Zásadní změnou bude větší kontrola nad velkými digitálními platformami. To jsou takové, které mají alespoň 45 milionů uživatelů. V případně Facebooku i ostatních nové nařízení umožní přístupnost tamních dat i pro ostatní.
„Velké firmy budou mít povinnost interoperability, musí otevřít své databáze. Můžete si tak založit ‚Ksichtbook‘ a zobrazovat sociální síť nově a jinak. A zároveň zůstat ve spojení s přáteli, co na Facebooku máte,“ vysvětlil přínos návrhu europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa.
Stínová zpravodajka nařízení Dita Charanzová (ANO) vysvětluje smysl nařízení v kultivaci digitálního prostředí. „Co je nelegální offline, musí být nelegální i online. Velcí hráči musí dělat víc pro odstraňování nelegálního obsahu. Také návrh zakáže manipulativní praktiky. Například Ryanair a jeho prodej letenek, kdy se navíc ptá ‚Opravdu nechcete pojištění?‘,“ řekla Charanzová.
Za další přínos považuje povinnost pro platformy analyzovat vlastní dopad na děti. „Jde například o TikTok, kde se děti dostávají k materiálům například zobrazujícím bulimii. Platformy budou mít víc zodpovědnosti. Také musí skončit cílená reklama na děti,“ vyložila.
Podle Václava Macha, výkonného ředitele profesní asociace Unie vydavatelů, však regulací navrhovaná cenzura příspěvků uživatelů sociálních sítí ze strany velkých digitálních platforem, která je zdůvodňovaná požadavkem na odstraňování závadného obsahu, nesmí v žádném případě omezit svobodu tisku, ani dosah a šíření článků a příspěvků publikovaných přímo evropskými vydavateli.
Na toto riziko přitom po celou dobu projednávání DSA vydavatelé až doposud marně upozorňovali. Může jej tedy nyní vyřešit pouze přijetí vhodného pozměňovacího návrhu.
Charanzová: S velikostí má růst zodpovědnostOčekáváte hladké přijetí? Jednotlivé členské státy měly na Evropské radě k návrhu řadu výhrad. Například Německo se bojí, aby návrh nebyl zneužit k cenzuře. Jak to ošetříte? Co řešíme také, ale méně, je škodlivý obsah. To se týká dezinformací a svobody projevu. Myslím, že jsme našli dobrou rovnováhu, ale záleží, co s tím udělají pozměňovací návrhy. Francie by třeba ráda šla dál a postihovala veškeré dezinformace na internetu a co se stáhne ve Francii, by se muselo stáhnout úplně všude. Já si myslím, že tak jak je internet v tuhle chvíli svobodný, což je podle evropských principů svobody projevu a myšlení, to bychom měli zachovat i na internetu. Šla jsem proti filtrování obsahu a sešněrování podmínek. Ale platformy musí dělat víc, jako například vidíme teď, kdy začaly stahovat antivaxerské kampaně. Rozhodně nebudeme zasahovat do svobody projevu. Francouzi navrhovali, že přihlášení na Facebook bude třeba přes občanku. To naštěstí neprošlo. Mají se české internetové firmy bát, že jim EU překazí podnikání? |
Změna se dotkne i internetových tržišť. Nově budou muset znát identitu všech prodávajících, nejen jim poskytovat prostor. Tato část může ovlivnit nejen klasická tržiště, ale například i služby typu Booking.com nebo AirBnB.
„Zmizí také šmírovací reklamy. Například po svatbě vám nebudou vyskakovat reklamy na děti. V prohlížečích bude nově tlačítko, které cílení reklam vypne. A také, pokud vám někdo z internetu nějaký obsah odstraní, bude nově možné se domáhat nápravy,“ doplnil praktický dopad Peksa.
Hrozba přeshraničních tahanic
O stahování nelegálního a závadného obsahu na internetu by bylo možné žádat i přeshraničně. „Pokud by byl definován příliš vágně, může to vést až k cenzuře. Například v Česku budete kritizovat Orbána a Maďaři po vás budou chtít, abyste tento obsáhl stáhli,“ upozornil na riziko Peksa. Stínová zpravodajka Charanzová ale v rozhovoru pro iDNES.cz (najdete zde) ubezpečila, že do svobody projevu DSA nezasáhne.
Nařízení vs. směrniceAkt o digitálních službách je navržen jako takzvané nařízení. To znamená, že pravidla, na kterých se Evropský parlament a Evropská rada dohodnou, budou platit na celém území Unie stejně. Nižším legislativním aktem je směrnice. Ta stanovuje jen konkrétní cíl, ke kterému se má dojít. Praktická pravidla ale pak nastavují národní parlamenty individuálně. |
Možnost přeshraničních sporů potvrdila redakci advokátní koncipientka Kristýna Sekyrová z advokátní kanceláře Sedláková Legal.
„Teoreticky to možné je, pokud bude obsah opravdu shledán nelegálním podle relevantních předpisů. V nařízení jde ale především o rovnou ochranu všech občanů Unie tak, aby opatření proti nelegálnímu obsahu byla jednotná bez ohledu na místo podnikání platformy,“ vysvětlila význam nařízení DSA Sekyrová.
Podle ní navíc bude možné daný obsah zablokovat jen lokálně.
„Navíc musí oznamovatel doložit důvod, proč dané informace považuje za protiprávní. Například odkazem na podmínku používání služby, národní legislativu nebo jiný titul platný na území státu, kde se stažení domáhá,“ doplnila.
Jakékoliv stažení obsahu navíc bude přezkoumatelné a to i soudně. „Kromě toho mohou uživatelé spor řešit nástrojem dané platformy či mimosoudně. Uživatel má hlavně získat snadno dostupnou, rychlou, účinnou a bezplatnou právní ochranu proti rozhodnutí online platformy odstranit jeho obsah,“ sdělila Sekyrová.
Zablokovala někdy nějaká platforma váš obsah na internetu?
I v této části se ovšem skrývá potenciální problém. „Výzkumy a statistiky ukazují, že v mnoha případech není tento mechanismus potřebný, každá významná online platforma má funkční interní mechanismus pro vyřizování stížností a umožňuje i odvolání. U mimosoudních řízení hrozí náklady na standardizaci úrovně i zajištění nestrannosti a vymahatelnosti rozhodnutí,“ varovala advokátka.
Praktičtější by podle ní bylo modernizovat stávající soudní infrastrukturu. „Například provést změny ve stávajícím systému, které by řešily potřeby soukromých osob účinně se domáhat svých práv v těchto případech. Jedním z příkladů by mohlo být například zavedení online soudních jednání, které se osvědčily i v souvislosti s celosvětovou pandemií. Dalšími nástroji by mohlo být snížení soudních a advokátních poplatků za taková řízení, právní pomoc nebo možnost pověřit určité neziskové organizace nebo sdružení podáváním žalob na základě pověření uživatele,“ navrhla.
Další osud DSA
Akt o digitálních službách se k hlasování v Evropském parlamentu dostal ve čtvrtek. „Jsem ráda, že Evropský parlament schválil dodatečné opatření na větší ochranu dětí. Platformy díky tomuto návrhu budou muset analyzovat obsah ve vztahu k dětem a zmírňovat veškerá rizika vůči této skupině,“ komentovala výsledky stínová zpravodajka Charanzová.
Nařízení nyní čekají další hlasování v EP i v Evropské radě. Pokud ve všech institucích projde, mohl by začít platit během roku 2024.
