„Přeji vám šťastnou ruku pro tuto zemi,“ řekla Merkelová v krátkém projevu, kterým mu formálně předala svůj úřad. „Byla to skvělá doba,“ dodala. Scholz následně Merkelové poděkoval za její šestnáctiletou službu Německu, za což ji ocenil kyticí.
„Tím po 16 letech končí éra Angely Merkelové,“ napsal list Süddeutsche Zeitung o jmenování nového kancléře prezidentem, které netrvalo ani minutu. Scholz se po návštěvě prezidenta vrátil do Bundestagu, kde složil kancléřský slib. Přivítal jej bouřlivý potlesk.
Nový kancléř vynechal tradiční dodatek: „tak mi pomáhej Bůh“. Je tak po Gerhardu Schröderovi (SPD) druhým spolkovým kancléřem, který se vzdal náboženské přísahy.
Odpoledne prezident Steinmeier jmenoval Scholzovu novou vládu. Vicekancléřem je spolupředseda Zelených Robert Habeck a ministrem financí šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Ministerstvo financí je díky právu veta považováno po kancléřském úřadu za druhý nejvyšší post v německé vládě. Nová vláda, kterou tvoří osm žen a osm mužů, musí ještě složit v parlamentu slib a následně převzít ministerstva po svých předchůdcích.
 |
„Nyní nesete odpovědnost za 83 milionů obyvatel Německa,“ prohlásil Steinmeier poté, co ministrům předal jmenovací dekrety. „Tento úkol přebíráte ve složité době,“ poznamenal s odkazem na pandemii nemoci covid-19. Dodal, že vláda má pro svou práci mandát od voličů a také většinu ve Spolkovém sněmu.
Ne všichni z koalice pro Scholze hlasovali
Mohutnému potlesku se Scholzovi dostalo už po oznámení výsledků tajného hlasování v ování v Bundestagu. Nový kancléř rozhodnutí přijal stručným „ano“.
Hlasování v parlamentu vyžaduje německý základní zákon, což je obdoba ústavy. Scholz má v 736členném Spolkovém sněmu většinu v podobě 416 křesel, ke zvolení mu ale stačilo 369 hlasů.
O zvolení Scholze nikdo nepochyboval, média si ale všímají, že dostal o 21 méně hlasů, než má jeho koalice poslanců. Tu vedle sociálních demokratů (SPD) tvoří Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP). Média nicméně podotýkají, že řada poslanců je nemocných a nemohli se hlasování účastnit.
Scholz je čtvrtým kancléřem za SPD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) poskytla Německu pět předsedů vlád, nicméně Ludwig Erhard sám nebyl členem strany, i když za ni kandidoval.
Volby se z tribuny pro návštěvníky účastnila dosluhující kancléřka Merkelová, která zemi vládla 16 let po čtyři funkční období. Poslanci s výjimkou především protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) ji po zahájení schůze ocenili dlouhým potleskem vstoje. Merkelová v reakci na bouřlivý potlesk povstala a zákonodárcům v plénu zamávala. Přítomen byl také bývalý prezident Joachim Gauck.
Historická změna
Zda Scholz dokáže vést Německo také po čtyři volební období jako Merkelová, to se lze zatím jen dohadovat. Budoucí kancléř již ale naznačil, že by rád vládl i po parlamentních volbách v roce 2025.
Změnu v kancléřském úřadu média i komentátoři označují za historickou, neboť snese srovnání s koncem ér prvního kancléře Konrada Adenauera či kancléře sjednotitele Helmuta Kohla. Zatímco za Adenauera byly položeny základy demokracie poválečného Německa a za Kohla se Německo znovusjednotilo, tak za Merkelové země mocensky posílila.
„Za éry kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera byli ještě Němci zaneprázdněni sami sebou,“ řekl v rozhovoru se zahraničními novináři emeritní profesor Humboldtovy univerzity v Berlíně Herfried Münkler. Dodal, že za Merkelové Německo přestalo být nemocným mužem Evropy, který se vyrovnává se znovusjednocením, a stalo se hospodářským tahounem s rostoucí politickou váhou.
Merkelová, která byla vyhlášená nalézáním kompromisů, přitom podle Münklera dokázala na evropském poli hledat řešení mezinárodních krizí tak, aby se proti značnému německému vlivu ostatní státy nestavěly odmítavě. V minulosti totiž Evropa na růst Německa reagovala vznikem koalicí, které měly být protiváhou, což se nyní neděje.
8. prosince 2021 |
Středeční předání kancléřské moci není jen politickým předělem, ale i jedinečnou událostí. Pro 13 milionů z 83 milionů obyvatel Německa to bude vůbec poprvé v jejich životě, co budou svědky nástupu nového kancléře. Celá generace Němců totiž v úřadu nezažila nikoho jiného než Merkelovou.
Merkelová se za své vlády musela vypořádat s řadou mezinárodních krizí, z nichž jednu, kterou je pandemie covidu, předává Scholzovi. Jednou z priorit nové vlády sociálních demokratů, Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) tak bude prosazení povinného očkování proti covidu a hledání rovnováhy mezi občanskými právy a karanténními opatřeními.
Plány nové vlády
Scholzova vláda se musí zaměřit i na konsolidaci státních financí, protože Německo se kvůli hospodářským dopadům pandemie po letech rozpočtových přebytků muselo značně zadlužit.
Loni si země vypůjčila 130 miliard eur (3,3 bilionu korun), což bylo nejvíce v dějinách spolkové republiky. Letošní schodek bude ale ještě vyšší, plánován je na 240,2 miliardy eur (6,1 bilionu korun).
Jedním z ústředních bodů koaliční smlouvy je udržení rozpočtové disciplíny a nezvyšování daní, což byl požadavek šéfa FDP Christiana Lindnera, který povede ministerstvo financí.
Vystřídání Merkelové je připraveno. Scholzova vláda podepsala koaliční smlouvu |
Německo přitom i v nadcházejících letech musí počítat se značnými výdaji, protože v zájmu ochrany klimatu chce co nejvíce urychlit přechod na ekologické zdroje energie a na hospodářství bez emisí oxidů uhlíku. Do roku 2030 by si koalice přála uzavřít uhelné elektrárny, což je o osm let dříve než stávající plány. Nulové emise skleníkových plynů pak chce Německo do roku 2045.
Velké výdaje Německo také čekají v investicích do železnice, elektromobility, digitalizace či výstavby bytů. Koalice chce, aby se v zemi stavělo tempem 400 tisíc nových bytů ročně, z nichž čtvrtina má být kvůli cenové dostupnosti podpořena z veřejných prostředků.
K lepší sociální spravedlnosti pak má přispět i navýšení minimální mzdy ze současných 9,60 eur na 12 eur (305 korun) za hodinu, což byl jeden z hlavních Scholzových volebních slibů.
CDU opět hledá nové vedení. Merkelovou by mohl nahradit dávný oponent Merz |
Vysvědčení Scholzově vládě vystaví voliči v roce 2025, kdy je řádný termín parlamentních voleb. Scholz v sobotu na mimořádném sjezdu SPD naznačil, že i po nich by rád vládl. „Sociální demokraté, Zelení a FDP vstupují do koalice, aby přátelsky spolupracovali a aby byli znovuzvoleni,“ řekl Scholz.
Zabránit se tomu zcela jistě pokusí kancléřčina konzervativní unie CDU/CSU, která míří do opozice. Unie má nyní čtyři roky, aby po odchodu Merkelové, která v zářijových volbách již nekandidovala a která odchází z politiky, našla novou identitu a získala zpět ztracené voliče. Prvním krokem k tomu je výběr nového předsedy CDU, o kterém bude jasno v lednu.
První žena v kancléřském úřadu
Původně měla být kancléřkou jen dočasně, po odchodu svého učitele a politického titána Helmuta Kohla. Nakonec z toho bylo 16 let a čtyři mandáty v čele vlády jedné ze světových velmocí. Angela Merkelová, první žena v kancléřském úřadu a první politik v této funkci z bývalé NDR, zvládla díky svému konsenzuálnímu stylu politiky řadu velkých krizí s dopady nejen na Německo, ale i na Evropu a svět.
Někdejší „Kohlovo děvče“ si Němci oblíbili a vnímali ho jako záruku stability, kancléřce přezdívali „Mutti.“ Při svém odchodu po vzniku nové vlády, jež vzešla ze zářijových voleb, za sebou Merkelová nechává hospodářsky i politicky silnou zemi.
Loučení s Merkelovou. Vojáci zahráli končící kancléřce východoněmecký hit |
Význam Merkelové, která předala Scholzovi žezlo po 5 860 dnech u moci, nebyl zásadní pouze v národním kontextu. Měla rozhodující slovo i v evropské politice a časopis Forbes ji několik let po sobě vyhlásil nejmocnější ženou světa. Magazín Time jí zase v roce 2015 přiřkl titul Osobnost roku.
„Kancléřka Merkelová zosobňuje specificky ženský způsob politiky, který se jí osvědčil mnohem víc než mužský způsob, založený na rázném rozhodování a prosazování. Pokud by muž vládl jejím stylem, bylo by to veřejností vnímáno jako slabost. U Angely Merkelové je to považováno za její silnou stránku,“ vysvětluje Münkler.
Angela Merkelová se poprvé stala německou kancléřkou. (22. listopadu 2005)
„Zpravidla sledovala a pozorovala, jak se situace vyvine a jaké pozice zaujmou jiní, a pak se takříkajíc spíše později než dříve rozhodla,“ přiblížil Münkler. Podle něj ale kancléřka dokázala učinit i rychlá a pevná rozhodnutí, jako byl třeba odklon Německa od jaderné energetiky v roce 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima, kdy nukleární komplex zasáhla vlna tsunami.
Merkelová, která v roli kancléřky působila od roku 2005, se stala třetí nejdéle vládnoucí osobou v úřadu. V délce mandátu ji překonali pouze Otto von Bismarck v devatenáctém století a ve dvacátém její vzor Helmut Kohl, ten ale o pouhých devět dní.
Euro, migrace, záplavy i covid
Merkelová měla pověst nezkorumpované političky. Svým zdrženlivým vystupováním a ochotou ke kompromisům byla i v zahraničí dobře známá, někdy byla kritizována pro nedostatek vize. Po roce 2008 v době světové finanční krize aktivně pomáhala vyvést evropský blok z finančních potíží a následné krize eura, kdy se společná měna ocitla v ohrožení.
V listopadu 2011 na summitu G20 například prohlásila, že záchrana eura je důležitější, než členství Řecka, pokud tato země nepřijme dohodnuté řešení své dluhové krize.
Merkelová odchází i jako nečekaná ikona módy, v šedi obleků zářila barvami |
Její renomé nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější německé političky lehce pošramotila pouze migrační krize v roce 2015. Její věta „Zvládneme to,“ kterou se snažila uklidnit Němce tváří v tvář vlně statisíců migrantů, jí později vynesla velkou kritiku u politiků i veřejnosti, když se země musela potýkat s následky obrovské migrační vlny.
V současné době pandemie koronaviru ale Merkelová spolu s celou německou vládou znovu zaznamenala velkou oblibu. A oporou Němcům byla i za rozsáhlých záplav, které letos v létě zpustošily spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko a staly se nejtragičtější přírodní katastrofou od roku 1962.
Dcera pastora stoupala od začátku 90. let na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyhoupla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se stala předsedkyní CDU, která se v té době potýkala s aférou kolem tajných kont některých představitelů a volba neokoukané tváře měla symbolizovat „nový začátek“. V roce 2002 ale ještě musela přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi z CSU.
Angela Merkelová se poprvé stala německou kancléřkou. Od svého předchůdce Gerharda Schroedera tehdy dostala kytici. (22. listopadu 2005)
O tři roky později už ale konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzývatelku sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období.
Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice. V úřadu zůstala i po dalších volbách v roce 2017, kdy po dlouhém povolebním vyjednávání nakonec velká koalice pokračovala ve vládě.
Angela MerkelováMerkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku v rodině luteránského pastora Horsta Kasnera a učitelky latiny a angličtiny Herlind Kasnerové. Dětství však prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku. Doktorát z fyziky získala roku 1986 prací o rychlostních konstantách při reakcích jednoduchých uhlovodíků. Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Jako vědkyně se v 80. letech dostala do Prahy a naučila se i pár českých slov. V úřadu kancléřky byla v ČR dvakrát na oficiální návštěvě, dvakrát pracovně a v říjnu 2018 přijela do Prahy i při příležitosti stého výročí založení Československé republiky. Na podzim 1989 začala působit v opozičním Demokratickém hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády. V prosince 1990 ji zvolili do parlamentu za CDU, v letech 1991 až 1994 byla spolkovou ministryní pro záležitosti žen a mládeže, mezi roky 1994 a 1998 pak spolkovou ministryní životního prostředí. Poslední z jejích četných biografií, osmisetstránková publikace s titulem Angela Merkelová: Die Kanzlerin und ihre Zeit (Kancléřka a její doba), jejímž autorem je historik a žurnalista Ralph Bollmann, vyšla letos v červenci.  Angela Merkelová se poprvé stala německou kancléřkou. (22. listopadu 2005) |
