První červnový den, několik hodin před oslavami, se hladina látek, které znečišťují ovzduší, snížila o více než dvě třetiny. Kvalita vzduchu se zvedla z „přiměřené“ na „dobrou“, tvrdí v nové studii zveřejněné v impaktovaném čínském časopisu Journal of Environmental Sciences.
Vědci z týmu z Pekingské univerzity jsou přesvědčeni, že takový pokles lze přičíst pouze umělému dešti, kterého vláda docílila rozsáhlou manipulací s mraky pomocí chemikálií. Přirozený důvod vylučují, protože déšť byl jedinou „rušivou událostí“ ve sledovaném časovém úseku, uvádí list The South China Morning Post.
Podle studie začala dvouhodinová operace osévání mraků ve 20:30 den před konáním slavností. Lidé z hor na jihozápad od města viděli velký počet vypuštěných raket. Ty nesly jodid stříbrný určený k uvolnění deště.
„Bylo to velmi hlasité, jako hrom,“ prozradil jeden obyvatel, který si nepřál být jmenován. Bylo to jako válečná zóna,“ dodal s tím, že se spustil hustý déšť. Další obyvatel řekl, že našel trosky rakety, jež dopadly poblíž jeho domova.
Podle vědců se vláda musela před výročím vypořádat s jedním z nejdeštivějších let v historii a neočekávaným nárůstem znečišťujících látek v ovzduší, uvedl list. Ačkoliv se v okolí Pekingu a okolních provinciích zastavil provoz továren a nákladních vozů, cirkulace vzduchu se také zpomalila, takže znečišťující látky se hůře rozptylovaly.
Čína se od olympijských her konaných roku 2008 v Pekingu pokouší přizpůsobovat počasí, aby nenarušovalo významné politické události. Masivně též investuje do velkolepých zemědělských projektů.
OBRAZEM: Uměle vyvolaný sníh způsobil kalamitu kolem Pekingu |
Podle státních médií Čína v letech 2012 až 2017 investovala více než 1,3 miliardy dolarů, aby vytvořila 233,5 miliardy metrů krychlových dodatečných srážek. V roce 2019 tamní představitelé triumfálně tvrdili, že technologie modifikace počasí pomohla snížit škody způsobené krupobitím v zemědělských oblastech Sin-ťiangu o 70 procent.
Státní rada v prosinci minulého roku uvedla, že chce do roku 2025 vytvořit „systém modifikace počasí“, který by pokrýval území o rozloze 5,5 milionu kilometrů čtverečních, tedy oblast 1,5krát větší než je rozloha Indie. Prostřednictvím satelitů, radarů, letadel a umělé inteligence chce předvídat pohyb vlhkého vzduchu přenášeného větry před Himálaj a technologií osévání mraků kontrolovat, kde bude pršet.
Plán vzbudil obavy právě v Indii, která se obává, že Peking, s nímž má dlouhodobé hraniční spory, bude počasí využívat jako zbraň. Bojí se též, že manipulování s počasím naruší monzunové cykly, které jsou kvůli klimatickým změnám už nyní značně nepředvídatelné. Indické zemědělství je na nich přitom závislé.
Poručíme větru, dešti. Počasí jako pomocník, zbraň i protivník |
Ohledně samotné účinnosti osévání mraků vládnou pochybnosti. Podle odborníků totiž analýza dopadů technologie zabere dlouhý čas, klidně i celé dekády.
Další kritika se týká používání jodidu stříbrného, který představuje hrozbu znečištění zvláště pro vodní organismy. Některé státy proto hledají způsoby osévání mraků, jež budou vůči životnímu prostředí šetrnější. Spojené arabské emiráty se například snaží vyvinout tuto technologii založenou na elektřině.
