„Čelíme obrácenému druhu vojenské technické revoluce,“ tvrdí Bagge, který u českého vojenského zpravodajství řeší příchod nastupujících a převratných technologií, takzvaných Emerging & Disruptive Technologies.
Zatímco minulé revoluce ve vojenství se přelévaly z bojiště do civilního sektoru a měly buď přímý dopad na výsledek daného konfliktu, nebo přijetí vojenských technických výhod v civilním životě, trend dneška je přesně opačný.
Nové technologie přinášejí soukromí a nevojenští, nevládní aktéři a státní sféra včetně armád i široká veřejnost se v každodenním životě potýkají s technologiemi vojenské úrovně, které ale byly vyvinuty a primárně používány komerčním sektorem. Od zavádění umělé inteligence a strojového učení přes biometrické senzory a kvantové počítače až po autonomní systémy nebo nové chytré materiály.
„Státy byly v oblasti technologického rozvoje nahrazeny soukromými subjekty, které drží klíče k informačnímu toku a převratným technologiím. A ty jsou často představeny široké veřejnosti dříve, než se s nimi mají státní orgány vůbec možnost seznámit, natož na ně reagovat” konstatoval Bagge.
Armáda vsadí na roboty a lasery. Nepotřebujeme jenom železo, varoval Opata |
Jejich dostupnost a „duální“ využití, tedy v civilním i vojenském sektoru, jim pak dává nebezpečný potenciál ovlivňovat konkurenceschopnost na bojišti a změnit povahu válčení. Ostatně v celé historii lidstva představovalo zavedení nových zbraní či technologií zásadní taktickou výhodu na bitevním poli.
Nová generace technologií se podle Baggeho v následujících letech dostane do takového stadia vývoje a nasazení, že v mnoha ohledech promění fungování celé společnosti. Přelomové technologie mají navíc potenciál zásadně proměnit bezpečnostní prostředí a podobu budoucích konfliktů a zpravodajských aktivit včetně tradičního chápání mezinárodní bezpečnosti, obranyschopnosti a strategické převahy.
Hledat hrášek v zelené džungli
Technologický rozvoj podle Baggeho mění podstatu práce zpravodajských služeb. Má totiž přímý vliv na získávání a ochranu informací. Vývoj je navíc natolik překotný, že nové technologie nejsou pouze přínosem a ulehčením, ale představují i hrozby pro schopnost vůbec zpravodajské aktivity vykonávat.
V minulosti bylo nemyslitelné, aby si soukromá osoba doma prohlížela hodinu staré snímky z družic obíhajícími planetu, navíc zaplacené kreditkou jako službu, stejně jako si objednáváte donášku jídla nebo platíte Netflix.
Bagge předvídá, že ochrana utajovaných informací bude čím dál náročnější s ohledem na nutnost je chránit před invazivními technikami a vyspělými senzory. Kvantové počítače budou schopny dešifrovat informace chráněné dnes špičkovými šifrovacími algoritmy.
Daniel Bagge Pracuje jako stratég Vojenského zpravodajství pro oblast nastupujících a převratných technologií. Zabývá se dopadem moderních technologií na obranu a bezpečnost. Zakládal a vedl Odbor kybernetických bezpečnostních politik Národního centra kybernetické bezpečnosti na NBÚ (Národní bezpečnostní úřad), a posléze byl jeho ředitelem i na NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost). V letech 2018-2021 působil jako cyber atašé ČR ve Washingtonu. Studoval v Praze, Izraeli a Německu. Přednášel na Joint Advanced Warfighiting School v americkém Norfolku i na civilních univerzitách v USA a Evropě. Je autorem knihy o informačních operacích v kyberprostoru. |
Biometrické senzory a v nich zachycená data společně s technologií strojového učení a neurálních sítí zase umožní identifikaci osob na základě biometrických znaků v dnes těžko představitelné míře.
A kosmické technologie a senzory mají potenciál prakticky znemožnit utajení čehokoliv na zemi, na moři, ve vzduchu nebo ve vesmíru. „V minulosti bylo nemyslitelné, aby si soukromá osoba doma prohlížela hodinu staré snímky z družic obíhajících planetu, navíc zaplacené kreditkou jako službu, stejně jako si objednáváte donášku jídla nebo platíte Netflix,” uvedl Bagge.
A obráceně budou mít zpravodajské služby kvůli zrychlení informačního a datového toku nesmírně ztíženou schopnost dodávat představitelům států nebo vojenským velitelům relevantní informace pro správné rozhodnutí včas. Přitom zpravodajská činnost je přímo z podstaty založená na kvalitní analýze a ta čas vyžaduje.
Jestliže dříve bylo cílem získat chráněnou informaci v prostředí, kde informací bylo málo nebo rozhodně řádově méně než dnes, vyhodnotit ji a analyzovat, dnes se podle Baggeho společnost v datech a informacích doslova utápí. A hlavní výzvou se tak stává relevantní data a informace vůbec identifikovat.
„Představte si to jako hru na schovávanou, kdy jste hledali hrášek na travnaté letištní ploše. Dnes je doba spíše taková, že hledáte hrášek v obrovské, zelené zarostlé džungli o rozloze menšího státu,” přirovnal Bagge.
Sestřelení satelitu je jen prvním příkladem
Přitom právě na příkladu zpravodajských služeb je podle něj možné nejnázorněji ukázat, jak vývoj strojů a technologií postupuje. Zatímco v první fázi dnes stroje ulehčují sběr informací a jejich analýzu, v druhé budou ulehčovat rozhodování a ve třetí budou přímo pracovat proti jiným strojům protivníků.
„Tak jak se dříve školili zpravodajci pro sběr a vyhodnocování informací a dat, tak se dnes školí algoritmy,” podotkl Bagge. Připomněl nedávnou první veřejnou přednášku šéfa britské tajné služby MI6 (Secret Intelligence Service), ve které předpověděl, že v následující dekádě, možná dvou, čeká svět významnější technologický pokrok než za posledních sto let.
Konkrétním příkladem zranitelnosti vyplývající ze závislosti na špičkových satelitních technologiích může být podle Baggeho nedávné ruské sestřelení vlastní družice na oběžné dráze.Taková schopnost podle něj mění dynamiku a rovnováhu sil a zvyšuje destabilizační faktor, když pouhé sestřelení nebo poškození satelitu může vést k nedostupnosti celé škály služeb důležitých pro komunikaci, navigaci nebo meteorologii.
Je potřeba si uvědomit, že data jsou digitální DNA každého z nás, zároveň jsou ropou dnešní společnosti, a dokonce i pomyslnou municí do technologických platforem, včetně těch s vojenským určením.
Za velmi znepokojující pak označil stále rostoucí úlohu kyberprostoru a ochrany dat v něm na jedné straně a jejich masivní nelegální „sběr” na straně druhé podle principu Hack now, decrypt later (hackni teď, dešifruj později). I dobře zašifrovaná data jsou totiž zajímavá pro budoucí použití, až výpočetní výkon kvantových počítačů umožní dešifrovat dnes neprolomitelné (z hlediska času a vynaložených zdrojů) šifrovací algoritmy.
Jen umělá inteligence z naší armády špičkovou neudělá, říká generál Šedivý |
Nelegálně získaná zašifrovaná data tak mají svou hodnotu i v horizontu let. V podstatě je možné si nashromáždit data s vysokou přidanou hodnotou pro útočníka a počkat si, dokud nebudou k dispozici řešení, která je zpřístupní a učiní jejich šifrování překonatelným. A kvantová výpočetní technologie toto výhledově umožní.
„Je potřeba si uvědomit, že data jsou digitální DNA každého z nás, zároveň jsou ropou dnešní společnosti, a dokonce i pomyslnou municí do technologických platforem včetně těch s vojenským určením,” dodal Bagge.
Zásadní roli bude stále hrát čas
Mezi rozhodující faktory univerzálními pro všechny bojové operace patří čas. Jak se tempo technologického pokroku zvyšuje, potenciální účinky technologie již podle Baggeho nejsou tím nejdůležitějším faktorem.
Stejně důležitým se stává tempo adaptace, jak rychle lze technologii využít a jak překalibruje vztah mezi akcí a reakcí. Například zavedení spalovacích motorů kdysi přineslo převratné změny do vedení operací, manévrování či transportu sil a tím i změnilo časový faktor v konfliktu.
Nové způsoby komunikace, automatizace či bezprecedentní smyslové vnímání (Unparalleled Sensory Awareness), kdy se vytváří senzory, které dalece přesahují schopnosti lidských smyslů a to i nad rámec technologií, které i dnes jsou již dalece za našimi biologickými dispozicemi, mají pak stejný potenciál. „Schopnost sdílet informace a přemisťovat síly na základě těchto informací může být rozhodujícím faktorem konfliktu,“ míní Bagge.
Mohou dokonce nastat případy, kdy tempo bojových operací vzroste na hranici, kdy obranná akce již bude zbytečná. Technologie, která dokáže zpracovat tuto rychlost informací, ovlivní celý rozhodovací algoritmus a širší vnímání bezpečnosti a obrany ve společnosti.
Čas pro rozhodování se bude nadále zkracovat a osoby s rozhodovací pravomocí budou muset být vybaveny co nejpřesnějšími zpravodajskými informacemi. Rychlost bude klíčová pro poskytování informací velitelům a politickému vedení, i pro potenciální provedení preventivního úderu v kyberprostoru
NATO vymezí mantinely umělé inteligence. Do technologií dá miliardu eur |
„Mohou dokonce nastat případy, kdy tempo bojových operací vzroste na hranici, kdy obranná akce již bude zbytečná. Technologie, která dokáže zpracovat tuto rychlost informací, ovlivní celý rozhodovací algoritmus a širší vnímání bezpečnosti a obrany ve společnosti,” konstatoval Bagge.
Význam algoritmizace lidské činnosti podle něj nelze podceňovat nebo nad ním mávnout rukou jako nad futuristickými sny. Bagge připomněl, že už přes dvacet let je významná část světového obchodu na burze prováděna mimo absolutní kontrolu obchodníků s cennými papíry v rámci takzvaného vysokofrekvenčního obchodování (HFT) v řádu milisekund, tedy prostřednictvím automatizovaných systémů – algoritmů.
„A my nyní jako společnost přemítáme nad etickými aspekty zapojení umělé inteligence do rozhodovacích procesů,” dodal Bagge.
