete k tomu, aby rozvíjela svůj kořenový systém. V ekologickém zemědělství nehnojíme primárně rostlinu, ale samotnou půdu a rostlina je nucena si sama živiny v půdě hledat. Díky tomu má větší kořenový systém a dokáže si s obdobím sucha mnohem lépe poradit.“
Minerální hnojiva nepodporují půdní život, půda ztrácí na humusu a srážky po ní stečou jako po střeše. Naopak živá, humóznější půda funguje jako houba, která je schopná vodu lépe zadržovat a vsakovat.
Jiří Prachařzemědělec a vedoucí programu Farmářská škola
Slova Prachaře potvrzuje i jeden z prvních českých ekologických zemědělců Martin Hutař. „Ekologické zemědělství tím, že pečuje o půdu tak, aby měla více organické hmoty a byla živější, vede k větší vododržnosti půdy, která pak lépe odolává nepravidelnému počasí a srážkovým deficitům.“
Zvýšenou aplikaci organické hmoty do půdy pro zlepšení zadržení vody na místě zmiňují i odborníci v publikaci Současný problém sucha v ČR z roku 2019. Náklady na plošnou aplikaci tohoto opatření by podle nich činily desítky miliard.
Prachař tvrdí, že ekologické postupy mohou vést nejen ke kvalitnější půdě, ale i ke snížení úniku skleníkových plynů. V České republice je sektor zemědělství zodpovědný za necelých 7 procent emisí, celosvětově je v souvislosti s využíváním půdy spojena téměř čtvrtina vypuštěných skleníkových plynů, které oteplují atmosféru, uvádí IPCC.
Rozhodují peníze
Odborníci říkají, že zemědělci nejsou většinou ti, kteří krajinu chtějí ničit. Šetrný způsob hospodaření se jim ale často ekonomicky nevyplácí. „Není to tak, že by konvenční zemědělství nebylo subvencováno. Jediná otázka je, co po zemědělství vlastně chceme. Myslím, že by stát měl podpořit environmentální funkce, které má půda plnit, tím totiž ušetříme za spoustu škod, ke kterým jinak bude docházet,“ uvedl Hutař.
Češi mění jídelníček kvůli ochraně přírody. Hovězí má mizet z talířů |
Průkopník ekologického zemědělství Prachař dodává, že šetrným způsobem je možné hospodařit i na větších plochách. „Existují podniky, které mají tisíce hektarů, velkou techniku a zároveň hospodaří ekologicky.“
O ekologickém zemědělství se v posledních měsících hovoří v souvislosti s programem Společné zemědělské politiky EU na roky 2023 až 2027. Resort pod novým vedením ministra Nekuly rozhodl o nastavení části dotací právě ve prospěch ekologických zemědělců. Proti rozhodnutí vlády se opakovaně vymezila Agrární komora a Zemědělský svaz, kterým především vadí zastropování dotací pro velké podniky.
Po rozsáhlých protestech je v plánu jednání pracovní skupiny se zástupci komory a svazu, na které ministerstvo zemědělství představí změny ve strategickém plánu.
Ambice vlády
„Ochrana a zadržování vody v krajině jsou pro Ministerstvo zemědělství zásadní prioritou,“ uvedl pro iDNES.cz tiskový mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Na opatřeních chce resort spolupracovat s ministerstvem životního prostředí a plánuje zavést zcela nová opatření v rámci takzvaných režimů pro klima a životní prostředí.
„Cílem tohoto nového nástroje je podpořit zemědělské postupy se zaměřením na oblasti klimatu a životního prostředí, protože zemědělci mají zásadní úlohu v boji proti změně klimatu, při ochraně životního prostředí, krajiny a biologické rozmanitosti,“ sdělilo ministerstvo.
Kabinet Petra Fialy zamýšlí omezovat monokultury. „Krajině chceme pomoci ještě více snížením maximální výměry jedné pěstované plodiny na deset hektarů primárně v místech, kde je eroze. Tento postup by byl pro zemědělce, s ohledem na potřebu chránit půdu před erozí, povinný. Na ostatních pozemcích chceme tento postup nabídnout jako motivaci,“ sdělilo ministerstvo.
Vody je teď dost, suchých roků však bude přibývat, upozorňuje hydroložka |
Vláda chce podpořit pozemkové úpravy, které povedou k zpomalení půdní eroze. Mezi ně řadí například zlepšování bilance organické hmoty v orné půdě či udržování ploch trvalých travních porostů a také vyčleňování neprodukčních ploch na orné půdě. „Ročně na to vyčleníme nejméně 3 miliardy korun,“ doplnil Bílý.
Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa ambice vlády vítá, avšak konkrétní návrhy změn zatím nezaznamenal. „Je přitom zřejmé, že pro naplnění svých vládních cílů bude muset vláda udělat výrazné změny.“ V nastavení dotací, ke kterému se kabinet plánuje uchýlit, zatím postrádá signál k výraznému navýšení ambic u takzvaných ekoschémat, které by dle něj měly přispět k přechodu českého zemědělství k udržitelnějšímu hospodaření.
Oba oslovení zemědělci chtějí s hodnocením vyčkat, dokud vláda sliby nerealizuje. „Slova mě zatím nevzrušují, uvidíme, jaké budou konkrétní činy,“ dodává na závěr zemědělec Hutař.
VÝVOJ SUCHA 2014-2019Současné dlouhé období sucha velmi pozvolna započalo již v roce 2014, kdy však ještě jeho projevy nebyly významné, případně téměř žádné. První vrchol suchého období tak nastal až během velmi teplého a suchého letního období 2015. Období s nedostatkem srážek v červenci a srpnu 2015 bylo doprovázeno vlnami extrémně vysokých hodnot teploty vzduchu (často i nad 35 °C). Na některých vodních tocích bylo dosaženo historických průtokových minim, případně došlo k jejich úplnému vyschnutí. Vláhy v půdě bylo také velmi malé množství a výrazně zaklesly i hladiny podzemních vod. Sucho vyvrcholilo ve 32. a 33. týdnu, ale hladiny podzemních vod zůstaly podnormální i nadále. V roce 2016 sucho pokračovalo, především podzemní vody místy zaklesly ještě více než v roce 2015, a také povrchové vody, zejména v povodí Labe, klesaly opět na historická minima. Rok 2017 již nebyl z hlediska sucha tak extrémní, ale suché období pokračovalo dál, a to hlavně opět na podzemních vodách a v některých regionech i na povrchových vodách. V roce 2018 suché období vygradovalo. Tento rok byl jako celek teplotně mimořádně nadnormální, nejteplejší od roku 1961. Zároveň byl srážkově silně podnormální, stejně jako sněhové zásoby v zimním období 2017/18. V důsledku vysokého výparu docházelo k nedostatku půdní vláhy a poklesu průtoků ve vodních tocích opět až k historickým minimům. Období malých průtoků navíc trvalo velmi dlouho, od letních měsíců až do zimy! Z hlediska podzemních vod můžeme rok 2018 hodnotit jako nejsušší od začátku systematického pozorování, tj. od toku 1971. Vydatnosti pramenů se na silně až mimořádně podnormální hodnoty dostaly v červenci a hladiny v mělkých vrtech v srpnu. Tento stav také přetrval až do konce roku 2018. Hydrologické sucho v roce 2018 svými parametry ještě překonalo rok 2015! Rok 2019 již nebyl z pohledu jednotlivých projevů sucha tak extrémní, ale zejména sucho na podzemních vodách pokračovalo i nadále. Z hlediska agronomického sucha a sucha na povrchových vodách byl velmi důležitý chladný a deštivý květen. Poté již v letních měsících nedošlo k takovému prohloubení sucha jako v předešlých letech. Zimní sezona 2019/20 byla opět v nižších a středních polohách velmi chudá na sněhovou pokrývku, ale alespoň se zejména v únoru vyskytlo velké množství srážek, a tak to na rychlý nástup sucha nevypadalo. Již v březnu ale srážky ustaly a v dubnu se téměř nevyskytovaly, a tak se sucho opět velmi rychle obnovilo, a to ve všech jeho podobách. Stupňovalo se cca do 18. týdne, a poté dorazila podobná změna jako v roce 2019. Měsíce květen a červen byly srážkově velmi bohaté, a tak bylo sucho přerušeno. V dalších týdnech se srážky vyskytovaly především v jihovýchodní polovině území, a tak se sucho v severozápadní polovině území, i vlivem vysokých teplot a vysokého výparu, znovu prohlubovalo. |
