Název Türkiye už používají provládní turecká média, tisková agentura Anadolu, úřady, ministerstvo zahraničí a třeba i turecká ambasáda v Praze. Kabinet také před několika týdny spustil reklamní kampaň, která má změnu dostat do povědomí turistů.
Odmítat jméno Czechia je jako neuznávat státní vlajku, říká lingvista Krejčí |
Nyní Turecko podle informací listu Middle East Eye (MEE) přikročilo k dalšímu kroku. V příštích týdnech údajně požádá Organizaci spojených národů (OSN) o registraci nového oficiálního jména země.
Místo anglického „Turkey“, francouzského Turquie či německého Türkei by to tak bylo „Türkiye“, jež se používá v turečtině. „Přesné načasování změny ještě vláda zvažuje, ale celý proces už běží,“ uvedl jeden z tureckých představitelů.
Mluvčí OSN pak potvrdil, že Turecko už organizaci oslovilo a sondovalo, jaký by byl postup. Oficiální komunikace však ještě neproběhla, dodal. Problém by podle některých mohl nastat s písmenem „ü“, protože nepatří do základní abecedy. To by se však prý dalo případně vyřešit používáním jednoduchého „u“.
S nápadem říkat své zemi i ve světových jazycích tak, jak ji nazývají samotní Turci, přišel koncem loňského roku prezident Erdogan. „Türkiye nejlépe reprezentuje a vyjadřuje kulturu, civilizaci a hodnoty tureckého národa,“ prohlásil.
Obchodníky zároveň vyzval, aby i své zboží – třeba bavlněné oblečení, které se hojně prodává ve světových řetězcích s módou – označovali tureckým názvem. Místo „Made in Turkey“ mají psát „Made in Türkiye“.
Hloupý pták...
Turecko není jedinou zemí, která v minulosti požádala o změnu názvu. Z Makedonie se stala Severní Makedonie, vojenská junta pak kdysi přešla od Barmy k Myanmaru. Ani Nizozemsko už oficiálně není Holandsko. Africké Svazijsko se zase již téměř čtyři roky jmenuje eSwatini.
Pro další příklad nemusíme chodit tak daleko. „Uvést zvolené jméno do mezinárodní arény je jedna věc, přesvědčit ostatní, aby ho používali, je věc druhá. Česká republika v roce 2016 zkrátila své jméno na Czechia, ale to se nikdy doopravdy neujalo,“ připomíná MEE.
A důvod, proč se Erdogan ke změně rozhodl? Kromě snahy dál posílit v Turcích národní sebevědomí za ní stojí i jeden druh drůbeže. Konkrétně krůta. Ta se totiž v angličtině řekne úplně stejně jako Turecko. Teorie o tom, jak k tomu došlo, jsou různé.
Podle jedné se „Turkey coq“ (v překladu turecký kohout) říkalo ptákům, kteří se na stoly evropských strávníků dostávali ze západní Afriky přes turecký Istanbul. A když pak britští kolonizátoři v Americe spatřili krůty podobné tomuto ptactvu, automaticky i jim říkali „turkey“.
Druhá teorie mluví o tom, že se kdysi veškeré zboží, které zákazníkům dodávali turečtí obchodníci, označovalo jako turecké. Ať už šlo o perské koberce nebo indickou mouku. A stejně to prý bylo i se zmíněnou drůbeží.
Ať už to bylo jakkoliv, jmenovat se stejně jako oblíbený pokrm Američanů na Den díkůvzdání mnohé Turky uráží. „Xenofobní a islamofobní útoky často přirovnávají Turecko ke krocanovi. Je důležité zachovat pověst naší země,“ míní například novinářka provládní televize TRT Meryem Ilayda Atlasová.
Právě její pracoviště se už loni návrhem na přejmenování země zabývalo a v této souvislosti připomnělo, že se v anglických slovnících slovo krůta v přeneseném významu vykládá jako „hloupý či pošetilý člověk“ nebo „něco, co drtivě pohoří“.
Erdogan vytáhl do boje proti pouličním psům. Odvádění pozornosti, zuří kritici |
Proti tomu, co píše web Thesaurus, je však „hlupák“ ještě lichotka. V seznamu synonym se tam objevuje třeba „ptačí mozek“, „osel“, „pitomec“, „kretén“, „mamlas“, „imbecil“ nebo „trdlo“.
Turecký historik, který s reportéry MEE mluvil pod podmínkou anonymity, poukazuje na to, že se jméno Turkey používá už roky a nikdy ho nikdo nechtěl měnit, byť tu posměšky o krůtách byly vždy.
„Ve třicátých letech minulého století se sice v tisku kvůli tomu objevovala kritika Západu, ale nikdo se s tím nesnažil něco dělat,“ popisuje. „Toto jméno je v Evropě celá staletí. Už dávno před pádem osmanské říše tak této oblasti říkali Italové,“ upozorňuje.
Pouhé odvádění pozornosti, říkají kritici
Turecká ekonomika se už roky potácí v ekonomické krizi, lira volně padá a inflace byla v prosinci na 36 procentech. Nelogické kroky vlády, která se situaci snaží řešit především škrcením úrokové míry, se už promítají do života většiny Turků.
Ti nevídaně chudnou a před státními obchody s dotovanými cenami potravin se tvoří dlouhé fronty. Lidé už si nemohou ani zdaleka dovolit to, co dřív. Kvůli nekončící pandemii navíc do země stále nejezdí turisté, na nichž je Turecko závislé.
Ať mi radši Alláh zláme obě ruce. Chudnoucí Turci se odvracejí od Erdogana |
Příští rok Turky čekají prezidentské a parlamentní volby a Erdogan tak potřebuje zaujmout, aby si post udržel. I jeho popularita totiž ruku v ruce s životní úrovní tureckých občanů strmě klesá.
Jedním z témat, kterými prezident podle kritiků odvádí pozornost od zoufalé situace v zemi, je proto i přejmenování Turecké republiky. „Je to ztráta času. Měli bychom se soustředit na důležitější problémy,“ míní historik.
Také poslanec za opoziční Republikánskou lidovou stranu (CHP) Unal Cevikoz věří, že přecitlivělost kvůli nějakým vtípkům o krůtách není na místě. „My zase těmto ptákům v turečtině říkáme Hindi, protože si je spojujeme s Indií. Myslím, že je to ztráta času,“ říká.
„Budeme teď používat Türkiye i v ruštině, která nepoužívá latinku?“ diví se politik. Poukazuje také na to, že každá země si ve vlastním jazyce říká jinak, než jak je známá ve světě. „Řecko si říká Hellas, Arménie Hayastan, Švýcarsko Helvetica. Nikdo z nich se nesnaží změnit své anglické jméno.“
Ani prosazované Türkiye však není tak „čistě“ turecké, jak by si Erdogan přál. „Türkiye vychází z italského ‚Turchia‘ či francouzského ‚Turquie‘, což znamená země Turků,“ uvádí podle MEE turecký etymologický slovník. Zda se jméno zavede i v seznamech OSN, se ukáže v nejbližších týdnech.